cyboy [mecenáš]

cyboy

Jméno: Filip Štěpánek
Email: admin@comphelp.cz

Možná až příliš čtu.

cyboy
M cyboy | 4.9.2020 | Čtyřka z Baker Street #03: Slavík ze Stepney

Podobne jako druhy dil, jen je tu vic Sherlocka, coz je fajn.
70%

cyboy
M cyboy | 4.9.2020 | Čtyřka z Baker Street #02: Aféra Rabukin

Pribeh celkem jednoduchy, kresba paradni.
70%

cyboy
M cyboy | 4.9.2020 | Pochmurný kraj #06: Hájení

Koupeno ze setrvacnosti. Kvalita setrvale klesajici. Jsme kamaradky, nevime jestli jsme kamaradky, nejsme kamaradky, jsme kamaradky.
60%

cyboy
M cyboy | 1.9.2020 | Tony Stark - Iron Man #01: Muž, který stvořil sám sebe

Predne je to uplne prazdne a cele si to jen hraje na obsah. Pak je tam nekolik totalnich uletu, ktere ukazuji jak moc aktivisticky pristup selhava na urovni logiky a nakonec je tam moderni humor bez humoru, ktery je stejne jako nektera temata, tlaceny na silu.
Jestlize toto ma byt standard moderniho superhrdinskeho komiksu, pak neverim, ze ma budoucnost.
40%

cyboy
M cyboy | 26.8.2020 | Komiksový výběr Spider-Man #025: Jen o den víc

Debilus ex machina. Jeden z nejhorsich. Ty Untold Tales mely radsi zustat neodvypravene.
A to jsem doted povazoval Straczynskeho run S-M za jeden z tech lepsich. :(
20%

cyboy
M cyboy | 22.8.2020 | Thor #02: Válka říší se blíží

U prvniho dilu jsem dlouze premyslel, jestli se mi to libilo. U tohoto moc premyslet nemusim. Nelibilo.
60%

cyboy
M cyboy | 22.8.2020 | Živí mrtví #32: Odpočívej v pokoji

Skvele. Jedna z nejlepsich serii, ktera tu kdy vysla.
90%

cyboy
M cyboy | 17.8.2020 | Béowulf

Alfi: Ano, behem vteriny bys mohl zmenit hlavni figuru za libovolneho Vikinga, s trochou fantazie treba i Conana, ale ani pak by to nebylo zadne terno. Je to desne zkratkovite. Par bublin, pak zabiti prisery na x stranek, par bublin, zabiti prisery na x stranek... To i ten Conan byva vypraven lepe. Jasne, ze Beowulf neni dejove na nobelovku za literaturu. Hlavni problem teto adaptace je rozpojeni puvodni formy a obsahu. U hrdinstvi (a hrdinskeho eposu predevsim), jde hlavne o to, jak to rikas/vypravis. Ze nekdo zmasi draka je motiv, ktery muzes vypravet ruznymi zpusoby - jako pohadku, jako fantasy, nebo jako hrdinsky epos, .... Tady je to vypraveno jako prosta rubanice.

Ale kupte si to, pokud muzete. Argu to pomuze prekonat stavajici slozite obdobi.

cyboy
M cyboy | 17.8.2020 | Béowulf

1. Beowulf stoji na slove.
2. Beowulf nebyl jen tupy zaklinac, ktery masil prisery. To neni poselstvi dila.
3. V Beowulfovi nemaji co delat zadne cartoonovite vyvalene oci, ktere to posouvaji ke komedii apod.
4. Beowulf je natolik silnym dilem, ze se libil i Tolkienovi, ktery ho nasledne prelozil. Muj nazor na dilo je uplne druhotny (a nicotny), ale kdyby to byla takova ptakovina jak je to podano v tomto komiksu, tak by se s tim Tolkien (jehoz inteligence a erudice je prakticky nezpochybnitelna) vubec nezabyval a netravil spoustu casu extremne narocnym prekladem aliteracnich versu do anglictiny. Nemluve o tom, ze takove dilo by neprekonalo propast dejin.

cyboy
M cyboy | 16.8.2020 | Béowulf

Horsi sluzbu Beowulfovi snad ani neslo prokazat. Radeji si kupte nove vydani eposu, ktere nedavno vyslo. Splash! Snikt!

cyboy
M cyboy | 22.9.2020 16:34 | Pindárna

Dnes jsme byli znovu v tiskárně a definitivně jsme se rozhodli, že zmenšovat nebudeme a kniha vyjde v "sešitovém" formátu, tedy velikost bloku 170x260mm.
Ukázky z knihy budeme zvěřejňovat v rámci první aktuality na Hithitu.
Děkujeme všem podporovatelům, vaši důvěru nezklameme.
Karel a Filip

cyboy
M cyboy | 22.9.2020 11:42 | Sběratelský klub

Hawwwran: Budou dve edice. Ve Fabule budou rozmery stejne, v Magnusu podle toho jak zvetsene to vyslo v originalu.
Ostatni: V ramci prvni aktuality na hithitu bude zverejnena ukazka z knihy.

cyboy
M cyboy | 21.9.2020 00:34 | Sběratelský klub

Hawwwran: To jsem byl ja. ;)

cyboy
M cyboy | 20.9.2020 23:26 | Sběratelský klub

Hawwwran: To se nam prave libi - ze to nepokracuje, i kdyz by snadno mohlo. Kaplan proste rekl co chtel a jde se dal.

Light: Kdyz se neproda ani tech 300 knih na Hithitu, tak to nepujde nikam a my se presuneme k dalsimu titulu. Ale byla by to skoda.

Velkej sef: Neni to o kride, ale o gramazi papiru. Na kride to samozrejme bude. Chceme knihu, ktera se bude dobre cist a nebude se s tebou pri cteni prat. Fakt to hodne resime.

Pavel75: Neni to prvni projekt s dopravou. Tuto moznost nam doporucili primo z Hithitu. Nechceme umele navysovat cenu vsem predplatitelum rozpoustenim ceny dopravy, to nam neprijde fer. A cenu nemame udelanou jako konkurence, takze 150,- bez navyseni ceny fakt nerozpustime.

DankoKonik: V predprodeji urcite ne.

Darker: Za tuhle cenu bys to u konkurence koupil o nejakych 500-800,- draz. Tisk a kniharske prace bude provadet PBtisk, ktery dela knihy treba pro Argo, takze s komiksem zkusenost maji. Btw: Providence byla chyba Arga a ne tiskarny (jinak by byl pretisk a hotovo).

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 13:09 | Pindárna

Seneke: Pardon. Ja v tech prezdivkach porad plavu. Jasne, ze jsme se videli. Tak se nekdy zkusime bavit i o necem jinem, nez o komiksech. ;)

Zack: :) To je jak moje oblibene seprane triko - ze je jen 10 typu lidi, kteri umi cist binarni kod. :)
Ale jinak opet souhlasim. Nelze vse udrzet v hlave. Ja toho mam take mraky externalizovaneho. Ten problem, ktery vidim je, ze ucime uz deti na zakladnich stupnich externalizovat a to je spatne.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 12:26 | Pindárna

Darker: S penezmi je to diskutabilni. Souhlasim, ze je treba ucitele zaplatit, ale rovnice, ze dam uciteli vic penez a on zacne lip ucit proste neplati. Kdyz vidim, co je predmetem hodin, jak kantori pousti detem videa z YT, misto aby s nimi mluvili, vytvareji prezentace, ktere pak promitaji a vlastne je jen ctou zakum apod., tak s timhle penize nic nesvedou, protoze to se musi chtit. A nebavime se o starych ucitelich. Ale jinak se neda nez souhlasit. Svym textem vlastne nerikam nic jineho.

Zack: Ja to vlastne vidim stejne a take jsem o tom psal (to je ta kombinatorika a vnimani v souvislostech - ke kteremu jsou potreba vedomosti v hlave a nikoliv externalizovane). Jen vnimam kriticky i soukrome skolstvi a ne jen to verejne. Ja nejsem zastancem tupeho memorovani, coz jsem taky psal. Zmeny jsou treba, ale je treba je aplikovat na cely system a neprovadet mistni experimenty s nejistymi vysledky. Kdyz uz, tak at je to na statni urovni. At ministerstvo vytyci cile a neresi cestu, to by byla take varianta, ale pak je treba ty cile vymahat a ne kvuli vysledkum prizpusobovat cile, jako se to deje ted.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 11:39 | Pindárna

seneke: Ano, muj hisotricky odstavec je hodne zjedodusujici, ale v rozporu nejsme. Ekonomicky faktor byl samozrejme stezejni, ale bolsevici byli take dulezitym faktorem a tvorili i soucast retoriky AH.
S tou vizualizaci pametovych stop mi slo hlavne o to, ze uz i idiot neschopny pochopit psane slovo, se muze podivat na obrazek a videt.

Uprimne doufam, ze se nekdy potkame.

cyboy
M cyboy | 10.9.2020 01:26 | Pindárna

Pokusil jsem poskládat výňatky z jiného svého textu a zhustit je do kratšího textu, a ono je to pořád dlouhé. :( Už to sem ale dám, když jsem si s tím dal tu práci, ale číst to samozřejmě nemusíte. Předesílám, že nejde o Pravdu, ale pouze o názor podložený fakty.
__
S tou škodlivostí memorování faktů, jde obecně o velice hloupou ideu. Protože je chápána špatně a aplikována i tam, kde by aplikována byt neměla.
Dřív, než toto konstatování zuřivě odmítnete (jak je dnes ve zvyku), si položme několik mých oblíbených dotazů:
1. Chtěli byste jít na koncert lidi, kteří nedrilovali hru na hudební nástroje?
2. Šli byste za doktorem, který nedriloval, ale raději aplikuje moderní přístup, tedy umí pracovat s informacemi? Takže si nejspíš bude googlovat vaši diagnózu?
2.1 Nechali byste se od takového doktora operovat?
3. Necháte stavět mosty někoho, kdo nedriloval, ale spoléhá na "schopnost pracovat s informacemi"?
a tak dále.

Otázka totiž nestojí na tom, jestli memorovat (drilovat), nebo ne, ale co.

Česky jazyk, cizí jazyk apod. bez drilování nikdy nezvládnete. A pokud na jejich výuku budete aplikovat systém "práce s informacemi", tak v češtině nebudete umět psát (mluvenou podobu jazyka nějak zvládnete, díky prostředí) a pravděpodobně také nebude schopni pochopit smysl textu a vyjádřit myšlenku v psaném projevu (na to máme dosti alarmující statistiky, které to berou zeširoka až k vysokoškolákům a výsledky jsou naprosto tristní).

Matematika je další zajímavý příklad.

Takže o jakém memorování se bavíme? O dějepisu, kde se do dětí hustí letopočty a data? Ano, tam souhlasím, že to je zbytečné a mnohem víc by fungoval souvislostní výklad (co vedlo k čemu apod.). Hlavní problém dnešní výuky dějepisu je, že se výklad zastaví u druhé světové války, přičemž se u nás stále většinově vychází z komunisty ideologicky pokřivené verze dějin, kde Rusko vůbec nemohlo za válku, kde Rusko nevtrhlo do Polska a nepáchalo tam větší zvěrstva než Němci, kde Katyň byla dílem Němců, kde Varšava během povstání padla jaksi sama od sebe, kde Prahu osvobodili Rusové atd. O Rusech se v tomto směru dá bez nadsázky říct, že jen ukončili válku, kterou spolu s Němci sami začali. To je samo o sobě téma na desítky stran textu, ale prameny druhé světové války je třeba hledat už v bolševické revoluci a faktu, že Lenin potřeboval naplnit ideu a rozšířit ideologii dál. Jejich (nejlogičtější) volba tehdy padla na Německo, kam začali sypat peníze místním socialistickým organizacím, které záhy začaly získávat na síle. A to k velké nelibosti samotných Němců. Hitlerův zrod stál především na boji pro komunistům a voličském hledání alternativy. Poskočme v čase k paktu Molotov-Ribbentrop. Mezi historiky dnes panuje shoda, že pokud by k tomuto paktu nedošlo, pak by válka vypadala úplně jinak, pokud by k ní vůbec došlo. Hitler velmi dobře věděl, že potřebuje spojence, protože odolat tlaku ze tří stran by se mu nepodařilo. Teprve paktem M-R si rozvázal ruce a mohl se vrhnout do boje, který nebyl předem prohraný. A že Hitler následně vtrhnul do Ruska a dohodu porušil? To samozřejmě bylo v plánu, protože Němcům stále sliboval lebensraum, který měl být umístěný právě v Rusku, kde se ve stylu westernových hrdinů (to je často opomíjený motiv), měli prohánět Němci po úrodné ruské černozemi. Nechci nijak zlehčovat oběť, kterou Rusové za válku (tatíčka Stalina) museli přinést, ale faktem je, že bez podpory německého komunismu a paktu M-R, by jí možná nebylo třeba.

Pan Pekař myslel svým přirovnáním především to, že historie je natolik zajímavá, že si v ní každý něco najde. Tím spíš se nabízí otázka, proč je tak vágně přistupováno k dějinám 20. století ve školách, když by se s tím dalo perfektně pracovat. Dědové a babičky dnešních dětí pamatují hodně a ta historie je pořád živá a pro děti „hmatatelná“.

Ale zpátky ke vzdělávání – zkušení kantoři bez váhání zodpoví otázku „Kde spatřujete kořeny problémů dnešního školství?“ – „V tom, že po revoluci (pozn. autora: kterou dnešní děti nejčastěji situují do roku 1968!), se zahodilo úplně všechno jako špatné a přežité a vzniklo vakuum, které se od té doby krkolomně snažíme vyplnit.“ A právě proto, že starý systém byl zahozen a nový prakticky neexistoval, se u nás začala rodit potřeba „alternativy“, která nyní nabývá až náboženských rozměrů a její prosazování, stojící na slepé víře a neověřených postupech, připomíná spíš ideologii než nauku o vzdělávání. Nehledě na fakt potřeby „staré dobré české cesty“. Tedy skutečnosti, že než přejmout nějaký fungující a ověřený model vzdělávání ze zahraničí, je třeba vymýšlet nový a hledat co možná nejvíc slepých cest s pocitem dobře odvedené práce. Pozorně sleduji pány Kysilku, Kartouse a další, kteří hřímají, jak nepotřebujeme děti učit znalosti, ale práci s informacemi, přičemž samozřejmě naprosto přesně vědí, jaká specializace bude potřeba za dvacet let, až dnešní děti budou vstupovat na trh práce apod. (to bohužel neví nikdo). Sleduji je a stále dokola musím přemýšlet o tom, zda tedy na středních a vysokých školách rovnou nezavést jen jediný předmět - „googlování“.
Jedna z nejhumornějších tezí těchto pánů je, že vůbec nepotřebujeme učňovské školství, že lidé se řemesla budou učit „za pochodu“, nebo od starších (kteří je to mají z nějakého nedefinovaného důvodu učit). Už se těším na prvního takového plynaře, nebo elektrikáře, který se to ke mně přijde „za pochodu“ učit.

Mimochodem - na Googlu žádnou inovaci najít nelze, protože tam z podstaty věci ani nemůže být, jinak už by nebyla inovací. Inovaci je třeba vymyslet. A k invenci je třeba znalostí. Čím víc znalostí, tím lépe je dokážete v hlavě kombinovat a přicházet s novými nápady, řešeními apod. Tato „kombinatorika“ však není možná, pokud budeme děti učit kde a jak informace hledat a nebudeme se přitom snažit o to, aby si je zapamatovaly, pochopily kontext a mohly s tím následně (v hlavách) pracovat. Nemluvě o tom, že s takto vědomostně nevybavenými dětmi nejspíš pouze vytváříme budoucí (a vlastně už i stávající, protože první plody sklízíme už teď) snadno ovladatelnou masu.

„Moderní“ metody se hodně aplikují v soukromých školách a tzv. alternativách. Zde stojí za to zastavit se u samotného slova „alternativa“, která funguje jako spolehlivá vějička na rodiče, kteří dnes samozřejmě většinově vychovávají nové génie 21. století a všechno, co zavání „standardem“, není pro jejich ratolesti dost dobré. Za zmínku také stojí zajímavý fenomén, že čím víc se o nové génie snažíme, tím míň jich máme. Ale zpět k tématu – tyto alternativní školy, aplikující alternativní přístupy, jsou účastny sytému vzdělávání minimálně dvacet let. Jejich počet rok od roku stoupá a spolu s tím i počet žáků, kteří podobnými institucemi a metodami prošli. Uvažujme na chvíli, že veřejné, „standardní“ školství, se kvalitativně úplně zastavilo na úrovni řekněme z roku 2000 a produkuje stále stejně kvalitní absolventy, přičemž předpokládejme (spolu se všemi hledači alternativ), že takto získané vzdělání je opravdu špatné. Takže tu na jedné straně máme skupinu dětí, které absolvovaly „standardní/špatnou“ výuku, a k tomu neustále se zvyšující počet (v rámci jednoho celku, samozřejmě) dětí, které absolvovaly „alternativní“ výuku. Jak je tedy možné, že kvalita na výstupu neustále klesá, jak se ukazuje z výsledků státních maturit, srovnávacích testů, i nezávislých průzkumů? Jak je možné, že absolventi alternativ neční nad ostatními? Můžeme se bavit o tom, jak špatně je státní maturita provedená apod., ale je to alespoň nějaká obecná metrika, kterou lze použít, pokud se nechceme držet pouze vnějškových projevů, které lze vidět téměř na každém kroku (tedy články, texty a knihy plné hrubek, módní postoj „blbost je nová moudrost“, neschopnost se vyjádřit bez „jakoby“ apod.). Pokud by ony alternativní metody byly tak přelomové, tak bych v těchto srovnáních čekal minimálně stagnaci a nikoli poklesy. I z těchto hodnocení ale existuje výjimka – letošní rok. Letos měli překvapivě studenti o něco lepší výsledky z češtiny i matematiky. Nejzábavnější na tom je zdůvodnění CERMATu – tedy, že je to způsobeno tím, že děti nechodily do škol a měly tak víc času na studium. Jinými slovy nám CERMAT říká, že školní docházka vlastně dětem škodí. :)

Teď se na chvíli zamysleme nad tím, v jaké jsme situaci a že jsme účastni hned několika zásadních vývojových cyklů společnosti, přičemž jedním z nich je nastupující robotizace. Panuje všeobecná shoda na tom, že během deseti let se robotizace zásadně projeví na trhu práce a prakticky nikdo není schopen říct, po jaké práci pak bude poptávka. A to především proto, že nelze domyslet jaké všechny profese tato systémová změna zlikviduje. A ano, predikce tvrdí, že vzniknou i dnes neexistující profese, ale i v tomto případě nikdo neví jaké budou (ale předpokládá se, že minimálně zpočátku jich nebude tolik, aby absorbovaly ty, kteří díky změně o práci přijdou). Mezitím sílí hlasy po vzdělávání „na míru“, kdy si firmy nadiktují, jak vzdělané chtějí absolventy, neustále také sílí tlak na hledání alternativ a sluchu se dostává i „vizionářům“, kteří tvrdí, že vidí dvacet let daleko a vědí co a jak. Výuka má děti dnes hlavně bavit a nezatěžovat je. Děti nemají memorovat nesmysly (přičemž ani neexistuje shoda na tom, co jsou ony nesmysly, nehledě na to, že nelze říct jaké dovednosti dnešní děti budou potřebovat) a především umět pracovat s informacemi.

Dnes už umíme vizualizovat vznik a existenci paměťových stop v mozku a víme, že paměťová stopa je tím silnější, čím déle se danou problematikou zabýváme. Vlastně jde jen o empirické prokázání dávno známého faktu. Při vědomí tohoto a jiných faktů však i nadále hodláme produkovat absolventy, kteří nemusí mít znalosti, případně jejich množství neustále snižujeme (protože předně jde o počet absolventů) a máme pocit, že si to přece vždycky dohledají na internetu. Možná ano, ale pochopí kontext? Dají se od takových absolventů očekávat inovace a nositelé Nobelových cen? A hlavně – co když se experiment nezdaří? Co když třeba za deset let zjistíme, že tudy cesta nevede (u nějaké konkrétní metody/alternativy)? Co s těmi dětmi, na kterých si to vyzkoušíme? Řekneme, že to doženou? Asi jako v případě, kdy vám dítě přechází ze třídy kde mělo Hejného matematiku do třídy, kde se vyučuje běžnou (takže samozřejmě špatnou) metodou? To není žádný abstraktní příklad, ale reálně sesbíraná a opakující se zkušenost. Stejně tak jako fakt, že děti, které absolvovaly Hejného matematiku jsou obecně v počítání pomalejší a nedokážou v časovém limitu spočítat příjímací testy na víceletá gymnázia a musí se na ně dlouze připravovat. Další pokus na dětech, který má kořeny v potřebě hledání alternativ za každou cenu. A znovu se vrací dřívější otázka – proč nepřevzít nějaký odzkoušený zahraniční model?

V žádném případě neříkám, že nepotřebujeme zlepšit „standardní“ výuku. To totiž asi půjde vždy, stejně tak se budou vždy hledat alternativy alternativ ad absurdum. Pouze říkám, že ne vše "staré" bylo špatně, a ne všechny moderní postupy jsou správné. Chybí diskuze a schopnost vypořádat se s kritikou jinak, než emocemi a prázdnými frázemi. Chybí prokazování úspěšnosti použitých metod, případně metodika takového měření je často podivná, když už ne přímo účelová. Chybí realistický přístup, ale za to máme nadbytek aktivistického.

Schválně se zamyslete a zkuste dnes nabídnout dítěti odpověď na otázku: „Co myslíš, že bych mohl v dospělosti dělat?“ Zamyslete se nad tím, v jaké době žijeme, na prahu jakých společenských změn jsme a pokuste se přijít na odpověď.
Moje odpověď byla nakonec poměrně jednoduchá (a vágní) a dnes nepopulární: „Uč se a čti. Uč se a čti co nejvíc, protože nevíš, co se ti bude v budoucnu hodit a nikdo ti to dnes nedokáže říct.“

O příčinách situace, ve které se nacházíme, zase někdy jindy.

cyboy
M cyboy | 1.9.2020 11:50 | Srazy, cony, festivaly

Tak ja snad dorazim take.

cyboy
M cyboy | 28.8.2020 07:53 | Pindárna

maco: Koukam, ze i s odbockami je jich jeste vic. Zajimavy tip, budeme se o tom bavit.

Aktivita

Naposledy přihlášen: 22.9.2020 16:34
Komentáře u comicsů: 994
Hodnocení comicsů: 1577
Příspěvků ve foru: 66

Sbírka (z CDB)

Četl: 1656 (cca 568950 Kč)
Má: 1649 (cca 554992 Kč)
Chce: 0
Shání: 6 (cca 555 Kč)
Nabízí: 1 (cca 299 Kč)