• George Walker Bush
    George Walker Bush admin12.4. 11:23Hellboy: Vstříc mrtvým vodám
    Asi nemám nic, co bych po Norrim dodal, opakoval bych jen jeho slova.

    Celkový dojem: 60%
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin12.4. 10:05Pochmurný kraj #07: Smrákání
    Na této sérii konstantně oceňuji její atmosféru, ale /spoiler!/ epický souboj s celkem očekávaným koncem a příslibem nového epického souboje jak přes kopírák naznačuje, že kdyby série už teď skončila, vůbec by mi to nevadilo...

    Celkový dojem: 60%
  • Norri
    Vychvalovat znovu tento počin nakladatelství Glénat by asi bylo zbytečné. Francouzské zpracování Howardových povídek, kdy každou povídku dělá jiný autorský tým, je velmi povedené a rozdílnost zpracování každé povídky je osvěžující. Tento druhý svazek českého vydání od Arga opět obsahuje tři povídky - Dcera pána mrazu, Stíny měsíční záře a Šarlatová citadela.
    Dcera pána mrazu je Howardův první čistě Conanovský příběh a Robin Recht ho zpracoval famózním a specifickým způsobem. Kresba je zde pěkná, precizní, vzhledem ke všudypřítomnému sněhu barevně úsporná a často velmi…. umělecky pojatá - v dobrém slova smyslu. Místy mi připomínala starého dobrého Franka Millera v jeho práci se siluetami. Autorovi se podařilo napojit tempo vyprávění na tep Conanova srdce a ten dovede čtenáře až do epického vyvrcholení celé povídky. Je to naprosto strhující a nedivím se, že mnozí toto zpracování považují za nejlepší komiks s Conanem.
    Druhá povídka s názvem Stíny měsíční záře zavede Conana společně s vnadnou dámou v nesnázích na tajuplný nebezpečný ostrov. Tahle povídka má také skvělou kresbu a navíc atmosféru, která by se dala krájet. Tady je velký formát knihy nutností. Víc k tomu není co říct. Je to perfektní a krásně děsivé.
    Šarlatová citadela trošku doplácí na povedenost prvních dvou povídek. Příliš připomíná středověk a málo barbara Conana. Připadala mi trošku nudná a tak nějak je zde spíše do počtu.
  • sedw
    S tímto komiksem jsem měl trochu problém. Měl všechny předpoklady, aby ode mě dostal plný počet, ale nakonec je to za 3 hvězdy. Příběh byl totiž z mého pohledu velmi tuctový, bez větších překvapení či zvratů. A kresba, ač byla velmi stylová, mi nakonec ke komiksu tak moc nesedla, místy jsem se v ní mírně ztrácel. Rozhodně jsem rád, že jsem komiks četl a dal bych šanci i případnému druhému dílu, protože potenciál tu vnímám velký, jen by potřeboval lepší scénář.
  • Sole
    Jsem natčený, komiks rozhodně nenudí. Krásná kresba zajímavý příběh, jsem zvědavý kam nás pokračování dostane .Chci vědět více o ostatních rodech a o cele mytologie tohoto světa. Rozhodně se těším na další pokračování.
  • MEGA
    Velmi originální komiks, od kterého jsem se nemohl odtrhnout. Postavy působí reálně a dialogy jsou zkrátka geniální. Musím ale říct, že první polovina byla velmi nesoustředěná a nejsem si jistý, jestli to měl být záměr, či autor stále tápal, kam komiks povede. Každopádně to je kvalitní dílko s nezapomenutelnými postavami a s pár emocí nabitými momenty.
  • faster86
    jak jde napsat dobry komiks z neceho co na prvni pohled vypada jako blbost, je to jednoduche, je to dobre a ke konci jsou citit silne emoce
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš11.4. 18:16Pif #08
    Ôsmy Pif je legenda, ktorá sa zapísala do komiksových análov, nakoľko jednak obsahuje prílohu v podobe kultového tvarovača natvrdo uvarených vajec (!) a jednak môj najobľúbenejší a zároveň najnepochopiteľnejší komiks v histórii časopisu – Doktor Justice. Doktor Justice je podobne nelogickým, ale úžasným fenoménom, ako bol svojho času komiks Cloak a Daggerová, uverejňovaný na konci v semic-slovarťáckych Záhadných Spider-Manoch. Temný príbeh z Bogoty (niečo medzi seriálom Chobotnica a clancyovkou s Fordom Jasné nebezpečenstvo, s ktorou to má spoločný i prepad automobilovej kolóny) v podstate už nie ani pre pubertálneho čitateľa, ale rovno už azda až pre dospelého. Príbeh o drogových karteloch, ktorý sa začína smrťou deväťročného chlapca na predávkovanie kokaínom (!) je v šialene ostrom kontraste s infantilným Pifom a spol. Trocha mi nesedia absurdné kompetencie, ktoré hlavný hrdina má (rodičov namiesto polície informuje o smrti syna a následne odchádza do epicentra drogových kartelov, aby „riešil situáciu“... lekár???). Každopádne inak ale super a vôbec by mi nevadilo, ak by niektoré české vydavateľstvo túto drsnú, realistickú pecku o doktorovi-karatistovi vydalo v jednom albume. Na chlapca snažiaceho sa lietať nikdy nezabudnem. Zaujímavosťou je, že toto číslo Pifa obsahuje nie jeden, ale rovno dva nedetské príbehy, aj keď treba dodať, že Tibor: Zlatá socha rozhodne ani omylom nie je až taký dospelý, ako Doktor Justice (ale ani taký detský, ako Pifík). Nie je to tak úplne ono, ale z plávajúcej vedeckej základni (ktorá vyzerá ako plávajúci kamión) som ako malý nevedel odtrhnúť zrak. Minotaurus je pekne hororová postava, grécka výprava je atraktívna a jedna postava vyzerá ako kapitán z Tintina.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš11.4. 17:04Pif #07
    Dve porcie dobrodružstiev Pifa a Herkulesa, duch Arthur a Pifík, ale skutočnou šupou je samozrejme návrat Rahana, ktorý v predchádzajúcich číslach absentoval kvôli prítomnosti Jima Cartera. Po prequele tentokrát dostávame už dospelého Rahana. Rahan sa tu dostáva do konfliktu s primitívnym kmeňom, ktorý je naučený obetúvať deti jazernej príšere. Na rozdiel od predchádzajúcej pifovskej rahanovky síce aj tu vystupuje polonahá žena, ale tentokrát je nakreslená tak, že priamo nevidíme jej hrudník. Príloha: pifoskop (ehm).
  • mAGiic
    Nejnebezpečnější ze všech druhů - je hlavním dvanáctisešitovým příběhem tohoto Omnibusu. Scénář psal Chris Claremont, první tři sešity kreslil Jackson Guice a #4-12 Eduardo Barreto, kresebně typické early 90's. Námět tohohle příběhu není vůbec zlý, ale jeho provedení v podobě Claremonta pokulhává, příběh je zmatený a dost překombinovaný, je zde několik příběhových rovin (realita, virtuální realita, vzpomínky, sny) a tyto roviny nejsou nijak ohraničené, takže se v tom hlavně v závěru čtenář ztrácí. Základní premisou příběhu je souboj člověka a umělé inteligence, ve které je existenciální přesah (stejně jako ve filmech Prometheus a Alien: Covenant) o tom, zda je správné, aby A. I. měla pouze sloužit člověku nebo být sama svým pánem. Vetřelci s Predátory tu hrají vcelku druhé housle a spíš slouží jako nástroje. Je zde tedy i motiv křížení druhů, ale nebudu víc spoilovat. Problém Claremontova příběhu je rozuzlení, které je mindfuckem a sice částečně smysl dává, ale vyvolává zároveň mnoho otázek, na jejichž vysvětlení se Claremont vykašlal a v CZ kotlině na ně nikde odpověď nenajdete, takže diskuzi nad příběhem musíte hledat někde na Redditu, což byl i můj případ. Mě osobně závěr zklamal a myslím si, že je to škoda, protože mohlo jít o výborný příběh. Na přebalu knihy sice distributor zmiňuje, že jde o epický příběh, což byla pravda někdy v mid 90's, ale to bylo dáno hlavně dobovým hypem, že to píše Claremont, jinak na příběhu nic moc epického není a v rámci AvP univerza najdete určitě výrazně lepší kousky (Aliens: Outbreak, Aliens: Nightmare Asylum, Aliens: Female War, Predator: Concrete Jungle, AvP: Eternal). Velké zklamání. 2*
    Kořist - je one shot z pera Barbary Kesel nakreslený Ronem Randallem (Predator: Concrete Jungle, Predator: Cold War, Predator: Dark River) pojednávající o tom, že se nevyplácí na palubě vesmírné lodi převážet královnu Xenomorfů, když vás kdykoliv mohou napadnout Predátoři. Not great, not terrible. 3*
    Neústupní - je další kraťas o jednom zapomenutém dolu v okrajovém světě, zamořeném vetřelci. Scénář i kresbu obstaral David Ross. Generický meh příběh s vetřelci. 2*
    Štvanice - je opět one-shot a druhý příběh v tomto Omnibusu zabývající se myšlenkou křížení druhů a vznikem hybrida. Scénář napsal zkušený scénárista AvP světa Ian Edginton (Predator: Rite of Passage, Aliens: Rogue nebo AvP: Eternal a příběh nakreslil Mel Rubi. 2*
    Levákova pomsta - stejně jako přechozí kraťasy, je i tento z Aliens vs. Predator: Annual #1, scénář napsal Brian McDonald (Predator: Strange Roux) a kreslířem byl Pop Mhan a bohužel i tento je podprůměr. Čtenáři líčí určité "spojenectví" mezi Predátorem a nějakou holkou, které není hlouběji vysvětleno. Opět meh. 2*
    Připoután k životu a smrti - poslední kraťas čtenáři lehce odhalí kodex rasy Yauntja a jejich posedlost lovem vetřelců. Napsal ho Mark Schultz (Predator: Hell & Hot Water a nakreslil Tom Biondolillo. Poslední povídka je nejlepší ze všech příběhů v této knize. 3*
    Celkově nejslabší Omnibus z AvP světa. 2*
  • Tyfus
    Hrůza a děs. Myslím, že radši měla Crew vydat celý War of Realms omnibus, kde by vše vyšlo chronologicky, protože samostatně se to nedá číst. Upřímně... vůbec nevím o čem to bylo.
  • tom173
    Marvel komiksovému Star Wars svědčí. Scénář je opravdu propracovaný a na čtení je třeba so docela soustředit, protože v množství planet a dějových linek se dá lehce ztratit. Děj jde rychle dopředu a je nabitý událostmi. Kresba realistická a celkově svědčí filmovému vyznění série.
  • RadimNemec
    RadimNemec mecenáš11.4. 14:22Smrtihlav #03
    Chvályhodný počin - vydávat u nás sešitově vlastní tvorbu! Ale ano - prozatím - po třech dílech - se připojuji k hodnocení pode mnou.
  • p3tris
    Vydání knihy Sen Takacuki Král Bileygr vyvolalo ve světě ghúlů doslova zemětřesení, takže někteří z nich byli přinuceni odkrýt karty. Jednotky ÚPG podnikají útok na základnu ghúlů ostrov Rušima a ghúlové mezi tím protiútok na vězení Cochlea. A Sasaki si konečně musí vybrat stranu. I když děj vypadá velmi akčně, je kniha plná rychlých střihů nejen v prostoru, ale i v čase, takže vyžaduje čtenářovo plné soustředění. Dokonce se nevyhýbá ani tak temným tématům, jako je třeba týraní dětí. Rozhodně jeden ze silnějších dílů série Re.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš11.4. 09:17Pif #06
    Šiesty Pim okrem klasickej nálože detských komiksov (Herkules, Pif) obsahuje listáreň, prílohu UFO (!!!) a môjho detského miláčika – novinára Jima Cartera, ktorý sa spolu s Luciou ocitne na mimozemskej planéte, ktorej vládnu zlí kyklopovia. V tomto čísle vychádza dokončenie príbehu.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš11.4. 08:34Pif #05
    Piaty Pif okrem tradičných detských kreslených seriálov s Pifom, Herkulesom a spol. obsahuje aj sci-fi o novinárovi Jimovi Carterovi, ktorý sa vo svojom druhom dobrodružstve spolu so švárnou Luciou dostáva do hlbín vesmíru vďaka rakete zlého kyklopa (no fakt) až na planétu Nemus, kde vládne doktor Personne. Na jeho planéte je zakázané pracovať (!) a všetci si iba užívajú. Jim Carter síce je detský komiks (takže to, že na cudzej planéte pozemšťania nemôžu dýchať sa vyrieši tak, že proste stačí chvíľku počkať a naučia sa to, ehm), ale zameraný na predsa len o dosť odrastenejšieho čitateľa, než na čitateľa Arturových alebo Pifových príbehov. Dodnes, hoci odvtedy ubehli už desaťročia, si pamätám na tri slnká nad žltým morom, lietajúce autá (pardon, astročlny), mačkoľudí (!), gigantické mäsožravé rastliny, pílkové žraloky alebo podivuhodného tvora (niečo medzi chlpatým mravcom, včelou a medveďom?), s ktorým Jim musel zviesť nútený súboj pred publikom. Samozrejme, ako to už býva, nič na svete nie je zadarmo a to, že si kyklopovia môžu užívať, si odse... niekto ďalší. Príloha: prístroj na meranie rýchlosti vetra.
  • Moon
    Nečekal jsem nic a docela to překvapilo. Kresba prvních asi 4-5 sešitu byla velmi zdařilá, poslední dva jsou na tom hůře. Hloupý scénář i příběh, nicméně to tak nějak hezky odsýpalo a některé momenty byli docela úsměvné. Ve výsledku byla zábava úměrná ceně, takže jsem od této knihy odcházel celkem spokojený a to se u mnoha knížek z NHM nedá říct.

    PS: starý Hulk je mnohem lepší
  • Moon
    Nakonec to nebylo vůbec zas tak zlé. Četlo se to rychle a docela to i zabavilo, nicméně to pořád patří ve všech ohledech k těžkému průměru.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš10.4. 20:28Pif #04
    Tento Pif tradične siaha prevažne po detských komiksoch. Jedinou výnimkou je môj od detstva obľúbený reportér Jim Carter a jeho vesmírne dobrodružstvo na planéte Nemus plnej Kyklopov (!). Okrem toho sa v čísle objavuje listáreň alebo návod na nakreslenie Pifa.
  • Hokejový_Svaz
    Hokejový_Svaz10.4. 19:16Batman: Bílý rytíř
    No na to, jak všichni říkali, jak je to strašně boží, tak úplně není. Nápad je velmi zajímavý, udělat z Jokera hrdinu a z Batmana toho zlého. Ale přeci jenom pokud už člověk zná Batmanské příběhy a je jedno z jaké doby, alternativních realit, komiksů, filmů, her aj., tak už ho to přeci jen ničím neoslní. Je to hodně cílené na ty die hard fanoušky Batmana, protože zde najdete hodně odkazů a easter eggů, což je fajn, ale příběh podle mě postrádá lepší postavy, aby to bylo dokonalé. V příběhu jich totiž figuruje celkem dost a asi pouze čtvrtina z nich dostane nějaké větší prokreslení. Většina tam právě je, aby plnila tu svoji roli ve scénáři, ale nějaké větší polidštění nebo porozumění jim přeci jen schází. A ano tady by se dalo argumentovat právě tím, že tyhle postavy už známe z těch jiných příběhů, ale přeci jenom, když je tohle opět jiný svět a je vám tady ukázáno a řečeno, že některé věci se tady staly jinak než jak je znáte, tak jsem prostě v sobě měl tu potřebu vědět, proč ty postavy jednají, tak jak jednají, proč podporují toho koho podporují, anebo naopak už nehodlají nadále podporovat toho koho podporovali. Navíc celá zápletka se vyřeší už tak nějak předvídatelně, což je prostě škoda a ubírá to tomuhle příběhu na zajímavosti, zvlášť když už po xté musím číst o fyzické záchraně Gothamu. Ale jsou tu fajn, občas i originální nápady a samozřejmě k tomu musím připočíst Murphyho nádhernou kresbu a tak tomu dám ty čtyři hvězdičky, ale přeci jen s odřenýma ušima. Cítím, že tady se mohla zrodit další úžasná klasika, ale tohle by podle mě platilo někdy v 80. nebo 90. letech.
  • honza2457
    Konečně jsem se dostal k tomuto kultovním komiksu a přestože jsem věděl díky filmům co očekávat, stejně jsem hltal každý panel a slovo. Skvěle odvyprávěný příběh, kde každý sešit by díky ději vydal na samotnou knihu. Komiks ač starší tak za mě mu nemám co vytknout a vím, že se k němu budu pravidelně vracet.
  • Multiverzum
    Multiverzum10.4. 15:00Odkaz rodu Blacků
    Odkaz rodu Blacků je vizuálne podmanivé dielo, ktorého príbeh vybudoval pevné základy, avšak neprináša nič navyše.

    Viac na webe Multiverzum.sk => https://multiverzum.sk/odkaz-rodu-blacku-mala-by-byt-magia-slobodna/
  • hroubek
    Už hodně dlouho se mi nestalo, abych nějaký komiks četl tááák moc dlouho (přes dva týdny). Vůbec mně to nesedlo a nebavilo mě to. Je to hodně špatné. Dialogy a rozložení panelů občas nedávají smysl a ztrácel jsem se v nich. Objevují se stále nové postavy, které mají složitou historii s hlavním hrdinou a k tomu jsou tam nějaké příběhové mezi hry, které v tom dělají ještě větší bordel. Po příběhové stránce to žádný zázrak není a fakt jsem si přál, abych to dočetl mohl se jít věnovat jiný komiksům. Velké zklamání a jestli je to poslední díl, tak je to smutné zakončení.
  • George Walker Bush
    Gaimanovské příběhy vás neomráčí finální pointou. Spíše celou dobu udržují geniální formu vyprávění a surreálnou atmosféru, do které se tak rád nořím a plaval bych v ní rád snad nekonečně dlouho. A jako celek je to prostě výjimečně dobré.

    Celkový dojem: 90%
  • TheLavk
    Super příběh! Komiks mi ležel v polici asi 3 roky, a po jeho přečtení lituji, že jsem se k němu nedostal dřív. Myslel jsem, že komiks nebude mít takovou tu zaklínačskou atmosféru, ale on ji naopak má až až.
  • trudoš
    Excelentní. Bude to znít možná zvláštně, ale číst Death Note je jako sledovat zápas dvou šachových velmistrů, kteří na každý tah mají cirka deset sekund, a vy máte možnost v průběhu utkání vnímat jejich myšlenkové pochody. Teď si zároveň představte, že figurky jsou nahrazeny živými bytostmi a pravidla se neustále vyvíjejí. A jste doma.
    Zkrátka a jednoduše – pořád to má neskutečný říz. Hrdinové i padouši se pomalu obcházejí, oťukávají a testují, aniž by přitom vzájemně byli schopni odhadnout protivníkovy schopnosti. V tomhle ohledu je obzvláště nezapomenutelná tenisová výměna mezi L a Kirou. Až ze všech těch jejich teorií a plánů v plánech pomalu jímá schizofrenie i samotného čtenáře. Objevení druhého Smrtonoše pak tomu všemu dává nečekané grády, protože se každá strana snaží přijít na to, o koho jde, a přitom nebýt sama odhalena, aby náhodou nepřišla o krk. Čtení pro Chocholouška jak dělané, ovšem funguje to dokonale. Klobouk dolů před pány autory, uznání si zaslouží za scénář i kresbu.
  • Ivan Kucera
    „Kam se všechny ty roky poděli?“ Mnohé nápady, s ktorými Marvel v minulosti prišiel, sa ukázali byť slepými uličkami. Ale to, že sa Peter a MJ vzali, mali dieťa a to po otcovi zdedilo pavúčie gény, je jedným z najprirodzenejších a najnevyhnutejších vývojov postáv v ére superhrdinského komiksu. Niečo, čo sa muselo stať, lebo ak by sa to nestalo, bola by to proste blbosť. Skrátka, prirodzený kolobeh života. Nápad ukryť pod pavúčí kostým dcéru jedného z najobľúbenejších marveláckych párov, sa zrodil v roku 1998 - a v praxi funguje skvele. Určite lepšie, ako niektoré iné podobné pokusy (Spider-Man 2099, Dr. Ock v Superior Spider-Man). Občas to nie je tak úplne ono (skutočne stačí dvojminútové hopsanie v telocvični ako príprava na súboj s Green Goblinom?), ale v konečnom efekte všetko funguje tak, ako má: od sympatickej hrdinky cez jej rodičov (musím sa priznať, že som vcelku spokojný s tým, akým spôsobom Tom DeFalco ostarel moje obľúbené postavy, pripadá mi to logické), až po spolužiakov a priateľov. Hlavne ma bavilo, že viac, ako akčné scény, sú tu dôležité práve postavy, vzťahy medzi nimi a to, čo si povedia. Ostatne, scenárista čerpal z osobnej skúsenosti – mal brata vojaka (neskôr policajta), ktorého dcéra sa rozhodla tiež vstúpiť do armády a Tom videl, že tým brat vonkoncom nie je nadšený, skôr naopak. Mnohé z toho Tom použil v Spider-Girl, takže hoci je to superhrdinský komiks, je zároveň realistický vďaka uveriteľným postavám, vzťahom a motiváciám. Nie je to kópia. Je to prirodzené pokračovanie. Je May hodná pavučín svojho otca? Za mňa jednoznačne áno, ale 4* nedám, pretože hoci som z toho ako z celku mal veľmi fajn pocity, pri druhom čítaní som si čoraz viac uvedomoval výrazné nedostatky, ako sú absurdní, za vlasy pritiahnutý a béčkarskí záporáci (tretí Green Goblin, to ako vážne???), občasné nechcene smiešne veci (hlasný smiech ako superschopnosť!!!), nedopečený, akoby rýchlou ihlou šitý scenár (miestami to vyzerá ako remake) a dokonca ani Darkdevil (!) zďaleka nenaplnil očakávania.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš10.4. 08:54Pif #01
    Po nultom čísle, zameranom čisto na detského čitateľa, prichádza druhé (teda vlastne prvé, ehm), ktoré už na to ide lepšie a okrem parádne farebných detských hrdinov v čele so psom Pifom alebo duchom Arturom svojim čitateľom ponúka aj atraktívneho Rahana, ktorého dobrodružstvá v Pifovi následne vychádzali na pokračovanie. Rahan ukážkovo zapadal do vtedajšieho obdobia, kedy boli podobné polonahí divosi v móde, viď. hneď viaceré série o Tarzanovi (alebo Conanovi). Zaujímavé sú tu bežne v scéne vystupujúce ženské prsia, čo je na detský (?) časopis dosť... zaujímavé. Ďalšou zaujímavosťou je, že sa jedná vlastne o prequel, nakoľko sledujeme, kde sa vlastne vzal, akých mal rodičov, za akých okolností o nich prišiel a kto ho následne vychoval. Príloha: „tenis“.
  • Hanussen
    Hanussen mecenáš9.4. 18:28Wonder Woman: Mrtvá Země
    Pro první samostatné setkání s Wonder Woman jsem si vybral trochu nestandardní příběh, ale byla to docela dobrá volba. Povedené postapo s ničivou Wonder Woman plné brutální akce, mrtvých superhrdinů a morálních problémů.
  • Syndrom
    Edit 2021: "Das ist clever past! Chtít nás dostat taky! Schnell zmizet z přestavěná slévárna!"
    V prvním sešitě vyniká kompozice - mrkněte na to.
    Moore si jako extrémně vypsanej autor užívá klišé, takže většina dílů začíná: Jmenuji se ... a jsem superhrdina/sestra Cody/sparťanský strážce/lord Emp z Khery nebo že fatální konec z minula byl sen.
    Kvalitní mainstream není takový problém. Pointy můžou být stejně jednoduchý, ale u běžných autorů je problém že nejsou dost vzdělaný. Umí psát jen o tom co je osobně pálí nebo prostě jedou na kalkul pro peníze.
  • Norri
    Norri mecenáš9.4. 08:51RUR
    Je to ostuda, ale k přečtení Čapkovy hry R.U.R. jsem se dostal až nyní na stará kolena. To je tak, když člověk projde školským systémem bez zadané povinné četby. Potom musí všechny ty skvělé díla světové literatury objevovat sám v průběhu života. Psát, že Karel Čapek byl génius, je nošením dříví do lesa. Divadelní hru R.U.R. jsem přečetl souběžně s komiksem Kateřiny Čupové a musím říct, že na mě příběh a myšlenky v něm hodně zapůsobily. Čapek byl ohromný vizionář a dokázal ve svých dílech naprosto precizně a naléhavě vyjádřit své vize a celospolečenské hrozby.
    Kateřina Čupová se adaptace Čapkovy hry zhostila velmi dobře. Díky jinému médiu, než je divadlo, si mohla dovolit změnit pořadí některých dialogů a zařadit do scénáře také “flashbacky”. Je jasné, že do komiksu nemohly být přepsány všechny dialogy v plném rozsahu, ale všechno důležité zřejmě zůstalo zachováno. Tedy až na pár chybiček. Na dvou nebo třech místech jsem narazil na texty v bublinách, které nedávají smysl. Je to proto, že před nimi byly vypuštěny věty, které jim dodávaly kontext.
    Povedená je také výtvarná stránka komiksu. Celkové pojetí kresby a barev celému R.U.R. neuvěřitelně sedlo. Syté akvarelové barvy tomu dodaly tu správnou fantaskní atmosféru. Občas mi velikost panelů, bublin a písma přišla kolohnátská, ale zároveň je tam spousta stran a dvou-stran, které téměř vyrážejí dech a nebo z nich mrazí. Celkově na mě ta kniha působí moc dobře a to včetně plasticky udělané obálky.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš9.4. 08:12Pif #00
    Prvý Pif u nás vyšiel hneď na začiatku 90. rokov, ale vlastne to nie je tak úplne pravda, pretože v skutočnosti jednak nešlo o prvé, ale o nulté číslo (zrejme s heslom „urobme čo najväčší neporiadok v číslovaní série“) a jednak u nás Pif prvý raz vyšiel už v roku 1969 (aj keď nie ako časopis). Nulté číslo bolo určené vyložene detskému čitateľovi (obsahuje iba úžasne pestrofarebné komické príbehy Pifa a kocúra Herkulesa a ich priateľov a nepriateľov), ktorým som vtedy bol, ale dnes už je dosť ťažké to nejako objektívne (alebo ako) ohodnotiť. Neskoršie čísla sú kvalitnejšie, nakoľko do nich popri vyložene detských komiksov začali prenikať aj dospelejšie odnože (Rahan, Doktor Justice). Príloha: katapult (obsahuje aj návod na zostrojenie). Univerzálne a najmä nostalgické 3*.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš9.4. 07:39Tarzan se vrací #02
    Po nudnej prvej časti prichádza druhá a ide rovno k veci. Tarzan je istými okruhmi ľudí vyhodnotený ako príťaž, ktorá musí byť zlikvidovaná. A tak, keď nastúpi na let do Afriky, je celé lietadlo (s pravdepodobne stovkami pasažierov!) vyhodené do vzduchu. Tarzan samozrejme prežije, pretože použije sedadlo na zmiernenie nárazu do mora (!), do ktorého dopadne z výšky X kilometrov (toto by nedal ani Jackie Chan). V scenári ma zarazili aj ďalšie veci, z nich niektoré vznikli zrejme chybou prekladu (skutočne by mi nikdy nenapadlo, že suchý piesok pod nohami môže "vržďať ako sneh"), ale niektoré nie (zdolávanie džungle tak, že Tarzan skáče z jedného kmeňa stromu na druhý, to je totálne šialenstvo, zlaté liany). Uznávam, že rôzne zákulisné dianie sú zaujímavým spestrením (obchod so slonovinou, špinavé politické ťahy, africký diktátor, objednávky vrážd), ale v praxi príliš dobre nefungujú a majú tendenciu nudiť. Pohyb Tarzana v mestskom prostredí bol originálny, ale nefungoval. Návrat do džungle mu naopak sedí. Je to jeho miesto, ktoré ilustrátorovi umožnilo vyhrať sa so zvieracími obyvateľmi zelenej ríše, ale i s jednotlivými zákutiami samotného pralesa. Obžaloba novej doby, ktorá zasahuje čoraz mohutnejšie do sveta jednoduchých Afričanov, zároveň sériu Tarzan sa vracia aktualizuje, modernizuje (v boji proti domorodcom sa posunuli nielen belosi, ale aj naopak) a plnohodnotne zaraďuje ku komiksom, ktoré nechcú len pobaviť. Trocha čudný bol Tarzan, ktorý strávi pár dní v džungli a už o vrtuľníkoch premýšľa ako o "vtákoch smrti". Predstavuje sa tu ako nekompromisný muž, ktorý pre vyššie ciele (ochrana slabých a vzácneho biotopu) neváha zabíjať ozbrojenú presilu v prostredí, ktorému (na rozdiel od nich) rozumie (trocha to pripomína prvého Ramba). Súčasťou zošita je rozhovor s ilustrátorom a spoluscenáristom Tomom Yeatseom (Swamp Thing, Kolosální Conan). Kresba je fajn, miestami dokonca veľmi dobrá (Tarzan bojujúci s vrtuľníkom oslepeného slnkom, iný vrtuľník pristávajúci na planine pred obrovským stromovým „mestom“). Trocha som sa nechytal, keď je záporák na konci prekvapený pozitívnym vzťahom panujúcim medzi Tarzanom a domorodcami; Tarzan bol predsa vždy na ich strane... Čo mi uniklo?
  • davefa
    Určitě to neztratilo nic z rozjetého potenciálu prvních dvou dílů. Hlavní hrdiny už známe, a tak mi přijde, že to i trochu víc odsejpá a člověk se snadněji zorientuje v motivech a ději. Nicméně opravdu doufám, že u nás vyjdou i další čtyři zbývající díly, protože by byla škoda nepokračovat v takhle povedeném sci-fi. Toho u nás zrovna dvakrát moc nevychází a tak doufám, že Modrá Crew bude dál Orbital vydávat.
  • Hanussen
    Nejedná se o nikterak rozsáhlý příběh, spíš takovou povídku, ale autorům se do ní podařilo vměstnat ten správný poměr akce a filozofování, že to funguje úplně parádně. Vzhledem k tématu hry bylo docela osvěžující, že hlavní hrdinkou je právě členka trauma teamu, tedy lékařské jednotky. Neustálé úvahy o záchraně či nezáchraně života byly taky tak akorát. Herní komiksy moc nevyhledávám, ale u Cyberpunku jsem se nakonec rozhodl udělat výjimku a bylo to dobré rozhodnutí.
  • Hanussen
    Na rozdíl od minulého dílu se příběh zase někam posunul a pomalu se tak přiblížil k vyvrcholení v následující knize. Stylem se to zase trochu přiklonilo k prvnímu, velmi povedenému dílu. Příběh je rozdělený na několik kratších minipříběhů, které ale tvoří jeden celek. Za mě nejlepší byl asi japonský příběh a origin Ládi. Jsem zvědavý, jak to s Gerdou nakonec dopadne - dostane se konečně domů? A kolik nevinných duší při tom rozseká na kusy nějakým absurdní způsobem?
  • Mleako
    První Brand New Day kniha, která mě fakt chytla a hodně bavila od začátku do konce. Normie, Thunderbolts, Eddie Brock... K dokonalosti tomu ale ještě pořád něco chybí.
  • Fry
    Justice League vs Suicide Squad - Velmi, ale opravdu velmi povedený event, ke kterému se budu určitě rád vracet. Crossover dvou protichůdných týmů mohl klidně dopadnout jako propadák. Ono totiž napsat smysluplný příběh opírající se o základy z jiných sérií jistě není nic jednoduchého, a přesto se to Williamsonovi povedlo. Malé mínus dávám pouze za výplňkové příběhy ... Za mě 5*!
  • Fry
    Justice League vs Suicide Squad - Velmi, ale opravdu velmi povedený event, ke kterému se budu určitě rád vracet. Crossover dvou protichůdných týmů mohl klidně dopadnout jako propadák. Ono totiž napsat smysluplný příběh opírající se o základy z jiných sérií jistě není nic jednoduchého, a přesto se to Williamsonovi povedlo. Malé mínus dávám pouze za výplňkové příběhy ... Za mě 5*!
  • louza
    Pokud poslední knihy Baltimora navazovaly ráz na ráz. Závěr je překvapivě posunutý v čase o několik let a v ději dlí obrovská časová díra, což skoro evokuje myšlenku, že to autora přestalo bavit psát a chce to prostě už nějak uzavřít, nebo nám v české lokalizaci něco uniklo. Celý svět tu úpí v osidlech války. Obě strany jsou vyčerpané stejně jako čtenář a všichni si už přejí konec ať je jakýkoli. Finální konflikt se pak odehraje bez velké pompy a očekávaný konec je nevyhnutelný. Finále je sympaticky komorní a čtenáře v téhle fázi už ničím nepřekvapí, přesto mám pocit, že Mignola uzavírá Henryho osudy se ctí a kniha má na své poslední pozici nezastupitelné místo. Střípek skládanky zapadá, vše podstatné bylo vyřčeno a doufám, že Lady Baltimore nás už nečeká.
  • Sawyer
    Trochu slabší díl, ale pořád mě ten krvavý a drsný western baví. Objevuje se nám zde hodně postav, které jsou tady jenom proto, aby je naši hlavní hrdinové zabili. Moc jsem nechápal začátek, kdy Brad nechá bojovat mladšího bratra Luka s nejrychlejším pistolníkem Hawkem, když to není tak dlouho, co se učil střílet. Ale očividně je Luke na střílení talent. Abych jen nekritizoval, kresba je pořád nádherná, cesta za pomstou je vždycky fajn a konečně se tady objevili indiáni. Hodně se tady řeší nadřazenost bělochů nad černochy. Něco vám řeknu: Kdokoliv v této knize řekne to slovo na N, tak zemře.

    Celkem-80%
  • Delphín
    Máte rádi zubatého netvora Venoma? Pak by Vám tento komiks rozhodně neměl uniknout. Spidey tu totiž není ta hlavní postava. Tento komiks opravdu pojednává o Venomovi. Máme zde kvalitní bitku se Spider-Manem na ostrově, Venomův origin a náznak zrodu Carnage, kterého se zde tuším taky dočkáme a věřím, že je na co se těšit, protože se jedná o jednoho z mých vůbec top záporáků Marvelu.
    Po stránce scenáristiky zde odvedl fakt dobrou práci Michelinie. Je vidět, že psaní Venoma si fakt užíval. A byť tam má pár logických nesrovnalostí či prostě blbostí, furt je v jeho příbězích napětí a dostatek akce. Larsenovu kresbu opravdu moc nemusím ale ruku na srdce, jeho ztvárnění Venoma se mi líbilo do posledního detailu. Klobouk dolů i před ním za jeho práci v tomto komiksu!
  • Norri
    Norri mecenáš8.4. 00:09Odkaz rodu Blacků
    Jsem mírně zklamaný… Při hodnocení Odkazu rodu Blacků se nemohu vyhnout srovnání s Pochmurným krajem od stejného tvůrčího týmu. Pochmurný kraj řadím k tomu nejlepšímu, co u nás vychází, a v podstatě hned první číslo mě vystřelilo na Měsíc svou výtvarnou stránkou a atmosférou. Navíc si Pochmurný kraj drží své kvality i v dalších dílech. A právě tohle byl důvod, proč jsem se na Odkaz rodu Blacků hodně těšil. A jak jsem už psal, nyní jsem zklamaný - možná více než mírně.
    Pokud začnu kresbou a barvami, tak mám pocit (zdůrazňuji slovo pocit), že si na tomto komiksu dal Tyler Crook záležet o něco méně než na Pochmurném kraji - hlavně co se barev týče. V případě příběhu je to trošku složitější. Děj tohoto komiksu vypadá jako první díl dlouhého televizního seriálu, který nás měl nalákat na to hlavní, které teprve přijde. A to je problém. Odkazu rodu Blacků je totiž jen a pouze one-shot a jeho další pokračování je pouze teoretické. Takže tady máme knihu, která něco načne a skončí cliffhangerem. Uspokojení z odvyprávěného příběhu se nedostavilo...
  • davefa
    Příjemné sci-fi, s relativně zajímavým námětem a dějem. Kresba je určitě pěkná, detailní a k tomuto žánru se hodí. Snad se v podobném duchu ponese i pokračování. Začátek je sice trochu náročnější, nicméně pro pochopení motivů a některých odkazů je to snad i nezbytné. Asi se to netrefí do vkusu každého, ale co ano, že :-).
  • Norri
    Sice mě může hřát, že mám v knihovně kompletní sérii, ale jinak tento poslední díl hodnotím jako veskrze zbytečný. Gordon jako nový Batman mě bavil v Supertíze i v Krvi hrdinů, ale tady baví jen do té míry, aby se kniha dala dočíst. Ty příběhy nejsou úplně špatné, ale ničím neohromí. Hrdinou této knihy je pro mě detektiv Harvey Bullock, a to jenom proto, jak v prvním příběhu sype z rukávu znalosti z historie kosmonautiky. Potěšila mě také galerie alternativních obálek, která je na konci knihy poskládaná do jednoduchého vyprávění.
  • perak
    Kresba se mi hodně líbí, ale samotný příběh mne nějak výrazně nezaujal. Jednak mne neoslovilo samotné politické téma ruských proletářů, především však vyprávění kterak parta dětí téměř bez problémů přemůže procarské agenty včetně nájemného zabijáka. Tématem jakoby se mířilo na dospělého čtenáře, celkovým vyzněním je to však stále dětské vyprávění.
  • P.G.
    No konečně zase pořádný díl! V barvě prostě paráda.
  • Cinema Ranger
    Cates převzal scénaristické žezlo a nadělil nám velmi zábavný komiks nejen se Strangem a lstivým Lokim.
  • Sawyer
    Tak druhý díl je rozhodně napínavější, ale první díl mě bavil trošku víc. Děj se nám posunuje zatím pomalu, což ale neubírá na kvalitě. Jsou tady výborné scény, kdy Light vydírá agenta, musí zjistit jméno jedné snoubenky a odhalení L. Jsem fakt zvědavý, co se bude dít, až se Light osobně setká s L.

    Celkem-90%
  • trudoš
    Komiksová legrácka, která pro mě s čím dál větším časovým odstupem získává na atraktivitě. Tohle by rozhodně stálo za plnohodnotné rozšíření ve stylu herních knih publikovaných vydavatelstvím REXhry. Jistě, práce by na tom byla jako na kostele, ale ta grafická nadstavba by pak dala gamebooku úplně nový rozměr. Když člověk ještě vezme v potaz autorovo nadšení pro hry všeho druhu a neodolatelný cit pro skryté vtípky, získává vize komplexní Spellsword Sagy na monumentálnosti.
    No nic, stůjme nohama pevně na zemi. Nikkarin odvedl skvělou práci s ohledem na to, že jde jen o nezávaznou fantasy parodii. Kdo kdy hrál – ať už na počítači, nebo v knize – nějakou dobrodružnou RPG, určitě ocení nadhled s jakým je vyprávění podáno. Přičemž jeden ani nemusí být bůhvíjaký znalec, aby odhalil narážku tady a šťulec támhle. Je to sice čtení na deset minut, ale pobaví náramně, přičemž obratem dostanete chuť projít si příběh tam a zase zpátky ještě jednou či dvakrát. A za rok za dva se k němu znovu vrátit.