• Plocan
    Plocan30.9.2019 19:51Královská hra #01
    Velice zajímavý nápad, který už bohužel není zas tak zajímavě zpracován. Postavy jsou zatím nesympatické a ničím nevyčnívající a jejich kroky jsou absolutně nelogické. Zajímá mě ale, jaké bude rozuzlení a kdo nakonec bude oním Králem, který vydává rozkazy, a proto do dalších dílů určitě půjdu.
  • Plocan
    Plocan6.8.2019 11:44Skrýš
    Příjemná manga jednohubka s fajn kresbou a dobře vystavěným dějem. Pár kapitol navíc by tomu možná neublížilo, nicméně konec byl poměrně zajímavý a plot twist na konci byl více než vydařený.
  • Plocan
    Jeden z nejlepších dílů celé rozsáhlé ságy - velký souboj, na který byl čtenář připravován už snad od prvního dílu. Souboj, který je napěchovaný výbuchy, epickými technikami, emocemi a především velkým odhalením na závěr, jež nám ukazuje, že to nakonec všechno bylo trošku jinak. Ta největší pecka nás ale ještě pořád čeká...
  • Plocan
    Plocan10.7.2019 13:21Tokijský ghúl:re #01
    Tohle začíná hodně slibně. Nechci raději předbíhat a své nadšeni krotit, protože se Išida vrací se starými známými postavami, ale i dalšími novými (a po zkušenostech s původní sérií vím, že velké množství postav není schopen ukočírovat), má to ale spád, je to zábavné a příběh se nyní odehrává především na “druhé straně barikády”.
    Kaneki (nebo tedy Sasaki) vypadá konečně jako badass postava, návraty starých známých postav potěší a kresba je tu oproti původní sérii naprosto vymazlená.
    Takže uvidíme, jak to bude vypadat dál, ale po otřesném čtrnáctém díle je tohle vítaná a svěží změna k lepšímu!
  • Plocan
    Plocan28.4.2019 11:35Tokijský ghúl #14
    Z „finále“ této série mám přinejlepším vlažný dojem. Rozhodně nemůžeme mluvit o finále jako takovém, jelikož nedošlo v podstatě k žádnému rozuzlení, dějové linky nebyly ukončené, postavy nedostaly rozhřešení a celkově to byl prostě špatný konec. Autor nedokázal z vybudovaného světa a (k posledním dílům už poměrně chabě) vybudovaného napětí vytěžit prakticky nic, a tak s sebou nese poslední volume hořkou pachuť promarněné příležitosti.
    Osud Hideho je mi doposud nejasný - sežral ho tedy nakonec Kaneki, nebo se jednalo o jednu z jeho poměrně častých halucinací? Išidův záměr je pravděpodobně takový, že si tuto otázku každý zodpoví sám. Z konce jsem snad ještě zmatenější než z nepřehledných bojů a řežeb. Kaneki tedy zemřel, ale vlastně nezemřel? A infiltroval se do ÚPG? Amonův konec není ani za mák uvěřitelný a je nad slunce jasné, že v bitvě nepadl, jen nechápu, co tím autor sleduje.
    V každém případě se následující série :RE nebude v mých očích pyšnit přívlastkem "volné" pokračování, jelikož toto volume téměř nic neuzavřelo, a pokud tohle Išida považuje za plnohodnotný konec série, tak jsem tedy dost zklamán.
  • Plocan
    Plocan12.4.2019 23:49Čarodějova nevěsta #03
    Tak tohle bylo už o poznání lepší než první dva díly. Konečně jsme se dočkali nějakého provázanějšího příběhu, ačkoliv epizodické příhody stále převažují. Prohlubují se vztahy mezi postavami (konkrétně tedy mezi Čise a Eliasem, vyvíjí se ale i vztah s Ruthem - novým společníkem hlavní hrdinky) a vypadá to, že se něco dozvíme i o minulosti Eliase. Rozhodně nepůjde o moji oblíbenou mangu, která zde vychází, musím ale říct, že ta melancholičnost a obecně dost odlehčená atmosféra, ve které se celá série táhne mi začíná celkem imponovat. Zdá se zkrátka, že půjde o jednoduchou oddechovku, od které si nelze slibovat nic víc, nic míň.
  • Plocan
    Plocan7.4.2019 13:44Čarodějova nevěsta #02
    Druhá Čarodějova nevěsta se nese v duchu prvního dílu - tedy poznáváme magický svět skrze epizodické příhody Čise pod ochranou jejího budoucího manžela Eliase. Na kresbu si člověk zvykne rychle, jelikož je precizní, líbivá, a co si budem, obálka je opravdu nádherná. Jedinou výtku ke kresbě bych měl v případě Alice - Renfredovy učednice, která je neskutečně ošklivá a víc než dívku mi tedy připomíná muže. Jednotlivé epizody začínají být také o něco delší a provázanější mezi sebou, stále se nám ale nerozjíždí žádný větší ucelený příběh, což u druhého volume už docela zamrzí. Pevně doufám, že autorka nemá v plánu vést celou sérii v tomto duchu a po rozjezdových svazcích nám konečně naservíruje něco většího než jen předkrm.
  • Plocan
    Plocan6.4.2019 18:16Čarodějova nevěsta #01
    Jako rozjezd je to poměrně slabší, možná to ale bude tím, že nejsem cílovou skupinou čtenářů. Kresbu to má vyumělkovanou a roztomilou, Elias vůbec nepůsobí jako „zvíře“ z Krásky a zvířete - a to ani vlastnostmi, ani vzhledem. Celý první svazek se vlastně skládá z uzavřených epizodických kapitol, které sice ukazují rozmanitý (alespoň vizuálně) fantasy svět, ale nechají nás jen nahlédnout a hned jdeme zase o dům dál. Autorka naznačila několik vedlejších postav, do jaké míry budou v budoucích svazcích důležité, si netroufám hádat. Celé to ale působí tak nějak utahaně, krásně, bezproblémově, zkrátka to celé jen tak někam nahodile bezcílně plyne, a to bez jakékoliv větší gradace a akce. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
  • Plocan
    Plocan5.4.2019 11:51Zaslíbená Země Nezemě #02
    Atmosféra je stejně hustá jako v prvním díle a ústřední trojice má plné ruce práce s přípravami na útěk. Musí se však vypořádat s práskačem ve vlastních řadách. Celé to má spád a udrží čtenářovu pozornost mimo jiné i díky zvratům, které autor sází jeden za druhým. K tomu připočtěme nádhernou kresbu, naprosto dokonalé ilustrace začátků kapitol, které svou symbolikou berou dech a hned je jasné, že držíme v rukou to nejlepší, co žánr šónen mang v současné době nabízí (nejen v naší malebné kotlině). Jedinou výtku bych snad měl k postavám, které uvažují na svůj věk příliš racionálně a dospěle, jelikož to však není případ pouze hlavních postav a podobnými schopnostmi dedukce a chladného uvažování disponují i ostatní dětské postavy, můžeme tuto drobnou kaňku na jinak čistoskvoucím díle prominout a považovat ji za součást logiky světa a pravidel, v jejichž rámci se příběh odehrává.
    Druhý díl si tak drží kvalitu toho prvního a já už se nemůžu dočkat, čím mě odrovná díl třetí.
  • Plocan
    Plocan4.4.2019 16:26Zaslíbená Země Nezemě #01
    Tohle má tak perfektní mrazivou atmosféru, až se tomu nechce věřit. Kontrast malebné nevinné kresby s temným příběhem je dokonalou kombinací, která vás baví od začátku až do poslední stránky a tuhle mangu prostě musíte zhltnout jedním dechem. Celé to připomíná souboj intelektuálů, jak jej známe ze série Death Note, tudíž jde méně o akční šónen, jako spíš o ten konverzační. Postupné překážky, které hlavnímu triu Mamá klade do cesty je zábava sledovat a i když mi zde zatím trochu chybí ten prvek, kde postavy a jejich motivy nejsou černobílé, jedná se o skvělý úvod do série, která (jak naznačují prodeje z domovského Japonska) bude mít minimálně v příštích 11 svazcích stále co nabídnout!
  • Plocan
    Plocan2.4.2019 21:41Tokijský ghúl #13
    Předposlední díl začal velice stylově a odhalil víc Džúzójovu minulost, čímž se automaticky dostává mezi mé oblíbené postavy. „Klid před bouří“ a před vypuknutím zátahu na Anteiku byl naprosto dechberoucí - kapitola o psaní poslední vůle byla depresivní a nasadila správně tíživou atmosféru pro poslední finální střet. Ten je ale zatím obrovským fiaskem a zklamáním, protože do boje jde sice celá plejáda postav z ÚPG (včetně Amona, Džúzóa a Akiry), ale na druhé straně tábora prakticky nikdo. O osud pana Jošimury by se někteří fanoušci mohli po právu obávat, ostatně to vypadá, že autor zamýšlí některé své vedlejší postavy ke konci příběhu obětovat, bohužel mě ale naprosto nezajímal ani osud Komy, ani osud Irimi; jelikož to jsou tak vedlejší a nedůležité postavy, že to ve čtenáři nevzbudí žádné emoce. Čekal jsem, že s tak širokou škálou vedlejších postav, které má autor k dispozici, vyšel do boje alespoň některé důležitější tváře (sakra, aspoň ten Jomo s Utou se tam mohli mihnout! Nebo i ta Itori, která zatím nic moc neukázala), naneštěstí je zatím opak pravdou. Konečný střet mezi Kanekim a Arimou byl více než očekávaný, na rozuzlení si však budeme muset počkat do příštího dílu. Snad bude o něco uspokojivější alespoň samotný závěr, protože ona velká bitva o Anteiku zatím uspokojivá rozhodně není.
  • Plocan
    Plocan31.3.2019 23:23Tokijský ghúl #12
    Díl o něco lepší, než předchozí, přesto byl ale takový utahaný, uloudaný a zaměřoval se spíše na rozvíjení vztahů mezi postavami a odhalování jejich minulosti. Co mě mile překvapilo byla minulost pana Jošimury a shledání Kanekiho s Rize, které neproběhlo tak, jak si Kaneki zrovna představoval. Flashbacky Jomy a Uta byly zábavné a považuji je za nejlepší kapitoly v této knize. Naopak jakýsi „vztah“, který se tu rýsuje mezi Kanekim a Tókou je mi silně proti srsti, stejně jako Kanekiho návrat k dobré a citlivé dušičce, která se chce vrátit k práci v Anteiku. Kresba je ale vyloženě pastvou pro oči a na všechny větší panely se nemůžu vynadívat - opravdu krása! Konec knihy slibuje velký střet a konečné rozuzlení, které se pravděpodobně protáhne na poslední dvě knihy, tak jsem zvědavý, jaké bude celkové zakončení (a tím pádem i následné vyznění) celé série. Po posledních dvou silně průměrných volumkách z toho začínám mít celkem obavy...
  • Plocan
    Plocan31.3.2019 22:41Tokijský ghúl #11
    Oproti minulému dílu nastal bohužel dost kvalitativní propad. Neříkám, že šílený Kaneki neměl své kouzlo, ale boj v laboratoři byl utnutý příliš rychle a neuzavřeně. Inspektorská linka mě tentokrát nechala chladným a druhá polovina knihy bylo jedno velké prázdné přešlapování na místě. Což je škoda, protože příběh měl autor našlápnutý perfektně, jen začíná mít problém držet rámec svého světa pohromadě a v některých momentech čtenáři připadá, že se mu začíná drolit pod rukama, jako by jej nedokázal dobře uchopit. Závěrečná kapitola naladila na flashbecky, kterých se pravděpodobně v příští knize dočkáme hojně (ačkoliv jsme se flashbacků dočkali hojně i teď, bohužel však zcela nezajímavých - minulost tak okrajových postav i v rámci ligy vedlejších postav byla opravdu k uzoufání, jen ten Džúzó to tam jakžtakž zachraňoval). Za mě bohužel jeden z nejslabších dílů série a doufám, že autor teď opravdu zabere a v posledních 3 knihách nám naservíruje něco lepšího, než tenhle blivajz, který by ani Cukijama nepozřel.
  • Plocan
    Plocan31.3.2019 12:49Tokijský ghúl #10
    Išida trošku šachuje s žánry a mě to neskutečně baví! Skvělý mix béčkových hororů, detektivky a temného fantasy je přesně to, čeho jsem se v tomto díle dosytosti dočkal. Tentokrát je inspektorská dějová linka dost upozadněná na úkor Kanekiho a jeho party pátrajících po doktoru Kanóovi. „Strašidelný dům“ plný experimentů se mi líbil a kresba je v tomto díle obzvlášť vydařená (stránky s názvy kapitol jsou skvělé a stínování u dvoustran je zkrátka pastva pro oči. Souboje jsem tentokrát už nevnímal jako tak nepřehledné, ačkoliv by se pořád dalo co zlepšovat. Jediné, co bych tomuto dílu vytkl (ostatně jako téměř každému dílu, který čtu), je dále se zvyšující počet vedlejších postav. Přestávám totiž věřit tomu, že Išida dokáže v posledních dílech uspokojivě uzavřít všechny jejich příběhy. Třeba mě ale překvapí. V každém případě se mi líbí větší role Hideho, těším se shledání s novým Kanekim - doufám, že k němu v nejbližších dílech dojde a obecně Kanekiho další power up vypadá dost líbivě.

  • Plocan
    Plocan30.3.2019 13:24Tokijský ghúl #09
    Oproti předchozímu dílu o dost ukecanější díl, který představil další vedlejší postavy a celkově byl jakousi předehrou pro nově se rozbíhající příběhový arc. Líbí se mi, že Išida dává prostor jak ghúlí dějové lince, tak se zaměřuje i na inspektory ÚPG - konkrétně na Amona, jehož charakter konečně vykreslil trochu víc do hloubky (přesto by se mu ale ještě pár flashbackových kapitol nadělit mohlo). Madóova dcera je také zajímavým přírůstkem a Džúzó mě zkrátka a dobře baví. Na druhé straně barikády bere Kaneki věci do vlastních rukou a pátrá po doktoru Kanóovi, což je zajímavé, obzvlášť konec poslední kapitoly navnadil na okamžité přečtení dalšího dílu. Timeskip po Aogiri arcu příběhu dle mého názoru prospěl, tak uvidíme, jak se věci vyvinou dál.
  • Plocan
    Plocan30.3.2019 00:03Tokijský ghúl #08
    Kanekiho změna byla završena stejně jako arc Aogiri. Vyvrcholení příběhu bylo poměrně uspokojivé, ačkoliv se zde nacházelo několik hluchých míst, mezi které beze sporu patří boj s ghúlem Jednookou Sovou, který byl neoriginálně představen flashbackem až ve chvíli, kdy stál tváří v tvář inspektorům z ÚPG. Navíc o něm bylo hovořeno jako o neskutečné hrozbě; zabíjel inspektory jako mouchy, působil Úřadu pro potírání ghúlů značné škody, zkrátka a dobře byl trnem v oku nejednoho strážce zákona. Během tří kapitol bylo dobojováno a Sova je vlastně velký dobrák od kosti, který ani před deseti lety nikoho nezabil. Je to vlastně takový mírumilovný silný ghúl, který sice zabíjel inspektory, ale vlastně nikoho nezabil, přesto z něj všichni mají strach. Wait, what?
    Navzdory nesmyslům ohledně Sovy byl osmý svazek poměrně zajímavý - kapitoly vysvětlující původ Tóky a Ajata byly líbivé a v rámci možností dojemné, Kanekiho boj s Ajatem nebyl vůbec špatný, jen to ukončení a rychlé přesunutí figurek na šachovnici někam jinam bylo ke konci svazku poměrně uspěchané.Když k tomu připočtu klasickou nepřehlednost kresby u soubojů (kterých v tomto díle bylo víc než dost), pak se dostáváme na lepší průměr.
  • Plocan
    Plocan23.3.2019 12:29Tokijský ghúl #07
    Oproti šestému okecávacímu dílu je sedmička nabitá akcí k prasknutí. Kanekiho změna je uvěřitelná a hrozně cool - jeho rozmluva s Rize zajímavá a možná by mi ani nevadilo, kdyby jeho proměně věnovali o kapitolu víc. Takovou hořkosladkou novinkou je, že jsem si na přehlednost akce už poměrně zvykl - ne, že bych z jednotlivých panelů vyčetl, kdo koho zrovna nakopnul, nebo se vyhnul jakému útoku, ale po pár panelech následuje cákanec krve a vítěz potyčky je jasný. Útok na základnu Aogiri je čtivý a dobře rozložený z pohledu inspektorů z ÚPG a ghúlů, jen skupinka z Anteiku je tam zatím tak trochu do počtu (samozřejmě, aby mohl proběhnout „osudový“ souboj mezi Tókou a Ajatem). Příchod Jednooké Sovy mě však nechává zatím naprosto chladným, protože jen větřím další vedlejší figurku do party. Třeba se ale pletu...
  • Plocan
    Plocan23.3.2019 00:17Tokijský ghúl #06
    Prozatím nejslabší díl série. Je sice skvělé, že se nám rozrůstá svět, ve kterém se příběh odehrává, do popředí se dostává i jiný okrsek, než jen ten dvacátý, stejně jako vyplouvají na povrch pravidla hry - typy drápů, Quinque, akademie pro inspektory ÚPG, zároveň je nám ale už k tak velké hromadě postav naservírovaná další hromada a vyznat se ve všech už zkrátka není ani snadné, ani zábavné - do očí bijící je to především u inspektorů, kde jsou všichni kromě Amona a Júzóa naprosto stejní a nezapamatovatelní. Další vadu na kráse vidím v tom, že díl souží spíš jako příprava na velkou akci, střet, jakýsi „klid před bouří“, který je tu ale klidný a nudný. Navíc nesnáším postavu Bandžóa, který ztělesňuje snad veškerá šónen klišé ever.
  • Plocan
    Plocan22.3.2019 21:53Tokijský ghúl #05
    Pátý díl obsahoval první velký souboj, který byl a nebyl dobrý. Byl dobrý v tom, že jsou nám představeny drápy ghúlů, přičemž každý z nich má očividně svůj specifický dráp, asi budou rozděleny do nějakých kategorií, do toho nás Išida časem jistě zasvětí. Byl však špatný v tom, jak neskutečně nepřehledný byl. V čárách, skvrnách a cákancích krve se nebylo možné nijak zorientovat, oproti tomu jsou souboje v Narutovi krásně přehledné a uchopitelné. Další plus knihy jsou kapitoly z minulosti postav, které hezky dokreslují jejich charaktery, pohnutky a motivace. Mínusem je pak zjevení další vedlejší postavy, která se tak přidává k už tak dost rozšířenému ansámblu. Zatím mě to ale pořád ještě dost baví a temnější nádech série je jen vítaný.
  • Plocan
    Plocan21.3.2019 10:26Tokijský ghúl #04
    Išida představuje další vedlejší postavy, přičemž jedna je poměrně zajímavá (Šú Cukijama aka Labužník) a druhá (Itori) už trochu méně, ale je to možná tím, že v tomto díle dostal více prostoru spíše Šú. Líbí se mi vývoj postavy Kanekiho, který sice velice pomalu (možná trošku pomaleji než je na šónen mangu zvykem), ale jistě proniká stále hlouběji do komplexního světa ghúlů, který Išida vytvořil. Doufejme, že mu onen svět bude držet pohromadě i nadále, jelikož tento díl byl velice zábavný, příběh zajímavý a zápletka s ghúlí restaurací příjemně bizarní a zvrácená.
  • Plocan
    Plocan21.3.2019 10:20Tokijský ghúl #03
    Musím říct, že třetí díl byl napínavý a čtivý, především proto, že se hlouběji zaměřoval na pár vedlejších postav z obou táborů - jak na Amona s Madem, tak na Hinami s Tókou. Kresba je líbivá a přehledná odhlédneme-li od soubojů a Kaneki je poměrně sympatickým hrdinou.
  • Plocan
    Plocan17.3.2019 13:06Tokijský ghúl #02
    Ve druhém díle autor představuje značné množství vedlejších postav, které se tu epizodně mihnou a zase zmizí. Představují se zde „záporáci“ stojící proti ghúlům na druhé straně barikády a zápletka s malou Hinami a její matkou Rjóko slibuje do budoucna něco většího. Zároveň nám zde autor poodhaluje více ze světa ghúlů, ať už mechanismy, jakými přežívají (skutečnost, že nemusí svou potravu vždy "lovit"), jak bojují a mimo jiné také, jak s lidmi splývají.

  • Plocan
    Plocan17.3.2019 11:17Tokijský ghúl #01
    Jako úvod do většího příběhu je to docela dobré. Líbí se mi kresba (zvláště postav a prostředí), která je ladná, přehledná, typicky mainstreamovská. Kde už ale kresba pokulhává, jsou souboje, které jsou absolutně nepřehledné a působí spíš jako čmáranice různých čar, kde není možné poznat, kdo kde zrovna do koho kope. Taktéž je fajn temnější nádech série a počáteční zápolení hlavní postavy s novou realitou, které se chtě nechtě musí přizpůsobit.
  • Plocan
    Skvělý flashbackový díl, ve kterém se dozvíme více o Alově a Edově tréninku, o jejich nezdařeném pokusu oživit matku a také o tom, jak se Ed přidal mezi státní alchymisty. Na šónen mangu zaměřenou především na mladší čtenáře to má poměrně hloubku s notnou dávkou filozofování, ani jedno ale vůbec není na škodu. „Jedno je vším a vše je jedním“.
  • Plocan
    Plocan16.5.2015 22:42Deník pána démonů #07
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Jak jsem si myslel na konci šestého dílu - sedmička bude pouhým natahováním a oddalováním nevyhnutelného.
    Raenef se zničehonic probudí a jakousi náhodou si nepamatuje vůbec na nic, co se odehrálo v uplynulém roce. Vrací se proto zpátky do města Pulhel, k cechu zlodějů, do města, kde se poprvé setkal s Eklipsem. A tam se ho také Eklips vydá hledat. Po jednom střetnutí a rádoby vyrovnaném boji s knězi se Raenefovi zase vrátí paměť a vrátí se s Eklipsem zpátky na svůj hrad, kde konečně začne plnit své povinnosti Pána démonů naplno. Poslední dvě kapitolky měly být možná jakýmsi doslovem, ale ve skutečnosti se jedná spíš o jeden takový kraťoučký "spin off" a o jednu vtipnou příhodu s Chrisem, Erutis a Raenefem na hradě.
    Kresbě opět není co vytknout, je líbivá, občas doplněná o nějaké vtipné "chibi" panely a hlavně jsou díky ní souboje velice přehledné (i když jich v tomhle díle příliš nebylo).
    Sedmý díl byl tedy sice zbytečnou vycpávkou, ale i tak mě bavil a bylo to poměrně důstojné ukončení série, ačkoliv by bylo lepší zakončení šestým dílem...
    60%
  • Plocan
    Plocan16.5.2015 22:27Deník pána démonů #06
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Poslední velký souboj začíná. Kdo zvítězí? Nejsilnější Pán démonů, který kdy žil, nebo dětinský Raenef?
    Ačkoli v podstatě celý díl vyplňuje pouze finální bitva mezi Raenefem IV. a Raenefem V. (a jeho přáteli), zapůsobil na mě tenhle díl ze všech nejvíce. Kresbu autorka dotáhla téměř k dokonalosti a i tentokrát jsme se dočkali různých vtipných panelů, které odlehčovaly situaci. Souboje se navíc autorce podařily zachytit skvěle, jako bychom je prožívali s postavami. Druhá autorka zase perfektně dovedla příběh ke svému konci. Způsob, jakým byl záporák poražen, skutečně dával smysl, což u podobných sérií rozhodně nebývá pravidlem. Během některých částí jsem doslova lapal po dechu a začínal se strachovat o své oblíbené postavy.
    Když však nakonec vše dobře skončilo, říkal jsem si, o čem tak bude sedmý díl... Poslední Raenefova věta mě nijak zvlášť nenadchla, a tak očekávám od sedmého dílu pouhé natahování série...
    Celkově byl šestý díl vynikající, co se týče kresby i příběhu, ale myslím si, že tímto dílem by mohl Deník pána démonů skončit.
    100%
  • Plocan
    Plocan10.5.2015 14:10Deník pána démonů #05
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Pátý díl deníku nám odhalí plán Raenefa IV. a dá se tušit, že série pomalu ale jistě směřuje do finále...
    Kniha Granvirias udělá z hloupého a dětinského Raenefa skutečného pána démonů se všemi jeho vlastnostmi a tak by se dalo říct, že všechno vlastně dobře končí. Paradoxně ale začne všem chybět starý dobrý hlupák Raenef, a tak se všichni ostatní obyvatelé hradu, včetně věčně zamračeného Eclipse, snaží najít způsob, jak vrátit současného pána démonů do původního stavu. Když se zdá, že je proměna nevratná, objevuje se na scéně předešlý pán démonů Raenef IV. a zasahuje, ničí Granviria a hloupoučký Raenef je zase hloupý jako dřív. Všechno se ale zvrtne v poledne velkého dne modliteb, kdy se lidé modlí za bohy, kteří se před 150 lety obětovali, aby zachránili lidstvo. Raenef IV. vypráví Eklipsovi a ostatním, jak vyzrál nad kletbou bohů a uvalil ji ne na sebe, ale na samotné jméno Raenef, což se také týká i našeho hrdiny, jehož temná osobnost se právě probouzí, vypluje na povrch a vytěsní jeho "hloupou" stránku. Aby byl ale Raenef osvobozen, musí s jeho temnou stranou bojovat nejvyšší vrchní Rasedův kněz - Chris.
    Pátý díl mi dal spoustu odpovědí a hlavně uvedl finální bitvu, která v příštím díle propukne naplno. Raenef IV. není zas tak dobrým démonem, jak se na první pohled mohlo zdát a vypadá to, že i s ním se v příštím díle náš hrdina utká. Příběh rychle utíkal a za chvíli bylo dočteno, takže se na další díl vrhnu v nejbližší době.
    Co se týče kresby, ta se od prvního dílu značně zlepšila. Pomalu také ubývá vtipných a komických scén, kterých je sice pořád požehnaně, ale do popředí už se tlačí i některá vážnější témata.
    Celkově díl funguje jako spíš takový předvoj, nebo předzvěst toho, co se nás čeká příště a to si rozhodně nenechám ujít!
    80%
  • Plocan
    Plocan9.5.2015 01:08Deník pána démonů #04
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Dostáváme se zhruba do pomyslné "poloviny" série a nutno říct, že mě tato baví čím dál tím víc, i když je každý díl velice krátký...
    Na hrad pána démonů Raenefa dorazil jiný pán démonů! Jmenuje se Krayon a je to jeden z pěti nejstarších démonů na světě, který stojí o to, aby byl v jeho službách zaměstnán Raenefův ochránce Eklips. Aby Eklipse zviklal a dokázal mu, že Raenef není hoden být jeho pánem, uvězní Raenefa spolu s Chrisem a Erutis do noční můry, ze které není úniku! Povede se neschopnému pánu démonů projít zkouškou a dokázat, že je hoden svého titulu a Eklipsových služeb? Aby se příběh ještě víc zamotal, ocitá se na scéně Raenefův předchůdce - bývalý pán démonů Raenef IV. Ten Krayonovo řádění zastaví a vše může být zase jako dřív. Do chvíle, než však Raenef najde v zámku starou knihu, která mu slíbí, že z něj udělá skutečného a děsnahánějícího pána démonů...
    Čtvrtý díl je zatím mým nejoblíbenějším. Nepostrádá nápad, vtipné situace, spád, moment překvapení a dokonale navnadí na další díl. Kresba je pořád stejná - pořád stejně dobrá a nemám jí v podstatě co vytknout. Raenef IV. byl taky zajímavým překvapením a jsem zvědavý, jestli sehraje nějakou důležitou roli i v nadcházejících dílech...
    100
  • Plocan
    Plocan3.5.2015 15:57Deník pána démonů #03
    Pozor! text může obsahovat spoilery! Poté, co jsme se konečně dozvěděli, jak se stal Raenef pánem démonů a nadřízeným velkého démona Eclipse, vracíme se zase zpátky do přítomnosti, kde na naše hrdiny číhá další problém. Jak bývá zvykem, pošle vesnice pánovi démonů nevěstu jako obětinu, aby se pán démonů slitoval nad svými poddanými a přinesl do jejich kraje znovu vláhu a úrodu. Liči, dcera vlivného pána, se rozhodne vzít věci do vlastních rukou a vydává se do hradu Pána démonů jako ona nevěsta pevně rozhodnutá sprovodit pána démonů ze světa. Jelikož je ale Liči jen malá holka, setká se s neúspěchem, a tak je Raenefova "skupinka" bohatší o dalšího člena. Její otec se však krátce poté pro svoji dceru vrátí a vše se vrací od starých kolejí. V další části knihy se dozvíme něco o minulosti Chrise, nadějného kněze z Rasedova chrámu a nakonec se na hradě zjevuje podivná postava...
    Ačkoliv se toho ve třetím díle příliš neudálo, třetí díl mě docela bavil. Knížka se čte poměrně rychle i díky velkým panelům, kresba je taky fajn a celkově se jedná o velice kvalitní oddychovku. Jediné, co autorkám už prostě nebaštím, jsou vážné scény, které se ale do takovéhle manhwy příliš nehodí, ačkoliv v ní prostě musí být. Mám však pocit, že autorky jsou zběhlé hlavně v komediích, skečích a zábavných gazích, ale vážnější části knihy jim dělají trošku problém...
    Každopádně si nemyslím, že mě čtvrtý díl zklame a opravdu už začínám sérii přicházet čím dál více na chuť.
    80%
  • Plocan
    Plocan28.4.2015 22:42Gunsmith Cats #01
    Pozor! text může obsahovat spoilery Na první pohled nenáročný příběh, ale osobitá a zajímavá kresba, sympatické hlavní hrdinky, auta, zbraně, nahota a navíc 450 stran - to je první díl Gunsmith Cats!
    Osobně jsem měl trošku strach, jestli jít zrovna do téhle série, přeci jen každý díl stojí skoro 500,- ale zase má jen 4 díly, tak jsem si nakonec řekl, proč ne. A udělal jsem dobře.
    Rally Vincentová vlastní ne tak úplně legální obchod se zbraněmi Gunsmith Cat a její naoko zaměstnankyně Minnie May jí chce pomáhat i při jejím druhém, mnohem nebezpečnějším povolání - lovkyni lidí. Velice brzy se stanou nerozlučnou dvojkou a jejich jména budou postrachem pro celé podsvětí Chicaga. Společně řeší různé případy, dopadávají nejrůznější a nejstrašlivější zločince a to všechno za nesčetných bombových výbuchů, rozstřílených zdí (i lidí), zběsilých automobilových honiček a také nějakých lechtivějších scén...
    Nejsem si jistý, jestli bych mezi těmi "epizodami" našel nějakou tu "hlavní dějovou linku", protože tady si nikdy nemůžeme být jistí, co bude rozvedeno i v dalších kapitolách a co bude utnuto v posledních stránkách. Každopádně bych možná vyzdvihl postavu Kena Takiho, přítele Minnie May, který je takovým pojítkem mezi jednotlivými případy a jehož zmizení a následné pátrání po něm, nás provází po celý první díl. Stejně jako záporák Gray, který ke konci prvního dílu chystá útěk z vězení...
    Je docela výhodné bedlivě sledovat každou postavu a snažit si zapamatovat její jméno i podobu, protože v každé z následujících kapitol se může mihnout a v další kapitole sehrát poměrně důležitou roli.
    Občas mi přišlo, že kapitoly byly poněkud chaotické, nevěděl jsem, co se děje, protože kapitola končila rozvedením jedné příběhové linky a v další kapitole byl děj úplně někde jinde. Druhá polovina knihy na sebe však docela navazovala a samotného mě překvapilo, že jsem vlastně první díl přečetl tak rychle.
    Kresba je líbivá a i když je příběh docela drsný a i některé scény jsou poněkud ostřejší, jsou vykresleny dokonale a na kresbu je radost pohledět.
    I když se jedná pouze o první ze čtyř dílů a cena je poněkud vyšší, než za většinu jiných mang, odpovídá tomu i délka a kvalita. Při čtení se rozhodně nudit nebudete a jestli nad koupí váháte, můžu jen doporučit.
    100%

  • Plocan
    Plocan25.4.2015 20:27Deník pána démonů #02
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Ve druhém díle se poněkud výstřední a dětinský Raenef vydá do světa, aby se stal Pánem démonů i bez pomoci svého učitele Eklipse, ale na zkušené moc dlouho nevydrží...
    Raenefovo rozhodnutí ušetřit život rytíře z prvního dílu (o kterém se ukázalo, že je to rytířka) nevítá Eklips právě s otevřenou náručí. Není si jistý, jestli vychovává Pána démonů, nebo děcko, což vlastně neví ani sám čtenář. Raenefa pak v noci napadne úžasný nápad: Vydat se do světa a vrátit se až poté, co se stane skutečným Pánem démonů. Svou pouť začne v nedalekém městě, kde se příliš neohřeje, protože je záhy přivolán do nedalekého chrámu učedníkem Chrisem, který je evidentně stejně ujetý a nevyspělý, jako sám Raenef, přesto je však pevně odhodlán poslat Pána démonů na věčnost. Po střetu dvou infantilních postav přichází na scénu Eklips a vrací se s Raenefem zpět na hrad a berou s sebou i Chrise, a tak se Raenefova "družina" rozrostla o dalšího člena. V poslední části knihy je nám pak odhaleno, jak se vlastně Eklips vydal hledat nového Pána démonů a jeho oko spočinulo právě na Raenefovi, který měl v té době ale úplně jiné starosti...
    Druhý díl byl o poznání lepší, než první. Pravděpodobně proto, že se první díl teprve rozjížděl a taky tomu možná dopomohly ty dvě povídky ke konci, nebo snad změna autorky, každopádně byl druhý díl lepší. Kresba zůstala stejná a to se mi líbilo a i přes to, že změnili autorku příběhu, zůstaly zachovány vtípky a srandičky, které to celé okořeňovaly a dodávaly tomu tu správnou atmosféru. Když však bylo třeba, dokázalo se to naopak celé chovat velice vážně a já jim to žral... "Dvojce" teda nemám co vytknout a můžu směle udělit plné hodnocení.
    100%
  • Plocan
    Plocan25.4.2015 20:01Deník pána démonů #01
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Příběh o infantilním Raenefovi, který se má za pomoci svého učitele Eklipse stát tím nejstrašlivějším a nejmocnějším Pánem démonů ze všech. To ale nebude jen tak...
    Mladý Raenef se stal za jakýchsi (nám neznámých) okolností Pánem démonů, ale o této profesi neví vůbec nic. Záchranou mu má být jeho tutor Eklips, který ho má připravit na výkon tohoto bezesporu zajímavého povolání. Role strašlivého a děsivého despoty však k dětinskému a pozitivně naladěnému Raenefovi příliš nesedí, a tak má Eklips s jeho učením plné ruce práce. Když se proto jednoho dne musí vydat na důležitý koncil a mladý Pán démonů zůstává na hradě sám, dá se tušit, že potíže na sebe nenechají dlouho čekat. A skutečně se ještě téže noci dostane do hradu rytíř, který Raenefovi usiluje o život! Ten však zúročí Eklipsovy lekce a pomocí Černého šípu rytíře poráží. Sám Eklips má neblahé tušení, a tak se vrací do hradu, když už je ale dávno po všem...
    Po pouhých 118 stranách hlavní dějová linka končí a zbylých 60 stran nás čekají dvě povídky po třiceti stranách. Jelikož jsou panely docela velké, nemá autorka možnost příliš příběh rozvinout, a tak povídka končí, aniž by vlastně začala. První povídka je o tom, že láska k někomu může být tak silná, že se zhmotní v podobě křišťálového srdce, druhá povídka pojednává o dívce jménem Terra, která byla držena pod zemí, aby Zemi léčila. Jenže mág, který ji měl držet v zajetí ji propustil, Terra uprchla a Země začala skomírat. Mág jménem Hřích tedy dívku nalezl a vrátil tam, kam patří...
    Jako rozjezd to nebylo úplně špatné. Kresbu to má fajn, nad některými situacemi jsem se skutečně nahlas zasmál a postav mnoho není, takže zapamatovat si jméno Raenef a Eklips není zas tak těžké. Na druhou stranu se příběh nikam neposunul a šoupnout hned do první knížky dvě povídky nesouvisející s příběhem asi taky nebyla úplně nejšťastnější volba, každopádně jako takové oddechové dílo, kterým tato manhwa beze sporu je, to funguje velice dobře.
    80%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Blair se snaží vyhrabat z chudoby a své prozatímní útočiště nalézá v bytě své (ne zrovna)přítelkyně Vanessy. Rozmazlená holčina z nejvyšší společenské vrstvy z Upper East Side se tak musí naučit hospodařit jak s penězi, tak s prachovkou a koštětem, najít si brigádu a přispívat Vanesse na nájem. Tohle všechno ale musí dělat tak, aby nikdo ze školy nepřišel na to, v jakých podmínkách královna B žije. Když se o její situaci doví Chuck, rozhodne se jí pomoci zaměstnáním u něj doma. To se ale ukáže jako ne docela šťastná volba, když na jeden z mnoha večírků pořádaném Chuckovou rodinou dorazí i Blaiřina matka a problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Do popředí se také dostává Danova mladší sestra Jenny, která všem ukáže, že tichá voda břehy mele. Blair tedy nastávají krušné časy...
    Druhý díl byl o poznání lepší než ten první a myslím, že by se autorce podařilo prosadit i kdyby nevsadila na poměrně známou značku, zasadila prostředí do jiného velkoměsta a změnila jména, pořád by se tak jednalo o slušnou oddechovku. Jenny byla i v seriálu mou nejoblíbenější postavou a tady se ukázala jako stejně vypočítavá, stejně zákeřná a rozhodně neméně oslnivá. Nevím, jestli mám mít radost, nebo zoufat nad tím, že se posledního dílu v češtině nikdy nedočkáme, takže se nedozvíme, jak se Blair rozhodne Jenny pomstít. Díl se tentokráte zaměřil čistě a jen na Blair, takže Serena se tam sice párkrát mihla, ale nesehrála nijak důležitou roli. Kresba byla stejně jako v případě prvního dílu líbivá, dobře se na ni koukalo a opět některé "chibi kresby" ještě podtrhly už tak vtipnou situaci.
    Celkově byl druhý díl mnohanásobně lepší než ten první, ať už to bylo tím, že autorka tentokrát vsadila více na příběh než na známou značku, nebo tím, že se v příběhu konečně víc ukázala Jenny!
    75%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Manga Gossip Girl: Jen pro tvé oči se tak úplně neinspiruje stejnojmenným seriálem jako spíš jeho knižní předlohou a vzhledem k tomu, že knihu jsem nečetl, můžu si jen domýšlet, jak striktně se to knihy drží (pokud vůbec). Hlavní je ale to, že se děj točí v podstatě kolem mnou nejnenáviděnější postavy.
    Začátek se do určité míry shoduje se seriálem. Mladá Serena van der Woodsen se vrací na Upper East Side poté, co se vypařila a utekla na internátní školu, když se vyspala s Natem, přítelem její nejlepší kámošky Blair. V domnění, že je taková věc už dávno promlčená se s Blair shledá a ta se rozhodně pomstít se jí stejným způsobem: Přebrat jí jejího přítele Dana. I když se jí to povede, Serena si z toho nic moc nedělá, protože je záhy pozvaná na večírek známého filmového režiséra. Blair může puknout zlostí a na večírek se nakonec sama dostane, jenže po nemalém společenském faux pas se pohádá s rodiči a odejde z domu. Po zablokování i její platební karty, se vypraví za Danem, kterého přebrala Sereně a protože je do ní stále zamilovaný, domluví ji bydlení u své kamarádky, která by chtěla být i něco víc, Vanessy...
    Manga se mi příliš nelíbila možná z toho důvodu, že jsem viděl seriál (ačkoliv ne celý, pouze první dvě řady) a postavy tu mají naprosto jiné vlastnosti než v seriálu. Serena, pro kterou znamenala láska hodně, je tu prezentována jako chladná mrcha, které jde vlastně jen o to se ostatním zavděčit. Nate, který v seriálu sehrál poměrně významnou roli a tady by měl mít také nemalou úlohu, se v manze sotva párkrát mihne. To samé lze říct i o Chuckovi, který taky mohl dostat poněkud větší prostor. Zato jedna z vedlejších a má stoprocentně nejneoblíbenější postava Vanessa sehraje v příběhu poměrně důležitou roli, ačkoli jí jde pouze o to, aby se dala dohromady s Danem...
    Kresba je poměrně dobrá, postavy se snadno zapamatují a občasné odlehčení situace vtipnou "chibi malůvkou" je zde víc než vítané.
    Příběh však nemá hlavu ani patu, je roztahaný a když to konečně začínalo být zajímavé, byl konec. Doufejme tedy, že druhý díl nasadí laťku o trošku víc, protože jinak se obávám, že jde o vyhozené peníze...
    40%
  • Plocan
    Plocan24.4.2015 19:48Útok titánů #03
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Třetí díl titánů nám neodpoví na příliš otázek, zato nám jich zase pár předhodí a dá se tušit, že nalezení jejich odpovědí bude nějakou tu dobu trvat...
    Když přijde Eren k vědomí poté, co byl pohlcen (nebo sežrán? Nebo snad proměněn?!) titánem, stojí s Mikasou a Arminem obklopen vojáky, kteří nejsou jeho schopností zrovna dvakrát nadšeni. V okamžiku, kdy nám autor naznačí, že Erenův otec má s celou touhle "transformací" nemálo společného, je náš hrdina nucen proměnit se znovu, aby ochránil své přátele před útokem. Na malou chvíli tak stojí proti naší skupince i lidé! Když už se zdá, že je vše ztraceno, dostane se do popředí poněkud podivínský velitel Dot Pixis, který (jako jeden z mála inteligentních lidí tam) vidí v Erenovi potenciál a možnost využití jeho síly ku prospěchu lidstva. Náš hrdina nás však záhy přesvědčuje o tom, že to nebude tak snadné, jak si kapitán představoval a uprostřed mise, kdy má v podobě titána ucpat díru v rozbořené zdi, ztrácí kontrolu a začíná útočit na své spolubojovníky. Bude to nakonec sám Eren, který přinese lidstvu zkázu?
    Třetí díl byl ze všech tří prozatím nejslabší. Možná za to může fakt, že předchozí dva díly se takřka neustále bojovalo, ale tentokrát tu máme spíš nové otázky, vykecávání, vyjednávání, rozhovory, mluvení, klábosení, povídání a v neposlední řadě taky pár krátkých flashbacků. Kresba se sice zlepšila, ale stále mi přijde taková nedokonalá, jako by některé kresby byly jen rychlé nedokončené náčrtky. Co se dělo v době mezi zničením Erenova domu a jeho vojenským výcvikem? Jaké pokusy na něm jeho otec prováděl? Co se nachází v onom "sklepě"? Odpovědi na tyto otázky nám autor bude servírovat asi velice pomalu, a tak nám nezbývá, než čekat na další díl a doufat, že bude o trošku méně upovídaný a trošku více surovější... 60%
  • Plocan
    Plocan29.3.2015 12:08Útok titánů #02
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Druhý Útok titánů byl od začátku až do konce napěchovaný akcí, nebezpečím, napětím a atmosféra byla tak hustá, že by se dala krájet... Útok titánů na město za zdí Rose pokračuje a zdá se, že skupina bažantů nemá žádnou šanci na přežití. Mikasou otřese zpráva o Erenově smrti a ona sama je připravena svůj život zahodit, když se jí dostane nečekané pomoci od titána! Díky němu se pak skupina vydá na velitelství města, aby doplnila zásoby a mohla uprchnout do bezpečí. Když už se zdá, že je konečně po všem, ukáže se, kdo je oným tajemným titánem...
    Ve druhém díle se příběh zase posunul o kousek dál a některé charaktery nám byly představeny trochu podrobněji. Moc se mi líbila minulost Mikasy a celkově její postava je mi velice sympatická. Co se týče ostatních postav, tak si nejsem s to zapamatovat jejich jména, nebo přiřadit jména k obličejům. Ale to vůbec nevadí, protože pochybuju, že tam mnozí z nich vydrží dlouho...
    Kresba byla stejně jako v prvním díle neobvyklá... Možná jsem příliš zmlsaný z Gantze, ale tady mi přišly panely spíše narychlo načmárané a bojové scény byly velice nepřehledné, kdy jsem přes veškerou změť čar nechápal, co se vlastně děje. Ačkoliv je kresba spíše taková "amatérská", jedná se o autorův vůbec první počin, tak si myslím, že je to do jisté míry omluvitelné a pevně věřím, že se v průběhu dalších dílů zlepší.
    Každopádně mě druhý díl navnadil a už se těším na další. 80%
  • Plocan
    Plocan21.3.2015 23:28Gantz #07
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Sedmičku Gantze jsem přečetl takřka jedním dechem a opravdu jsem se nestačil divit! V boji přituhuje a i když se podaří zničit obrovskou sochu Buddhy ještě pořád se nezdá být konec! Skupinka má tedy půl hodiny na to, aby vyřídila zbývající nepřátele na dvou místech. Kei, Kató a Kišimoto svého protivníka hravě zvládnou, zato "Buzna" a "Stalker" mají plné ruce práce s menšími, nikoli však slabšími, protivníky. O tom se každopádně přesvědčí i naši hrdinové, když Kišimoto umírá a Kei přijde o nohu i ruku a do boje s posledním protivníkem se pouští sama brunetka.
    Sedmý díl mě opravdu mimořádně bavil. Nemohl jsem se od knížky odtrhnout, tolik akce pohromadě se totiž jen tak nevidí. To napětí a hlavně ten zvrat může možná za to, že tenhle díl dostane tak vysoké hodnocení. Začíná se mi líbit, že si tu nemůžeme být jisti žádnou postavou a autor nám to dává jasně najevo. "Zbavil" se Kišimoto a Kei by mohl být další na řadě. To, že nevýznamné vedlejší postavy padají jak mouchy, je jasné, ale když odpadne někdo takhle důležitý, to je panečku něco! A aby toho nebylo málo, díl skončí v tom nejlepším a my jen můžeme odpočítávat dny do června, než si přečteme další...
    Kresbě opět nemám absolutně co vytknout, příběh se mi taky líbil a i když se příliš neposunul, veškeré zvraty, akce a napětí to plně vynahradily. Celkově je sedmý díl naprostá pecka, už aby tu byla osmička! 100%
  • Plocan
    Plocan21.3.2015 23:16Gantz #06
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Šesté pokračování bláznivé mangy je stejně ujeté jako její předchůdci. Najdeme tu nahotu, sex, zbraně, krev a hlavně emzáky, kteří musí být zlikvidováni! Naši hrdinové jsou vysláni na další misi tajemnou zpívající koulí. Tentokrát se objeví před chrámem a jejich cílem jsou obrovské sochy (asi Buddhy?). Kei se tu opět ukáže jako drsňák a začínám tomuhle dříve naprosto nesympatickému blbečkovi přicházet na chuť a možná si ho dokonce časem i oblíbím. Když už to vypadá, že má nová parta vyhráno, nepřátel přibyde a všechno se začíná komplikovat. Když do toho všeho ještě přijede majitel chrámu, který nevidí ani skupinku lidí ve směšných kombinézách, ani obrovskou sochu Buddhy, která se ho právě snaží zašlápnout, nabírá situace nečekaných obrátek a polovina party včetně Katóa a Kišimoto jsou zašlápnuti! Přežili to?
    V šestém díle mi prakticky nic nechybělo a od začátku do konce jsem se bavil. Jen snad u samotné scény, kdy Kei konečně přišel o panictví, mi přišlo vtipné, že na některých obrázcích vypadá, jako by byl oproti té holce poloviční. Ke kresbě ale jinak nemám opět žádnou výtku, protože Okovu kresbu prostě žeru a nemůžu se jí nabažit! Pozadí, postavy, všechno je dokonalé a všechno je perfektní. Mezi hlavní trojku (Kei, Kató, Kišimoto) se možná časem přidá i holčina, která s Keiem zažila "rychlovku na chodbě". Její charakter nevypadá tak ploše, na rozdíl od ostatních postav, které bojují o přežití. Sice se jich konce boje mnoho nedožije, ale autor by se měl opravdu aspoň trochu snažit zapracovat na charakterech postav...
    Až na nudné postavy se mi díl jinak moc líbil, pořád jde o stejně ujetou zábavu, jako v předchozích 5 dílech, ale na plné hodnocení to není...
    80%
  • Plocan
    Plocan19.3.2015 20:28Gantz #05 (opravené vydání)
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Pátý Gantz měl vlastně všechno, co jsem od tohohle komiksu od začátku čekal a ono se to pořád ne a ne dostavit. No, v pátém pokračování se už dostavilo všechno, po čem jsem prahnul...
    Kei a zbytek přeživších nemají stále vyhráno, protože hlavní hrdina našel v na první pohled opuštěném domě doupě Tanaků a jednoho ptačího emzáka. Skupince tak nezbude nic jiného, než se ve zbývajícím časovém limitu svých nepřátel zbavit. Poté, co je bitva konečně dobojována a Gantzem uděleny body, mají naši hrdinové zase chvíli klid. Někteří by však návrat a další misi od Gantze uvítali víc, než jiní. A tak se stane, že zanedlouho je koule znovu povolá, tentokrát s další novou skupinkou lidí. Jak dlouho přežijí oni?
    V pátém díle mě jednak velice potěšilo, že Kei měl konečně takový ten hrdinský moment, jak se sluší a patří na hlavní postavu akčního komiksu a druhak jsem měl pocit, že se v tomto díle semlelo poměrně dost věcí (na rozdíl od předchozích dílů). Kresba je stále na vysoké úrovni, panely sice pořád dost velké, ale už jsem si zvykl, a tak nemám vlastně výtky ani k nim, protože kresba je skutečně pastvou pro oči. Líbila se mi odbočka v "mezičase" a prohloubení charakterů, konkrétně Katóa a toho drsňáka, který posléze umírá. A další partie, která se v pokoji sejde, jen ukazuje, že bude opět o co stát!
    Pro mě prozatím nejlepší díl, kterému se nestydím udělit plné hodnocení, protože mě vážně bavil a díky vynikající kresbě jsem se nemohl ani na chvíli odtrhnout.
    100%
  • Plocan
    Plocan16.3.2015 21:32Gantz #04
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Čtvrtý díl byl konečně ta pecka, kterou autor sliboval a já se ani na jediný okamžik nenudil!
    Ačkoliv Kei nemá svoji kombinézu, zdá se, že to nepředstavuje zas až takový problém, protože Tanaka si jej vůbec nevšímal. Tedy až do doby, než na sebe Kei sám upozorní... Tanakova pozornost je však nechtěně upoutána Nišim, všeznalým profíkem, který má na kontě 90 bodů, ať už to je k čemukoliv. Niši má tedy co dělat, aby mimozemšťana zastavil, nebo ideálně zabil a propukne mezi nimi boj na život a na smrt, který však k mému velkému překvapení Niši prohraje a umírá. Tady se však opět ukáže cool Kató, kterému se povede s pomocí Keie Tanaku zabít. Zdá se však, že stále nemají vyhráno a že Tanaka není jejich jediným cílem. Kei je mezitím zajat svými dvěma "parťáky" a donucen prohledat opuštěný dům, kde na něj však čeká nemilé překvapení...
    Do čtvrtého dílu jsem naskočil během čtení druhé kapitoly a pak už mě příběh nepustil až do poslední strany. Bylo to napínavé, napěchované akcí a dokonce i nějakými emocemi... Nemůžu autorovi upřít, že dokázal vytvořit dokonalou atmosféru, kdy jste vlastně stejně zmatení, jako postavy v manze, ale taky úplně stejně napjati, co se bude dít dál. Panely jsou na můj vkus sice stále příliš obrovské, ale už si na to pomalu začínám zvykat. Kresbě opět až na její velikost nelze nic vytknout, příběh mě tentokrát pohltil mnohem rychleji, než u předchozích dílů a k některým postavám jsem dokonce choval sympatie (a taky už dochoval, protože opět zařvali, jako první...). Jenže to bohužel nestačí. Sympatické mi byly opravdu jen 2 postavy a to je z celkové skupiny asi deseti lidí příliš málo...
    Celkově je tedy 4. díl ve všech ohledech lepší, než jeho tři předchůdci a udělení plného hodnocení mi bohužel brání stále nesympatické a jednotvárné postavy...
    80%
  • Plocan
    Plocan15.3.2015 22:41Gantz #03
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Přečtení třetího Gantze mi trvalo o trošku dýl, než čtení předchozího dílu. Ale opravdu jen o trošku a musím říct, že panely jsou na můj vkus stále příliš velké, ačkoliv se v tomto díle dostane rapidního zlepšení. Horší je to však s příběhem, který se i přes zmenšení panelů prakticky nikam neposunul. Podíváme se, jak si žijí hlavní protagonisté a konkrétně Kei i Kató zažijí ve škole nejeden moment, kdy by si na chvíli určitě raději přáli přenést se do místnosti za Gantzem. A posléze se tak i stane. Když se stihnou přenést všichni nově příchozí, dostávají od Gantze za úkol ulovit jakéhosi mimozemšťana Tanaku. Hrdinové mají však jeden problém: Kei nemá svoji kombinézu!
    Třetí díl se mi líbil téměř stejně, jako předchozí dva, ale pořád ještě nějak nedokážu úplně naskočit do příběhu a nechat se jím naplno pohltit. Musím však vyzdvihnout pár momentů, které mi utkvěly v paměti: Kei jako drsňák, který díky kombinéze spacifikoval silnějšího tyrana ze školy, Kató jako drsňák, který provedl v podstatě totéž, ale nepotřeboval k tomu kombinézu a kozatá Kišimoto, která se nasáčkovala za Keiem, ale odmítá mu za to zaplatit sexem! No, že se nestydí... A to si na ni Kei speciálně koupil kondomy! Co se týče kresby, ta je téměř dokonalá, stejně jako u předchozích dílů. Jako velké plus je pro mě rozhodně větší množství menších panelů, takže kapitolu neprosvištíte tak závratnou rychlostí, jako předtím. Velké mínus je pro mě ale nulový posun v příběhu, který se v podstatě nedostavil. Kromě zahájení nové mise se stala jen jediná podstatná věc a sice nastěhování prsatice za Keiem... No, na dvě stě dvaceti stránkovou knížku nic moc...
    Doufám tedy, že příští díl si alespoň udrží velikost panelů, jako v tomto díle a že se příběh posune alespoň trošku dál...
    70%
  • Plocan
    Plocan14.3.2015 22:16Gantz #02
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Na to, že má tahle manga kolem 200 stran, jsem ji schopen přečíst do dvaceti minut a to se ještě dlouho kochám obrázky. Ono se není čemu divit, když je textu minimum, obrázky, ať jsou jakkoliv pěkné, jsou obrovské a vlastně se za celou tu knížku skoro nic nestalo.
    Akce graduje a taťkou Cibulkou jsou téměř všichni účastníci honu zmasakrováni. Kei (debil) a Kei (prsatice) se zatím drží a chvíli se jim podaří před nestvůrou utíkat. Kei (debil) pak ale musí setřást strach a mimoňovi se postavit. Což se nakonec ne úplně povede, Cibulku však vyřídí jakýsi chlapík, který se do té doby držel v ústraní, a tak jsou všichni přeživší teleportováni zpět do místnosti s koulí, o které se dovídáme, že se vlastně jmenuje Gantz. Jak příhodné, že?
    Na to, že šlo v pořadí již o druhou knihu a v ní 12 kapitol, stalo se toho strašlivě málo. Ať jsem se snažil čtení natahovat, co to šlo, přes půl hodiny jsem ze sebe nevymáčkl. A přitom začínám příběhu přicházet na chuť. Dokonce i chvilkové hrdinství Keie ve mně vzbudilo jisté sympatie k jinak naprosto nesympatické postavě, ale všechno jde tak strašně rychle, že je vlastně hned konec. Nejvíce mě mrzí, že příběh se nestihl nikterak zvlášť posunout, ačkoliv pár základních věcí nám bylo objasněno a víme, co očekávat od příštího dílu: Nového mimozemšťana k likvidaci a novou hvězdnou sestavu. Uvidíme, jestli vydrží déle, než ti předchozí.
    Každopádně kresbě nemám absolutně co vytknout. Ta je stejně jako u předchozího dílu zvládnuta perfektně. Pozadí je nakresleno dokonale, postavy už taky lépe. Možná si začínám na některé postavy víc zvykat, nebo se autor za těch 22 kapitol stihl trošku zlepšit, už však dokážu rozeznat i Kurona od Masarua a dokonce si zapamatovat jejich jména. Co mi ale vadí, jsou ploché, nezajímavé charaktery a to je právě u takové mangy škoda. Bylo mi totiž úplně jedno, že téměř polovina postav zemřela, protože autor mi nedal možnost se k postavám dostat, pochopit je, oblíbit si je, nebo je po smrti alespoň politovat. Tím více by byl umocněn ten šok, když by postavy zemřely a rozhodně by to na emoce čtenáře působilo jinak...
    Sečteno a podtrženo, druhý díl je docela zajímavým pokračováním střeštěné akce, která však skončí dřív, než se do ni stihnete začíst... 65%
  • Plocan
    Plocan14.3.2015 11:36Gantz #01
    Pozor! Text může obsahovat spoilery Když je mladý, protivný a naprosto nesympatický hlavní hrdina hned v první kapitole zabit metrem a k vaší nepříliš velké radosti se objeví v jakémsi bytě v Tokiu společně s dalšími lidmi, kteří by si spolu v normálním životě rozhodně neměli co říct a do toho všeho se zjeví nahá vnadná brunetka, říkáte si, že tahle bláznivá jízda nemůže skončit dobře. V tajemné kouli uprostřed bytu se objeví instrukce k likvidaci jakéhosi Cibulky, hrdinům jsou dodány zbraně a na první pohled směšně vypadající přilnavá kombinéza a jde se do akce!
    Při čtení prvního Gantze jsem měl docela rozporuplné pocity. Jednak mě na jednu stranu fascinovala myšlenka, že člověk ani po smrti nemá klid a musí se hnát za podivnými mimozemšťany s vesmírnými zbraněmi, na druhou stranu jsem nečekal, že mi bude nesympatických tolik postav. Hned hlavní postava je naprostej kretén, kterýho prostě nejde mít rád, ať se snažíte jakkoliv. Řekl bych, že to byl asi autorův záměr, protože i když je mi třeba Ičigo z Bleache nesympatický, nemůžu mu upřít, že má styl. Kei nemá vůbec nic... Kozatá holčina se zatím moc neprojevila, Keiův kámoš je pro mě na první pohled nerozeznatelný od Keie a ostatní postavy jsou takové ploché a všechny na jedno brdo. Co se ale autorovi nedá upřít, je pozadí, které je precizně nakreslené a celkově prostředí, které na stránkách vidíte, je jako skutečné. Kresba je tedy dost slušná a co se týče příběhu, ten je zatím velice nejasný. Proč byli vysláni právě oni? Proč musejí zabíjet mimozemšťany? Kdo je ten člověk uvnitř koule? Co to má všechno znamenat? Na odpovědi si asi ještě nějakou tu chvíli počkáme, ale nejlepší bude nad nimi nepřemýšlet a nechat se vtáhnout do příběhu. Ony se odpovědi časem dostaví samy.
    Kniha jako celek si myslím funguje docela dobře, ale na rozdíl od Naruta, kterého jsem posledních pár let četl kapitolu týdně, si nedovedu představit, že bych čekal každý týden na jednu kapitolu Gantze... Kapitoly samy o sobě jsou totiž díky velkým panelům děsivě krátké a když je některému momentu věnována třeba celá dvojstrana, je téměř nemožné posunout se v příběhu dál.
    Celkově se mi první díl ale docela líbil a jsem zvědavý, jak se postavy se svým posláním poperou dál...
    70%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Závěrečný díl je tu a musím říct, že jeho čtení pro mě bylo těžké... Nutilo mě to sice číst dál a dál, abych viděl, jak to celé teda dopadne, ale na druhou stranu jsem to prostě dočíst nechtěl... Za těch 12 dílů jsem si na postavy zvykl, některé si oblíbil, a tak pro mě bylo dost nepříjemné to celé ukončit... Jedinou útěchou je mi to, že celou mangu můžu kdykoliv vytáhnout z knihovničky a přečíst ji celou znova...
    Co se týče únosu Takady z předchozího dílu, tak ten byl v podstatě vyřešen během první kapitoly, v druhé kapitole se Lightův tým přesunul na místo setkání a zbytek knihy se odehrával v onom skladišti. Ačkoliv mi bylo jasné, kdo vyjde ze skladiště jako vítěz, pořád jsem doufal v nějaký zvrat. V nějaký zlom, v něco, co zvrátí celou situaci. A jednu chvíli to dokonce vypadalo, že jsem se svého vysněného zvratu dočkal! Následoval ovšem další zvrat, který ten první zcela vytěsnil... Zkrátka, abych se do toho nezamotal, konec mě zas tolik nepřekvapil, ale když jsem četl, jak se to stalo, jaká byla ta chyba, která zapříčinila pád jedné strany a celkově samotný průběh setkání Neara s Lightem, bylo to něco neuvěřitelného a zároveň to vlastně dávalo smysl! Byla to malinká chybička, ale na tu tady hlavní protagonisté čekali bezmála 10 dílů...
    Nelíbilo se mi ale, že poslední kapitola nám vlastně vůbec nic nevysvětlila. Nevíme, co se stalo s Misou, jak se žije Lightově rodině a hlavně už jsme nenavštívili říši smrtonošů, a tak vlastně ani nevíme, jestli se Rjúk dál nudí, nebo zase někde řádí...
    Poslední kapitola byla naprosto zbytečná a kdyby sérii utli o kapitolu dřív, nic by se nestalo. Sérii jako celek bych hodnotil asi 4 hvězdičkami, protože ačkoliv bylo v sérii pár hluchých míst a od 8. dílu šla kvalita postupně dolů, dokázala série stále překvapit, samotné finále bylo vynikající, kresba téměř bezchybná, charaktery postav uvěřitelné a hlavně jejich akce a činy logické a pochopitelné... Dvanáctý díl se mi až na poslední kapitolu moc líbil, a tak jej hodnotím taktéž 4 hvězdičkami... 80%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Předposlední díl Zápisníku smrti nás připravuje na jistě grandiózní finále, a tak si chystá půdu pro něco velkého. Přesto se však během těch velkých příprav stihne stát pár zásadních okamžiků... Podezření vyšetřovacího týmu vůči Lightovi se stále prohlubuje, ale Light si je toho dobře vědom a chystá se toho využít ve svůj prospěch. Mikami zatím dál zabíjí pomocí zápisníku zločince a nevadí mu vytáhnout zápisník ve vlaku a použít jej třeba na muže, který obtěžuje nebohou slečnu. Bylo tedy jen otázkou času, než se na něj pověsí SPK a jeden z nich se dokonce dotkl zápisníku a potvrdil tak Nearovi, že Mikami nemá smrtonoše... Misa se také setká se svojí rivalkou Takadou a posléze je spolu s Mogim uklizena stranou, aby se nepletla N do jeho plánů. A na samém závěru knihy je Takada unesena Mellem!
    Předposlední díl měl to, co předchozím třem dílům chybělo... To napětí! To vzrušení, které jsem pociťoval při četbě prvních dílů... Ačkoliv mě mrazí při pomyšlení, že už zbývá jen jeden díl a smyčka se Lightovi začíná nebezpečně stahovat okolo krku, pořád věřím, že z toho ještě nějak vybruslí. Líbilo se mi, že prakticky žádná postava v tomhle díle nepřišla zkrátka a že dokonalý svět je již na dosah... Jsem napjatý jak kšandy, co se bude dít dál... Kresba byla jako vždy perfektní, postavy taky uvěřitelné a já mohu hrdě předposlednímu dílu udělit plné hodnocení...
    100%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Near začíná Lighta podezírat z toho, že je Kirou a přijde i na to, že byl spolu s Misou Amane ve vazbě pro podezření, že byli Kira a druhý Kira. Light se tak musí pro jistotu zbavit zápisníku, který vlastní Misa, aby se náhodou Nearovo podezření nepotvrdilo. Musí tak zvolit svého následníka, který bude trestat zločince místo Misy. Jeho volba padne na mladého státního žalobce Mikamiho se silně vyvinutým smyslem pro spravedlnost. Jelikož je však Light podezírán i svým vyšetřovacím týmem, nemá se jak s Mikamim spojit, a tak se musí spolehnout na to, že jeho následník bude Kirovi rozumět a jednat tak, jak by jednal on sám. Mikami zabije televizního "mluvčího" Kiry - Demegawu z TV Sakury a zvolí místo něj mladou moderátorku Takadu, Lightovu spolužačku z vysoké školy. Light tak využije svých konexí a s postranními úmysly se s Takadou sblíží...
    Desátý díl byl oproti devítce velkým zlepšením. Možná proto, že vymizela ona jednotvárná hluchá místa s planými řečmi a hypotézami. Ty jsou tu přítomny stále a do dvanáctého dílu se jich sice nezbavíme, ale už rozhodně nejsou přítomny v takové míře. Mikami je mi hrozně sympatickým charakterem a je poměrně škoda, že se objevuje až teď, ačkoliv nepochybuju, že do konce příběhu ještě osudy našich hrdinů pořádně zamíchá. Takada je mi taky docela sympatická. ale nelíbí se mi, jak se ji Light pokusí využít a "podvádí" tak Misu, kterou vlastně taky od samého začátku jen využívá. Mello se v knize mihnul jen párkrát a Near kromě svých hypotéz a spekulací taky moc prostoru neměl, takže jsem vlastně spokojený. Pořád tomu ale chybí nějaký ten prvek překvapení, nějaký ten zvrat, který jsem v každém předchozím díle hltal... Na druhou stranu se mi ale moc líbí, jak Lightovi zase všechno hezky vychází... Ale ono se to určitě brzy zvrtne...
    80%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Ačkoliv jsem devátý díl dočetl teprve před chvílí, stěží si jen dokážu vybavit, co se tam vlastně přihodilo, protože mi to všechno začíná splývat do scén, kdy si Light volá s Nearem. Každopádně jsem s to si ještě vzpomenout na to, jak Lightův tatíček přijme smrtonoší oči, na útok na Mellovu základnu a zjištění Mellova jména. Což je všem úplně k ničemu, vzhledem k tomu, že nevědí, jak skutečně vypadá. Soičiró posléze umírá a jeho posledními slovy je, jak je šťastný, že Light není Kira. Tím se však nic neřeší a jen přicházíme o jednu z vedlejších postav. Začíná se ale prohlubovat Nearovo podezření, že je druhý L ve skutečnosti Kira a tohle celé je doprovázeno nekonečnými myšlenkovými pochody, hypotézami, předvídání kroků toho druhého a nudnými rozhovory Lighta s N po telefonu.
    Ironií je, že právě hypotézy, plány a různé spekulace mě v předchozích dílech neskutečně bavily. Jenže buď už se začínají opakovat, nebo to autoři už nedokáží tak dobře podat, ostatně, jak by taky mohli, když jsou dva "protivníci" vlastně ubohými napodobeninami L. Jediný, kdo to ještě pořád drží nad vodou, je Light, kterému se konečně začíná plnit plán o stvoření dokonalého světa. Misa už v těchto dílech taky nemá prakticky žádný vliv, jeden nebo dva štěky za knížku je na můj vkus žalostně málo...
    Celé se to začíná zamotávat a já se v tom začínám ztrácet. Prvotní nadšení z přesunutí příběhu do Spojených států vyprchalo a já se už děsím, jak ty zbylé tři díly přežiju... Ačkoliv je kresba stále na velice vysoké úrovni, pokulhává to v příběhu a ten je pro mě o něco málo důležitější, než kresba samotná. Pro mě zatím nejslabší díl série... 50%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Příběh se přesouvá do USA, kam se musí Lightův otec vydat, aby vyměnil zápisník za svoji dcerou, kterou unesl Mello. Lightovi se nepodaří z téhle lapálie vybruslit, a tak japonská policie ztrácí velice cennou zbraň, která navíc padne do rukou zločinecké organizace. N s výsledkem samozřejmě také spokojen není a nebojí se to dát Lightovi patřičně najevo. Nastává tak situace, kdy se Kira snaží dopadnout Mella a získat zápisník zpět, Mello se snaží dopadnout Kiru a SPK pase jak po Mellovi, tak po Kirovi. Do hry vstupuje i další smrtonoš, který se zdá být ještě větší trouba, než Rjúk.
    Osmý díl ztratil L a nasadil nové postavy, které jsou však téměř jako přes kopírák. Near je úplná napodobenina L s tím rozdílem, že v tomhle případě mu to prostě nežeru. L byl génius, takový geniální podivín, ale tohle je jenom génius. Nebo jenom podivín, ale rozhodně ne obojí. Něco mu chybí. V porovnání s L je takový bez nápadu, jen jeho ubohá napodobenina. Mello je zas úplně stejný v tom, že pořád musí chroupat čokoládu. Tyhle zlozvyky a charakterové, či snad vzhledové rysy jsou obě odvozeny od L. Dalo by se říct, že L se teď prostě rozdělil do dvou méně zajímavých lidí. Na druhou stranu i přes to všechno mě osmý díl docela bavil. Přesunout děj do USA se mi zpočátku jevilo jako marketingový tah, nebo možná snaha protáhnout příběh, ale poměrně dobře to funguje. Doupě zlosynů je docela nápadité, unesené letadlo mi taky nevadilo a nový smrtonoš to krapet okořenil. Přesto se však osmý díl neobešel bez nějakých hluchých míst, konkrétně neustálé omílání toho, že současný L je falešný, že japonská police je neschopná, že Light už má vlastně Mella i Neara téměř v hrsti, ale zatím to tak nevypadá... Prostě se začíná dostavovat to, čeho jsem se obával - stereotyp. Jak to tak pročítám, mám neblahý pocit, že pár dílů zpět jsem četl něco téměř stejného a to je špatné...
    Obávám se ale, že lepší už to nebude... Naopak mám strach, že než se doberu posledního dílu, padne mé hodnocení pod 3 hvězdičky... A to bych opravdu nerad... 70%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Lightův zlovolný plán konečně dosáhl svého konce, když dopadl s pomocí L Higučiho se zápisníkem. Vrací se mu totiž jeho vzpomínky a poté, co na útržek zapíše Higučiho jméno, stává se opět jeho vlastníkem. Díky falešnému pravidlu třinácti dní, které do zápisníku zapsal Rjúk, jsou Misa s Lightem definitivně zbaveni podezření a tudíž propuštěni na svobodu. Když však L začíná opět pojímat podezření, stane se něco, co asi nikdo z nás nečekal. Rem se skutečně obětuje pro Misu s Lightem a L i s Watarim umírá. Light tak vítězí a v jeho cestě za vytvořením nového světa už mu nic nestojí. Nebo snad ano?
    Poslední dvě kapitoly se odehrávají o 4 roky později, kdy Light dokončí školu a je oficiálně členem vyšetřovacího týmu. V USA však už dávno vědí o Lově smrti, a přichází na scénu jeho následovník... N.
    Sedmý díl byla naprostá bomba! Konečně se vrátil starý známý vypočítavý Light, který mi ty poslední 2 díly fakt chyběl! Smrt L byla naprosto šokující a nečekaná a jeho výraz, když pohlédl do Lightovy tváře byl k nezaplacení. Časový posun byl docela příjemným překvapením, co mě však potěšilo méně, je další podivín ve stylu "L junior"... L byl bohužel jen jeden a změnou písmenka si moc nepomůžou... Bojím se, jak se to vyvine dál. Každopádně za mě zatím nejlepší díl. Perfektní kresba, dokonalá obálka, famózní příběhový zvrat a nakonec ještě únos! 100%
  • Plocan
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Light s L pokračují v pátrání po Kirovi ve firmě Jocuba. Zdá se, že Kira je opravdu mezi nimi, stále však nemají ponětí, kdo z těch sedmi to je! Misa však učiní šokující objev na pohovoru ve firmě, kdy se jí zjeví samotná Rem, její bývalý smrtonoš. Dovídáme se, že celé je to součástí jakéhosi velkého Lightova plánu a nemůžeme se dočkat, až se konečně dozvíme, jak tohle všechno naplánoval. Misa taky zjistí, kdo ze sedmi zaměstnanců Jocuby je Kira, vezme věci do vlastních rukou a konfrontuje ho. Za příslibem manželství z něj vymámí přiznání a pomůže tak Lightovi s L dostat se zase o krok dál! Stále však nevědí, jakým způsobem zabíjí. Když tu se na scéně opět objevuje Macuda a L vymyslí brilantní plán v podobě televizního vysílání...
    Ačkoliv se mi pořád "klaďas" Light nezamlouvá, už vím, že jde o součást velkého Lightova zlovolného plánu, a tak zůstávám v klidu, protože vím, že už brzy bude z Lighta starý známý Kira! Misa dostala v tomto díle více prostoru a vůbec mi to nevadí! Poslední 3 kapitoly byly opravdu nářez a četly se jedním dechem, dokud jste vlastně nezírali na poslední stranu a říkali si "To už je konec?!" Kresba je stále perfektní a obálka je ze všech 12 má nejoblíbenější.
    Po trošku slabší pětce, tu máme tedy mnohem lepší a záživnější šestku a už jen doufat, že v sedmičce padne Zápisník znovu do rukou pravého Kiry! Kvalit prvních dílů to ale bohužel nedosahuje, a tak plné hodnocení udělit nemůžu...80%
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 82 (cca 18698 Kč)
Mám: 346 (cca 73587 Kč)
Chci: 1 (cca 269 Kč)
Sháním: 0
Nabízím: 1 (cca 299 Kč)
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 57
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0