cyboy [mecenáš]

cyboy

Jméno: Filip Štěpánek
Email: admin@comphelp.cz

Možná až příliš čtu.

cyboy
M cyboy | 24.6.2020 | Fatale #04: Modlitba za déšť

Brubakera mam nacteneho komplet a s jistotou muzu rict, ze Fatale neni jeho nejlepsi kniha, ale ve srovnani s "konkurenci" je porad o tridu vys. Doufejme, ze na posledni cast nebudeme cekat zase rok.
80%

cyboy
M cyboy | 24.6.2020 | DC komiksový komplet #090: Batman: Odysea, kniha první

Trezorova zalezitost, ktera byla v sedmdesatych letech zakazana pro prostoduchost a uzvanenost a mohla tak vyjit az pred cca deseti lety.
Neskutecne uzvanene, spatne napsane, s prostinkym pribehem.
Marne vzpominam, jestli jsem nekdy cetl horsi batmanovsky komiks.
20%

cyboy
M cyboy | 18.6.2020 | Dobrodruh Timo

Dalamar: Zaleskautky jsou hodne holcici vec, ale treba by se jim to libilo. Urcite je to lepsi nez Timo.
Cestu mece musis samozrejme dokoupit, mas k nemu zavazek - bude si to chtit precist az bude starsi a pak uz dalsi dily nesezene. ;)
Pokud jsi z Prahy, tak dej vedet, ty Zaleskautky ti klidne pujcim na vyzkouseni. Jeste me napadaji ty nove Star Wars od Egmontu. Pujcuju je sousedovic malymu klukovi a ten je z nich uplne hotovej. Da se asi koupit kterakoliv z tech knih. Sice na sebe treba Vaderove navazuji, ale vzdycky je to tam vysvetleny a jednotlive pribehove linie jsou vzdy v knize uzavrene.

cyboy
M cyboy | 18.6.2020 | Dobrodruh Timo

Dalamar: Lapka mi neprisla moc vychovna, tam mi spis vadilo, jak byla holka nemistne namistrovana. V tom Timovi se fakt hodne tlaci na to, aby to bylo vychovny (coz deti asi jeste nerozpoznaj) a navic mi prijde fakt extremni ten utek z domova. Kluk rad cte a precetl vsechno co se da v okoli sehnat (potud dobry, vest deti ke cteni je super) a rodice mu reknou, ze se snazili jak mohli, obesli celou vesnici, prohledali co se dalo a zadnou novou knihu uz nenasli. A kluk pak vecer v pokoji trousi hlasky jako ho to tam omezuje a svazuje apod. a utece z domova. Vtipny na tom je, ze ta motivace se vytrati stejne rychle a nesmyslne, jako prijde. A je to takovy ten svet, kde nic nemuzes udelat spatne (a i to, co udelas spatne je nakonec dobre), rodice te jeste pochvali za utek z domova, hlavne ze jsi potkal novy lidi. Stezejni motiv je odpusteni, coz by asi bylo fajn, ale ne tlacene na silu, vychovne a bezpodminecne. Ale jak uz jsem psal, jedna to docetla a na jeji vek ji to docela zapaluje, takze jsem ji to bez obav dal. Reakce byla vlazna. Ale detskych veci je tu jak safranu, takze asi proc ne (stejne tak ale plati i otazka proc ano). Rozhodne je to lepsi, nez "detsti" Avengers apod., kde jsou sexualni vtipy, hromady postav, ktere nejsou predstavene a dej prakticky vubec nedrzi pohromade.
Jo a jeste poznamka k tomu tvemu vyctu - u mych deti ma velky uspech i Dogman, coz je az absurdni taskarice u ktere se misty zasmeje i dospely. Ale na nobelovku to samozrejme neni. Ja jen, kdybys nevedel co, tak jim zkus koupit tohle. Je to hodne dobry i na uceni cteni, protoze tam neni moc textu, vse je velkymi pismeny a jak je to ulitly, tak to deti bavi a samy chteji cist dal.

cyboy
M cyboy | 17.6.2020 | Dobrodruh Timo

Dalamar: Tak jedna to sama od sebe docetla a rekla, ze se ji to libilo. Tak jsem z ni zacal tahat jak moc a jak by to hodnotila, kdyz vedle sebe polozi Amulet, Kustka, Shuricats apod. a co se ji z toho libilo nejvic. Amulet. Tomu by dala pet hvezd, Timovi tri (takze zustavam u sveho hodnoceni). Na dotaz jestli si to precte znova (protoze Amulet a Kustka cetla uz nekolikrat) - asi ne. Takze asi tak.

cyboy
M cyboy | 17.6.2020 | Dobrodruh Timo

Dalamar: Zatim to nevypada dobre. Dcera, ktera cte opravdu rychle (napr. Amulet cte cca hodinu a pul) se s tim trapi uz druhy den a dneska uz byla i nastvana, ze to musi cist. Tak jsem ji vysvetlil, ze vazne nemusi a jsem zvedavy jestli to docte.

cyboy
M cyboy | 16.6.2020 | Dobrodruh Timo

Jako cteni pro deti do deseti let to asi neurazi (pokud pominu "navod" na utek z domova z duvodu, ze kluka rodice miluji a chteji pro nej evidentne udelat mozne i nemozne - velke WTF), ale jde o typicky produkt, kdy mate potrebu vychovavat a tak kolem sveho vychovneho motivu postavite dej, ktery navic musite dovysvetlovat v denikovych zaznamech (kde take nasledne moralni a vychovne ponauceni pro deti nalezite shrnete a znovu ho detem prezvykate). Az si to prectou deti, tak to mozna jeste prehodnim podle jejich nazoru, ale za me slabota a neverim, ze se k tomu budou vracet, jako se vraci ke Kustkovi nebo Amuletu (mozna proto, ze tam je kladen duraz hlavne na pribeh a ne na vychovu).
50%

cyboy
M cyboy | 16.6.2020 | Komiksový výběr Spider-Man #020: Ten druhý, 2. část

Druha kniha je trochu lepsi, nez prvni, ale fakt je, ze se v ni dohromady nic nevyresi a zustava vic otazek, nez odpovedi. Mozna za to muze to roztristeni deje do tri ruznych serii, ale pohromade to moc nedrzi. Treba cela ta linka s Peterovou nemoci je vlastne uplne zbytecna a skoro to vypada, ze ani Straczynski si s ni nevedel rady.
60%

cyboy
M cyboy | 13.6.2020 | Nejmocnější hrdinové Marvelu #100: Spider-Gwen

Doppelganger: Tak to je vtipny. Za chvili bude problem najit nekoho, kdo neni pavouk. Meli by napsat nejakou knihu, kde "hrdinove" poradaji nejaky Spider-Con nebo tak neco, ale to by bylo az moc videt, jak moc zoufalej uz Marvel je.

cyboy
M cyboy | 12.6.2020 | Nejmocnější hrdinové Marvelu #100: Spider-Gwen

Dalsi Spider-Osoba (chybi uz snad jen Spider-teticka-May). Ve filmovem Spider-Manovi se mi celkem libila, tak jsem na ni byl zvedavy, ale tato kniha me presvecila, ze neni o co stat. Cilova skupina je podle me tak 10-15 let a te to asi bude pripadat bozi. Ja videl jen jeden zmateny a zkratkovity pribeh, ktery me navic vubec neoslovil a nebavil.
Bida.
50%

cyboy
M cyboy | 21.9.2020 00:34 | Sběratelský klub

Hawwwran: To jsem byl ja. ;)

cyboy
M cyboy | 20.9.2020 23:26 | Sběratelský klub

Hawwwran: To se nam prave libi - ze to nepokracuje, i kdyz by snadno mohlo. Kaplan proste rekl co chtel a jde se dal.

Light: Kdyz se neproda ani tech 300 knih na Hithitu, tak to nepujde nikam a my se presuneme k dalsimu titulu. Ale byla by to skoda.

Velkej sef: Neni to o kride, ale o gramazi papiru. Na kride to samozrejme bude. Chceme knihu, ktera se bude dobre cist a nebude se s tebou pri cteni prat. Fakt to hodne resime.

Pavel75: Neni to prvni projekt s dopravou. Tuto moznost nam doporucili primo z Hithitu. Nechceme umele navysovat cenu vsem predplatitelum rozpoustenim ceny dopravy, to nam neprijde fer. A cenu nemame udelanou jako konkurence, takze 150,- bez navyseni ceny fakt nerozpustime.

DankoKonik: V predprodeji urcite ne.

Darker: Za tuhle cenu bys to u konkurence koupil o nejakych 500-800,- draz. Tisk a kniharske prace bude provadet PBtisk, ktery dela knihy treba pro Argo, takze s komiksem zkusenost maji. Btw: Providence byla chyba Arga a ne tiskarny (jinak by byl pretisk a hotovo).

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 13:09 | Pindárna

Seneke: Pardon. Ja v tech prezdivkach porad plavu. Jasne, ze jsme se videli. Tak se nekdy zkusime bavit i o necem jinem, nez o komiksech. ;)

Zack: :) To je jak moje oblibene seprane triko - ze je jen 10 typu lidi, kteri umi cist binarni kod. :)
Ale jinak opet souhlasim. Nelze vse udrzet v hlave. Ja toho mam take mraky externalizovaneho. Ten problem, ktery vidim je, ze ucime uz deti na zakladnich stupnich externalizovat a to je spatne.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 12:26 | Pindárna

Darker: S penezmi je to diskutabilni. Souhlasim, ze je treba ucitele zaplatit, ale rovnice, ze dam uciteli vic penez a on zacne lip ucit proste neplati. Kdyz vidim, co je predmetem hodin, jak kantori pousti detem videa z YT, misto aby s nimi mluvili, vytvareji prezentace, ktere pak promitaji a vlastne je jen ctou zakum apod., tak s timhle penize nic nesvedou, protoze to se musi chtit. A nebavime se o starych ucitelich. Ale jinak se neda nez souhlasit. Svym textem vlastne nerikam nic jineho.

Zack: Ja to vlastne vidim stejne a take jsem o tom psal (to je ta kombinatorika a vnimani v souvislostech - ke kteremu jsou potreba vedomosti v hlave a nikoliv externalizovane). Jen vnimam kriticky i soukrome skolstvi a ne jen to verejne. Ja nejsem zastancem tupeho memorovani, coz jsem taky psal. Zmeny jsou treba, ale je treba je aplikovat na cely system a neprovadet mistni experimenty s nejistymi vysledky. Kdyz uz, tak at je to na statni urovni. At ministerstvo vytyci cile a neresi cestu, to by byla take varianta, ale pak je treba ty cile vymahat a ne kvuli vysledkum prizpusobovat cile, jako se to deje ted.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 11:39 | Pindárna

seneke: Ano, muj hisotricky odstavec je hodne zjedodusujici, ale v rozporu nejsme. Ekonomicky faktor byl samozrejme stezejni, ale bolsevici byli take dulezitym faktorem a tvorili i soucast retoriky AH.
S tou vizualizaci pametovych stop mi slo hlavne o to, ze uz i idiot neschopny pochopit psane slovo, se muze podivat na obrazek a videt.

Uprimne doufam, ze se nekdy potkame.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 01:26 | Pindárna

Pokusil jsem poskládat výňatky z jiného svého textu a zhustit je do kratšího textu, a ono je to pořád dlouhé. :( Už to sem ale dám, když jsem si s tím dal tu práci, ale číst to samozřejmě nemusíte. Předesílám, že nejde o Pravdu, ale pouze o názor podložený fakty.
__
S tou škodlivostí memorování faktů, jde obecně o velice hloupou ideu. Protože je chápána špatně a aplikována i tam, kde by aplikována byt neměla.
Dřív, než toto konstatování zuřivě odmítnete (jak je dnes ve zvyku), si položme několik mých oblíbených dotazů:
1. Chtěli byste jít na koncert lidi, kteří nedrilovali hru na hudební nástroje?
2. Šli byste za doktorem, který nedriloval, ale raději aplikuje moderní přístup, tedy umí pracovat s informacemi? Takže si nejspíš bude googlovat vaši diagnózu?
2.1 Nechali byste se od takového doktora operovat?
3. Necháte stavět mosty někoho, kdo nedriloval, ale spoléhá na "schopnost pracovat s informacemi"?
a tak dále.

Otázka totiž nestojí na tom, jestli memorovat (drilovat), nebo ne, ale co.

Česky jazyk, cizí jazyk apod. bez drilování nikdy nezvládnete. A pokud na jejich výuku budete aplikovat systém "práce s informacemi", tak v češtině nebudete umět psát (mluvenou podobu jazyka nějak zvládnete, díky prostředí) a pravděpodobně také nebude schopni pochopit smysl textu a vyjádřit myšlenku v psaném projevu (na to máme dosti alarmující statistiky, které to berou zeširoka až k vysokoškolákům a výsledky jsou naprosto tristní).

Matematika je další zajímavý příklad.

Takže o jakém memorování se bavíme? O dějepisu, kde se do dětí hustí letopočty a data? Ano, tam souhlasím, že to je zbytečné a mnohem víc by fungoval souvislostní výklad (co vedlo k čemu apod.). Hlavní problém dnešní výuky dějepisu je, že se výklad zastaví u druhé světové války, přičemž se u nás stále většinově vychází z komunisty ideologicky pokřivené verze dějin, kde Rusko vůbec nemohlo za válku, kde Rusko nevtrhlo do Polska a nepáchalo tam větší zvěrstva než Němci, kde Katyň byla dílem Němců, kde Varšava během povstání padla jaksi sama od sebe, kde Prahu osvobodili Rusové atd. O Rusech se v tomto směru dá bez nadsázky říct, že jen ukončili válku, kterou spolu s Němci sami začali. To je samo o sobě téma na desítky stran textu, ale prameny druhé světové války je třeba hledat už v bolševické revoluci a faktu, že Lenin potřeboval naplnit ideu a rozšířit ideologii dál. Jejich (nejlogičtější) volba tehdy padla na Německo, kam začali sypat peníze místním socialistickým organizacím, které záhy začaly získávat na síle. A to k velké nelibosti samotných Němců. Hitlerův zrod stál především na boji pro komunistům a voličském hledání alternativy. Poskočme v čase k paktu Molotov-Ribbentrop. Mezi historiky dnes panuje shoda, že pokud by k tomuto paktu nedošlo, pak by válka vypadala úplně jinak, pokud by k ní vůbec došlo. Hitler velmi dobře věděl, že potřebuje spojence, protože odolat tlaku ze tří stran by se mu nepodařilo. Teprve paktem M-R si rozvázal ruce a mohl se vrhnout do boje, který nebyl předem prohraný. A že Hitler následně vtrhnul do Ruska a dohodu porušil? To samozřejmě bylo v plánu, protože Němcům stále sliboval lebensraum, který měl být umístěný právě v Rusku, kde se ve stylu westernových hrdinů (to je často opomíjený motiv), měli prohánět Němci po úrodné ruské černozemi. Nechci nijak zlehčovat oběť, kterou Rusové za válku (tatíčka Stalina) museli přinést, ale faktem je, že bez podpory německého komunismu a paktu M-R, by jí možná nebylo třeba.

Pan Pekař myslel svým přirovnáním především to, že historie je natolik zajímavá, že si v ní každý něco najde. Tím spíš se nabízí otázka, proč je tak vágně přistupováno k dějinám 20. století ve školách, když by se s tím dalo perfektně pracovat. Dědové a babičky dnešních dětí pamatují hodně a ta historie je pořád živá a pro děti „hmatatelná“.

Ale zpátky ke vzdělávání – zkušení kantoři bez váhání zodpoví otázku „Kde spatřujete kořeny problémů dnešního školství?“ – „V tom, že po revoluci (pozn. autora: kterou dnešní děti nejčastěji situují do roku 1968!), se zahodilo úplně všechno jako špatné a přežité a vzniklo vakuum, které se od té doby krkolomně snažíme vyplnit.“ A právě proto, že starý systém byl zahozen a nový prakticky neexistoval, se u nás začala rodit potřeba „alternativy“, která nyní nabývá až náboženských rozměrů a její prosazování, stojící na slepé víře a neověřených postupech, připomíná spíš ideologii než nauku o vzdělávání. Nehledě na fakt potřeby „staré dobré české cesty“. Tedy skutečnosti, že než přejmout nějaký fungující a ověřený model vzdělávání ze zahraničí, je třeba vymýšlet nový a hledat co možná nejvíc slepých cest s pocitem dobře odvedené práce. Pozorně sleduji pány Kysilku, Kartouse a další, kteří hřímají, jak nepotřebujeme děti učit znalosti, ale práci s informacemi, přičemž samozřejmě naprosto přesně vědí, jaká specializace bude potřeba za dvacet let, až dnešní děti budou vstupovat na trh práce apod. (to bohužel neví nikdo). Sleduji je a stále dokola musím přemýšlet o tom, zda tedy na středních a vysokých školách rovnou nezavést jen jediný předmět - „googlování“.
Jedna z nejhumornějších tezí těchto pánů je, že vůbec nepotřebujeme učňovské školství, že lidé se řemesla budou učit „za pochodu“, nebo od starších (kteří je to mají z nějakého nedefinovaného důvodu učit). Už se těším na prvního takového plynaře, nebo elektrikáře, který se to ke mně přijde „za pochodu“ učit.

Mimochodem - na Googlu žádnou inovaci najít nelze, protože tam z podstaty věci ani nemůže být, jinak už by nebyla inovací. Inovaci je třeba vymyslet. A k invenci je třeba znalostí. Čím víc znalostí, tím lépe je dokážete v hlavě kombinovat a přicházet s novými nápady, řešeními apod. Tato „kombinatorika“ však není možná, pokud budeme děti učit kde a jak informace hledat a nebudeme se přitom snažit o to, aby si je zapamatovaly, pochopily kontext a mohly s tím následně (v hlavách) pracovat. Nemluvě o tom, že s takto vědomostně nevybavenými dětmi nejspíš pouze vytváříme budoucí (a vlastně už i stávající, protože první plody sklízíme už teď) snadno ovladatelnou masu.

„Moderní“ metody se hodně aplikují v soukromých školách a tzv. alternativách. Zde stojí za to zastavit se u samotného slova „alternativa“, která funguje jako spolehlivá vějička na rodiče, kteří dnes samozřejmě většinově vychovávají nové génie 21. století a všechno, co zavání „standardem“, není pro jejich ratolesti dost dobré. Za zmínku také stojí zajímavý fenomén, že čím víc se o nové génie snažíme, tím míň jich máme. Ale zpět k tématu – tyto alternativní školy, aplikující alternativní přístupy, jsou účastny sytému vzdělávání minimálně dvacet let. Jejich počet rok od roku stoupá a spolu s tím i počet žáků, kteří podobnými institucemi a metodami prošli. Uvažujme na chvíli, že veřejné, „standardní“ školství, se kvalitativně úplně zastavilo na úrovni řekněme z roku 2000 a produkuje stále stejně kvalitní absolventy, přičemž předpokládejme (spolu se všemi hledači alternativ), že takto získané vzdělání je opravdu špatné. Takže tu na jedné straně máme skupinu dětí, které absolvovaly „standardní/špatnou“ výuku, a k tomu neustále se zvyšující počet (v rámci jednoho celku, samozřejmě) dětí, které absolvovaly „alternativní“ výuku. Jak je tedy možné, že kvalita na výstupu neustále klesá, jak se ukazuje z výsledků státních maturit, srovnávacích testů, i nezávislých průzkumů? Jak je možné, že absolventi alternativ neční nad ostatními? Můžeme se bavit o tom, jak špatně je státní maturita provedená apod., ale je to alespoň nějaká obecná metrika, kterou lze použít, pokud se nechceme držet pouze vnějškových projevů, které lze vidět téměř na každém kroku (tedy články, texty a knihy plné hrubek, módní postoj „blbost je nová moudrost“, neschopnost se vyjádřit bez „jakoby“ apod.). Pokud by ony alternativní metody byly tak přelomové, tak bych v těchto srovnáních čekal minimálně stagnaci a nikoli poklesy. I z těchto hodnocení ale existuje výjimka – letošní rok. Letos měli překvapivě studenti o něco lepší výsledky z češtiny i matematiky. Nejzábavnější na tom je zdůvodnění CERMATu – tedy, že je to způsobeno tím, že děti nechodily do škol a měly tak víc času na studium. Jinými slovy nám CERMAT říká, že školní docházka vlastně dětem škodí. :)

Teď se na chvíli zamysleme nad tím, v jaké jsme situaci a že jsme účastni hned několika zásadních vývojových cyklů společnosti, přičemž jedním z nich je nastupující robotizace. Panuje všeobecná shoda na tom, že během deseti let se robotizace zásadně projeví na trhu práce a prakticky nikdo není schopen říct, po jaké práci pak bude poptávka. A to především proto, že nelze domyslet jaké všechny profese tato systémová změna zlikviduje. A ano, predikce tvrdí, že vzniknou i dnes neexistující profese, ale i v tomto případě nikdo neví jaké budou (ale předpokládá se, že minimálně zpočátku jich nebude tolik, aby absorbovaly ty, kteří díky změně o práci přijdou). Mezitím sílí hlasy po vzdělávání „na míru“, kdy si firmy nadiktují, jak vzdělané chtějí absolventy, neustále také sílí tlak na hledání alternativ a sluchu se dostává i „vizionářům“, kteří tvrdí, že vidí dvacet let daleko a vědí co a jak. Výuka má děti dnes hlavně bavit a nezatěžovat je. Děti nemají memorovat nesmysly (přičemž ani neexistuje shoda na tom, co jsou ony nesmysly, nehledě na to, že nelze říct jaké dovednosti dnešní děti budou potřebovat) a především umět pracovat s informacemi.

Dnes už umíme vizualizovat vznik a existenci paměťových stop v mozku a víme, že paměťová stopa je tím silnější, čím déle se danou problematikou zabýváme. Vlastně jde jen o empirické prokázání dávno známého faktu. Při vědomí tohoto a jiných faktů však i nadále hodláme produkovat absolventy, kteří nemusí mít znalosti, případně jejich množství neustále snižujeme (protože předně jde o počet absolventů) a máme pocit, že si to přece vždycky dohledají na internetu. Možná ano, ale pochopí kontext? Dají se od takových absolventů očekávat inovace a nositelé Nobelových cen? A hlavně – co když se experiment nezdaří? Co když třeba za deset let zjistíme, že tudy cesta nevede (u nějaké konkrétní metody/alternativy)? Co s těmi dětmi, na kterých si to vyzkoušíme? Řekneme, že to doženou? Asi jako v případě, kdy vám dítě přechází ze třídy kde mělo Hejného matematiku do třídy, kde se vyučuje běžnou (takže samozřejmě špatnou) metodou? To není žádný abstraktní příklad, ale reálně sesbíraná a opakující se zkušenost. Stejně tak jako fakt, že děti, které absolvovaly Hejného matematiku jsou obecně v počítání pomalejší a nedokážou v časovém limitu spočítat příjímací testy na víceletá gymnázia a musí se na ně dlouze připravovat. Další pokus na dětech, který má kořeny v potřebě hledání alternativ za každou cenu. A znovu se vrací dřívější otázka – proč nepřevzít nějaký odzkoušený zahraniční model?

V žádném případě neříkám, že nepotřebujeme zlepšit „standardní“ výuku. To totiž asi půjde vždy, stejně tak se budou vždy hledat alternativy alternativ ad absurdum. Pouze říkám, že ne vše "staré" bylo špatně, a ne všechny moderní postupy jsou správné. Chybí diskuze a schopnost vypořádat se s kritikou jinak, než emocemi a prázdnými frázemi. Chybí prokazování úspěšnosti použitých metod, případně metodika takového měření je často podivná, když už ne přímo účelová. Chybí realistický přístup, ale za to máme nadbytek aktivistického.

Schválně se zamyslete a zkuste dnes nabídnout dítěti odpověď na otázku: „Co myslíš, že bych mohl v dospělosti dělat?“ Zamyslete se nad tím, v jaké době žijeme, na prahu jakých společenských změn jsme a pokuste se přijít na odpověď.
Moje odpověď byla nakonec poměrně jednoduchá (a vágní) a dnes nepopulární: „Uč se a čti. Uč se a čti co nejvíc, protože nevíš, co se ti bude v budoucnu hodit a nikdo ti to dnes nedokáže říct.“

O příčinách situace, ve které se nacházíme, zase někdy jindy.

cyboy
M cyboy | 1.9.2020 11:50 | Srazy, cony, festivaly

Tak ja snad dorazim take.

cyboy
M cyboy | 28.8.2020 07:53 | Pindárna

maco: Koukam, ze i s odbockami je jich jeste vic. Zajimavy tip, budeme se o tom bavit.

cyboy
M cyboy | 27.8.2020 23:32 | Pindárna

maco: Argo vydalo vsechny dily, nebo se pletu?

cyboy
M cyboy | 24.8.2020 17:17 | Pindárna

Hawwwran: Tak to mluvime o tomtez. ;)

Aktivita

Naposledy přihlášen: 21.9.2020 00:35
Komentáře u comicsů: 994
Hodnocení comicsů: 1577
Příspěvků ve foru: 64

Sbírka (z CDB)

Četl: 1656 (cca 568950 Kč)
Má: 1649 (cca 554992 Kč)
Chce: 0
Shání: 6 (cca 555 Kč)
Nabízí: 1 (cca 299 Kč)