Podle dekretu prezidenta republiky ze dne 11. srpna 1945 (č.50/1945 Sb.) byla veškerá
filmová tvorba, její výroba i šíření svěřeny státu a kina podléhala správě Československého
státního filmu. O deset let později byla správa kin v rámci decentralizace (Nařízení
o organizaci filmového podnikání č.4/1957 Sb.) svěřena národním výborům. Ještě téhož roku
zřídil Národní výbor hl. m. Prahy pro správu pražských kin Filmový podnik hlavního města
Prahy. Podnik byl zapsán v podnikovém rejstříku obvodního soudu pro Prahu 1 v oddílu Pn,
vložce 817. Organizačně i hospodářsky podléhal Filmový podnik Národnímu výboru hl.m.
Prahy. K prvnímu lednu roku 1981 se změnil status podniku – z hospodářské organizace se
stala organizace příspěvková (usnesením plenárního zasedání NVP č. 18/8 ze dne 23. října
1980). Na rozdíl od ostatních měst, kde byla kina decentralizována na jednotlivé národní
výbory resp. městské správy kin, v Praze vznikl jediný podnik s funkcí městské správy kin
i krajského filmového podniku, jenž měl i vlastní obchodní smlouvu s Ústřední půjčovnou
filmů, která celostátně distribuovala filmy.

Filmový podnik zůstal zachován i po revoluci, mezi lety 1993-1996 byl privatizován
a pokračoval v rámci Hlavního města Prahy ve své činnosti jako příspěvková organizace
i když v menším rozsahu – řada kin byla vrácena v restitucích či zavřena z důvodu špatného
technického stavu a malé výnosnosti. Z původního počtu kin tak zůstala v provozu desítka.
Činnost podniku byla ukončena roku 2001 (usnesení zastupitelstva HLMP č. 28/35 z 5. dubna
2001).

Ředitelství podniku sídlilo ve Vodičkově ulici 30. V čele podniku stál ředitel, jemuž
byly podřízeny jednotlivé úseky, jejich rozsah se v průběhu let měnil – tradičně se jednalo
o úseky ředitele, dramaturgicko-programový, kádrově-personální úsek, obchodně-
ekonomický úsek, úsek celopodnikových služeb a ředitele jednotlivých městských správ kin.
V péči Filmového podniku se nacházelo přes padesát kin, které spravovaly tři městské správy
kin (MSK). MSK I. pečovala o kina Prahy 4 a 10, správa kin Prahy 3, 7, 8 a 9 připadla MSK
II. a MSK III. dohlížela na kina Praze 2, 5 a 6. Kina Prahy 1 byla rozdělena rovnoměrně mezi
tyto tři správy. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let byla do kompetence Filmového
podniku integrována i kina MNV, čímž se počet spravovaných kin zvýšil o jednu třetinu –
k původnímu počtu 63 kin přibylo dalších jednadvacet.

Filmový podnik vždy působil hlavně jako kulturní instituce, kromě běžného provozu
kin zajišťoval řadu festivalů a dalších kulturních akcí. Tradičně pořádal Filmový festival
pracujících a Měsíce československo-sovětského přátelství, v jejichž rámci probíhal i Dětský
filmový festival. Od sedmdesátých let se konalo Pražské filmové léto (1. ročník v roce 1974).
Na jednotlivých přehlídkách byla také představována díla cizí kinematografie (např.
Maďarsko, Alžír). Významnou činností předrevolučního Filmového podniku byla kulturně-
výchovná činnost zaměřená převážně na školní mládež, pro kterou pořádal speciální
představení. Tyto akce byly svázány s významnými výročími, např. 20. let českého filmu
(1965), 100. výročí narození V. I. Lenina (1970), výročí osvobození, ale i jubilea filmových
tvůrců atp. Z dalších akcí jmenujme několikrát konané Dny Prahy v Moskvě a Dny Moskvy
v Praze, roku 1985 se také konaly Dny Prahy v Madridu.

Další akce probíhaly v rámci filmových klubů (Pražský filmový klub, Klub mladého
diváka, Klub přátel sovětského filmu atd.). Filmový podnik v průběhu své existence pracoval
na profilaci jednotlivých promítacích sálů (kino krátkých filmů Praha, premiérová kina, kina
staré české produkce atd.), program byl ovšem omezen nabídkou filmů dodávaných Ústřední
půjčovnou filmů.

Filmový podnik se věnoval rovněž obchodní činnosti, od počátku roku 1967 mu
podléhala síť předprodeje vstupenek SLUNA a to až do jejího zrušení roku 1992. Podniku
také náleželo právo půjčovat na území hlavního města Prahy kopie filmů osvětovým
zařízením, společenským organizacím i soukromím osobám – tuto činnost obstarávala
Půjčovnu filmů. Sály kin byly také pronajímány jiným organizacím ke kulturnímu využití.
Nedílnou součástí správy kin byla též péče o technický stav prostor a technického
vybavení kin – za dobu fungování podniku proběhla řada komplexních rekonstrukcí
i výstaveb nových promítacích sálů. Filmový podnik měl také provádět technickou kontrolu
a opravy promítacích zařízení jiných institucí – především škol a kulturních zařízení.
Po revoluci se situace podniku začala měnit, program kin byl obohacen vstupem
nových distribučních společností, zároveň ale došlo k poklesu počtu promítacích sálů. Hlavní
příčinou úbytků kin byly restituce prováděné po roce 1991, většinu nejvýnosnějších kin
v centru města začaly provozovat soukromé subjekty. Na celkové situaci se podílel i špatný
stav ostatních prostor, které vyžadovaly rekonstrukci, zavírána byla také nevýdělečná kina na
okraji Prahy. Do správy Filmového podniku v této době náleželo také Divadlo J. Grossmanna
sídlící v bývalém kině Jalta (založeno zde počátkem 90. let).

V září roku 1993 byl Filmový podnik zařazen na seznam organizací určených
k privatizaci a privatizace samotná byla dokončena v roce 1996. Většina majetku tak přešla do
držení Hlavního města Prahy. Filmový podnik hlavního města Prahy nadále provozoval
12 kin (Aero, Atlas, Illusion, Kotva, Libuše, Mír, Morava, Praha, Sigma, Sparta, Zvon,
Zvonková), ale jejich počet každým rokem klesal (roku 1997 deset kin, 1998 osm, až konečně
roku 2000 pouze šest kin). V rámci rušení sítě městských kin byla jednotlivá kina předána
příslušným městským částem, roku 2001 tak Filmový podnik spravoval poslední 3 kina
(Illusion, Morava a Sigma), jejichž provoz byl ukončen k 27. červnu 2001.
Usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 28/35 ze dne 5. 4. 2001 a Rady
hlavního města Prahy č. 0465 ze dne 20. 3. 2001 byl Filmový podnik hlavního města Prahy,
příspěvková organizace, zrušen k 31. prosinci 2001.
zdroj https://www.ahmp.cz/page/docs/AP-534-filmovy-podnik.pdf