Okostýmované a ikonické krále zločinu nahrazují feťáci, gangy a jiná individua. Prostě ryzí devadesátkový komiks. Problém je, že všechno to jsou taková šméčka, že vlastně nepředstavují pro Jean-Paula žádnou větší výzvu a tím se i hůře hledá (byť to pár svých momentů má), co by zaujalo samotného čtenáře. Osobně také začínám pociťovat jeden problém, který vzešel z pravděpodobně mylných představ - očekával jsem, že k demonstraci "proč tento nový Batman nemůže fungovat" se z Jean-Paula stane víceméně Punisher. Ale on je to vlastně furt regulérní Batman? Že je na svoje protivníky tvrdý a někomu i zlomí kosti? A Bruce to snad nedělal? Není z toho zatím moc jasné (z posledního sešitu), jestli je tedy Jean-Paul plně odhodlaný zabíjet či ne - avšak tím, že se tvůrci stále víceméně drží zpátky a neopřou se do toho naplno, tak podkopávají prvotní význam tohoto příběhu. Momentálně ho tam totiž moc nevnímám, Gordon je spíš na pěst a změna Gothamu zmíněná na začátku je poněkud neodůvodněná (Batman víc než jeho přístup změnil tak maximálně hadry). Z celého runu zatím nejslabší díl.

Zajímavý exkurz do japonské tradice a mangy poloviny 20. století. Prvotní nadšení z humoru, roztomilosti i obskurního strašení se však u mě brzy s delšími příběhy vytratilo - ona dobová, "humorná" a kulturní propast je myslím horko těžko překlenutelná.

P. S. Ani Argo neumí mě/mně (str. 349)?

Celkový dojem: 60%

Jediné, čeho jsem se zprvu obával, tak že půjde o další Supermanův origin (kterých, leč nepopírám jejich kvalitu, jsem již četl požehnaně). A přestože Roční doby začínají na počátku této postavy, jsou vším, jen ne originem. Jeph Loeb a Tim Sale totiž vytvořili láskyplný, citlivý a krásně napsaný příběh, který zachycuje Supermana v jeho nejryzejší podobě, zároveň mu však jeho unikátnost dovoluje dosadit za titulního hrdinu téměř kohokoliv jiného - klidně sama sebe. Roční období poté neslouží jako pouhé kulisy, ale je s nimi perfektně pracováno a zastávají hned několik rolí a symbolik (a což mi dalo vzpomenout na mé oblíbené Jaro, léto, podzim, zima... a jaro). Pochopitelně svými specifickými klimatickými podmínkami ovlivňují vyprávění a zachycují nejen časové skoky jako takové (a s nimi vyvíjející se Clarkův život), ale fungují zároveň jako metaforické milníky a body, na kterých se v koloběhu života může ocitnout každý z nás. Zažijeme rozkvétající jaro, jenž otevírá dveře novým možnostem, ale také naopak chmurný podzim, který nám vezme nadějný vítr z plachet. Každé období je navíc zosobněno konkrétní osobou, jenž má na Clarka svůj vlastní pohled a tím přináší též odlišnou pointu svého malého vyprávění. "Epizodické"/roční kapitoly ale samozřejmě fungují jako celek se společným poselstvím, a obdobně jako rok/život tak společně dotvářejí jeden uzavřený cyklus - tomu jsou ostatně přizpůsobené i lokace v ději. Prostě parádní práce. Pro jednou nezaostával ani "bonus" v podobě vyprávění o Clarkově spolužákovi, který mě navzdory svým pouhým pár stranám dostal. Třešničkou na už tak dokonalém dortu je pouze Saleova kresba. Tohle je zkrátka po všech stránkách naprosto úžasný komiks, kterým se duo Loeb/Sale zas a opět vyznamenalo, je radost jej mít ve sbírce a který zafunguje jak pro Supermanovy nováčky, tak znalce. A ostatně i pro kohokoliv jiného.

Prequel a zároveň sequel Posledného Ronina, ktorý je jednak zbytočný a druhak sa tvári omnoho sofistikovanejšie, než je v skutočnosti. Čítať sa to ale dá a kresba je fajn.

Mangu moc nemusím, ale toto je zábavná jednohubka ktorú prečítate za pol hodinky.

Průměrné Jodoversum, jinak zdařilá kresba, ale příběh příliš rozkouskovaný a banální.

Po dlouhé době mě zase něco dostalo do kolen. Zejména první dva sešity jsou na deset hvězd z pěti. Jak už se tam ale zase začíná motat většina okostýmovaného gothamského orloje (plus ta implantátovaná ruská báryšňa), vrátí se to zpět na (za mě) poctivých pět hvězd

Geniální to asi není, ale kdo potřebuje geniální komiks, když můžeme mít super zábavný a nahláškovaný zombie masakr? Je to sranda a je to famózně nakreslené. Dan Černý má skvělý styl a je neuvěřitelně vykreslený.

Na Zemi nikoho jsem se těšil už od dob vydání šestého Hitmana, přičemž jsem ani moc nedoufal, že bychom se jí v českých luzích a hájích kdy dočkali. Konečně se však nemožné stalo skutkem a pánové Bob Gale, Greg Rucka a Kelley Puckett rozjíždějí jednu z nejtemnějších událostí historie Gotham City. A že je na co koukat – město bylo odstřiženo od světa a prohlášeno za místo stižené živelnou pohromou. Všichni příčetní je opustili a ti ostatní, co zůstali uvnitř, musí zůstat dokud... dokud se nestane zázrak. Anebo Gotham neshoří na popel. V ulicích tak propuká nemilosrdný boj o moc, kterého se účastní i zbytky policie pod vedením Jima Gordona. Jestli ovšem očekáváte nějaké hraní si na spanilé rytíře, můžete rovnou zapomenout. Už ani Batman se nechytá, protože vzbuzovat hrůzu v lidech, kteří si prošli peklem, není právě jednoduché. A že šílenci své domovy neopustili, na to můžete vzít jed.
Civilní příběhy v uhrančivých kulisách, které tíhnou spíš ke gangsterce než k superhrdinskému mainstreamu.

Tak s tímhle jsem si fakt namlátil hubu. Nahypovalo mě vysoké hodnocení, obálka, zařazení pod Black Label, dlouhé čekání na dotisk (opět naivně přispívající k přesvědčení, že když se to vyprodalo, tak asi z dobrého důvodu)... prostě absolutně všechno kolem toho, jenom abych potom dostal co? Milostnou fan fikci z Bravíčka? Četl nebo viděl někdy Šejić vůbec nějaký příběh s Jokerem, když tu psychopatického vraha jindy vzbuzujícího strach a hrůzu ztvárňuje jako nějakého sexy upíra z Twilightu? Přičemž jako vyumělkovaný model z Playboye potom vypadá snad každá hlavní mužská postava (Harvey je pak s Jokerem, až na rozcuchané zelené vlasy, téměř totožný)? "Uuuu, je zlej a navíc sexy, to mě tak nažhavuje." Samozřejmě tu pak taky není nouze o zahazování triček.

A až na pár výjimečných panelů mi neklikl jeho výtvarný styl celkově - ono by to asi vypadalo jinak, když by to bylo v menším formátu, ale takhle ta hrubá, nedetailní kresba silně se spoléhající na coloring strašně bije do očí. Což ve mě taky evokovalo pocit, že čtu fyzickou verzi nějakého webtoonu (a k němuž má dost blízko právě i scénářem). Jasně, velkou (či spíš veškerou) část pozornosti věnuje Šejić obličejům, jenže když následně "odflákne" zbytek těla pár tahy, tak to právě tvoří strašný kontrast.

Nicméně, že tu půjde především o sexy úsměvy a pohledy jsem začal pociťovat už během prvních stran, ale dobrý, říkal jsem si, že to možná zachrání příběh. Ne. Propadla jsem Jokerovi, protože... mám z něho vlhké sny a když spinkal, tak bylo vidět, že má na zádech bebí? Tohle že má být dospělá žena s titulem z oboru psychologie? Vím, v čem spočívá její origin, ale to se to nemohlo udělat trochu více přesvědčivěji? Když se navíc později začala přemíra monologů recyklovat ve stylu "já vím, že... ale!", tak už jsem to dojížděl z donucení. Vím, že bych tam neměla chodit, ale nemůžu si pomoct. Vím, že bych na něj měla zapomenout, ale jeho rádoby hlubokomyslné kecy o společnosti mi nedávají spát. Atd. atd.

Ve finále je pak jedno, jestli v příběhu figuruje Harley nebo nějaká hodná holka Jennifer odvedle, která sní o tom, že napraví problematického Sebastiana (jehož hot zevnějšek přebijí všechny red flags) - v jádru je to prostě vaše typická romanťárna se všemi jejími atributy, jenom tady se to zakrývá DC kabátem. Aby se neřeklo, objeví se sem tam nějaké nadávky, jenže ty působí akorát samoúčelně a hlavně nechápu, proč jsou některé ponechané bez cenzury a jiné (v sexuálním kontextu) jí naopak podlehnou.

Je to moje chyba. Udělat si minimální rešerši o autorovi, tak by mi hned docvaklo, o čem Harleen bude a že toho absolutně nebudu cílovka (a kvůli čemuž jsem se rozhodl pro jednou neudělit bodové hodnocení). Vztahovky a červená knihovna mě jaksi míjí. A hlavně bych opravdu nevěřil, že se něco takového dostane do Black Labelu. Nicméně jsem to i po brzkém uvědomění si zkusil dočíst se snahou najít na tom alespoň jediné pozitivum, ale fakt ne, bohužel.

Už hodně dlouho jsem se u komiksu nesmál nahlas. Tomuhle se to podařilo.

Na domácí tvorbu naprosto parádní! Osobně mi mnohem víc sedla kresba Ledeckyho, ale Suchánkova je samozřejmě taky moc hezká a klidně bych si ji dokázal představit u nějaké mainstreamové Marvelovky.
Dějově je to ok, nejvíc se mi ale líbila povídka Máslový sušenky (ta zkušenost s krabicí od sušenek, ve které je schované šití jsem sice už slyšel aspoň jednou v nějakém standupu, ale je to tak zajímavá vzpomínka, kterou má tolik lidí společnou, že mi to vůbec nevadí).

Parádní oddechovka. Chtěl jsem si přečíst něco nenáročného a Kletba se mi přesně trefila do nálady. Nehraje si to na veledílo, je z toho cítit nadsázka a celé se to čte moc pěkně. A hlavně to baví.
Časová smyčka mi nedává smysl, ale to mi vlastně ani nevadilo.
Zpracování knihy je tradičně prvotřídní.
4a1/2 *

Oba příběhy paráda, postavám jsou šité na míru a jejich charaktery mi dokázaly bez problému a svým jedinečným způsobem prodat. Penguinovo i Riddlerovo vyprávění také pojí svěží přístup a pojetí s nejednou, pro čtenáře nastolenou otázkou; důmyslné skloubení s pohledy na jejich dětství, jenž se projevuje až do jejich současného já a závěrečné pointy; a především fungující, modernizovaný odkaz na Mooreův Kameňák. Poslední zmíněné platí obzvláště pro Riddlera, který toho dosahuje mj. nejen ikonickým panelováním, ale také koncem otevírajícím se čtenářově vlastní interpretaci.

Snad jediný problém, který jsem příhodně vnímal také u obou příběhů, je jisté utržení se ze řetězů, které už pode mnou zmínil GWB. Protože jasně, jedná se o superhrdinský žánr, jenže v tomto případě se autoři netypicky pokoušejí o více realistické a přízemní pojetí. Což se jim také daří, o to více však poté zamrzí, když se v určitý moment už při zemi neudrží. A pokud bych si měl na závěr vybrat pouze jednoho favorita, tak zřejmě nepřekvapivě Riddlera. Zlomený Tučňák byl skvělý, ale mrazivý Hádankář mě posadil na prdel. Ať už svoji vizuální stránkou, s tou spojenou naprosto bravurní atmosférou či scénářem, jenž měl navíc oproti tomu prvnímu mnohem údernější závěr. Celkově jsem (i navzdory výše zmíněné menší výtce) nadmíru spokojený a budu pouze doufat, že se u nás a snad brzy dočkáme špatných dnů také z pohledů dalších postav.

Jo a btw. v polštině je celá řada pro CP specifických výrazů zachovaná v angličtině, případně foneticky opsaná. Viz:
https://cyberpunk.fandom.com/pl/wiki/Slang_uliczny

Takže žádný dementní "rozparovač", ale prostě normálně "ripperdoc". Žádný "kumba", ale "choomba". Samozřejmě, že výjimky tam jsou, ale za mě je to obecně lepší přístup.

@GWB Nestěžuju si na překlad překladu (to bych nemohl číst třeba některé japonské autory, kteří u nás vyšli v překladu z anglického překladu), stěžuju si prostě na špatný překlad. Kdybych chtěl použít takové to divné slovo, které se teď dost používá, tak bych ten překlad označil jako cringy. Ale neoznačím, protože se mi tohle slovo nelíbí :-)

Toe: Zaklínač 3 v polském dabingu je výborný, taky na to nedám dopustit, už jen proto, že to dělali fakt skvělí a profesionální herci, navíc je to prča, má to vztah k originálu a je to dost edukativní...(j)seš první, kdo mi říká, že se mu to nelíbilo! :)

Za vysvětlení Cyberpunku dík, já to mám, ale nehrál jsem to ještě ani vteřinu.

Je fakt, že Zaklínače 3 v polském dabingu jsem nedával, musel jsem přepnout na anglický s českýma titulkama, tam mi prostě nesedly ty hlasy, ale mám známé, co nedají na polský dabing dopustit :) Naopak v seriálu jasně vyhrává Michal Zebrowski :)
Slovník Cyberpunk Red ale vychází z anglického RPG originálu z konce osmdesátek od "Big" Mikea, takže tam je opravdu v podstatě angličtina základ - pamatuju si, že když se nám do ruky v devadesátkách poprvé dostaly Street Samurai Catalog nebo Hardwired, tak jsme si stejně vše překládali po svém a kde šlo vložili slovo hacker po vzoru filmu s Angelinou Jolie, takže třeba netrunneři byli prostě jen hackeři a bylo :) Každopádně zatímco Shadowrunu jsme se nahráli plno, Cyberpunk jen minimálně, ten modifikovaný interluck systém nebo jak se to jmenovalo byl prostě napikaču bez počítače :)

deefha: Co znamená anglický kontext v případě Cyberpunku nebo i tebou zmiňovaného Zaklínače 3, když původní scénář u obou her byl psán v polštině? Stěžuješ si na překlad překladu? :)

Btw. okrajář je výborný slovo!

Před deseti roky by se mi to asi nelíbilo. Měl jsem radši Jima Leeho a Batmana, který se bral trošku vážně. Je evidentní, že už jsem jinde. Dneska si tyto přepálené příběhy a divokou výtvarnou stránku užívám. Všichni jsou tady parádně drsní a hláškující. Přepálená a špinavá malba probouzí fantazii mnohem více než čistá linka mainstreamu. Je to osvěžující. Škoda, že toho není více.

Silný, krásně nakreslený a parádně odvyprávěný komiks. Umělec Stjepan Šejić odvedl na Harleen výbornou práci a je vidět, že je to autorský komiks, který má umělec pěvně v rukou. Šejić je převážně umělec než klasický komiksový scénárista, a tímto přístupem přistupoval k tomuto komiksu. Nepsal klasický scénář, ale nastínil příběh a dialogy, pak k tomu přizpůsobil panelovaní, a jakým způsobem bude příběh vyprávěn a jaké bude mít tempo. Šejić jako umělec převážně vypraví obrazem a vizuální formou. Nicméně musím uznat, že to na komiksu nebylo vůbec poznat. Šejić má hodně silné a zajímavé dialogy, které mají hlavu a patu, a parádně po psychologické stránce fungují. Scénář je povedený a hodně se mi líbilo se dostat pod povrch doktorky Harleen Quinzelové. Její rozhovory s panem J. jsou velmi povedené a fungovali na mě. Co se týče vizuální stránky, tak to je kapitola sama pro sebe. Šejić udělal užasnou kresbu, která se mi moc líbí. Jsou to úžasné obrazy, na které je radost koukat. A ty barvy jsou úžasné. Fakt super práce. Největší problém tohoto komiksu je, že má přesně daný konec a samotná cesta k němu je dost předvídatelná. Z mého pohledu zapojení do příběhu Harvey Denta funguje, tak na půl, ale několik hezkých momentů to nakonec přinese. Harleen je moc povedený komiks, který udělá radost zkušený komiksovým znalcům, tak i začátečníkům.

Pupíky jsou pro mě asi největší překvapení ze všech komiksů, které jsem kdy četl. Přestože se totálně míjím se zamýšlenou cílovkou, oslovila mě jak kresba, tak humor, kterými jsou stránky doslova prošpikované.

Kresba, podle mého neprávem kritizovaná jako hypersexualizovaná, vtipným cartooningovým zachycuje teenagery jako bezedný rezervoár emocí a hormonů, které tak či onak musí vyjít navenek. Pupíky začínaly jako jednoduché jednostránkové gagy, ale díky talentu autorské dvojice se podařilo vytvořit až překvapivě plastický obraz světa, ve kterém postavy žijí.

Moje nejoblíbenější část celého omnibusu je čtvrté album, česky vydané jako Souboj krásek. Dle mého nabízí až neuvěřitělně detailně propracovanou psychologii postav, za kterou by se žádná vážnější literatura nemusela stydět.

Celkově nemohu omnibus jinak než doporučit. Jako komiks dílo funguje svěle a Albatros/Cooboo odvedli skvělou řemeslnou práci. Vydání kombinuje oba francouzské integrály a proto neobsahuje osmý díl, ani žádné album ze spinoffu (česky vyšlo jako Krávovinky).

Nářez !!! a to absolutní ! Carey stvořil pod hlavičkou labelu Joa Kinga naprosto famozní horor. Není to žádný přehnaný krvák, ale typ atmosferického thrilleru, který jednoduše miluju. Je úžasné, jak se oba dva příběhy prolínají, aby došlo k celkovému pochopení a jak ta celková mozaika hrůzy do sebe zapadá. S každou další kapitolou člověk žasne, kam se až může lidská smůla dostat. Hlavní hrdinka dlouho trpí, aby nakonec došlo víceméně k happyendu. Kresba je neméně zdařilá, za mne je to celkově výborné dílo a jedno z parádních překvapení letošního roku ! Myslím, že od Careyho začnu pomalu louskat jeho další beletrii (Lucifer, Mezi řádky, Hellblazer) , protože mne tímto počinem hodně dostal....

celkové hodnocení: 95%

Parádní (a za pár let nejspíš i dost aktuální) příběh z pera Bartosze Sztybora tentokrát sráží naprosto blbá (a fakt to nejde napsat jinak) kresba, která je kvalitou a barvami tak někde v 80.letech. A tady ta retro stylizace, pokud byla vůbec umyslná, nemá žádný význam.
3,5* (čteno loni v originále)

Super nápad mít kraťas o batmanových záporácích. Penguin je lepší průměr, jen mi tam strašně vadila nekonzistentnost Penguinovi výšky (viz scény se šlapkou hned po návratu do Gothamu). Riddler mi přišel vyloženě perfektní asi do 2/3, pak se tam zbytečně kecá, až bych skoro řekl o ničem, když teda nepočítám to velké Riddlerovo odhalení. Budu rád za další takové příběhy.

Celý problém s tímhle překladem je v tom, že svět CP2077 obsahuje množství "nových" slov, vzniklých různými zkomoleními a mísením jednotlivých slangů (samozřejmě mluvím o původní angličtině). A tohle se nedá řešit jako u Zaklínače, že si to slovo v češtině prostě jen tak vymyslím. Musím zachovat kontext, mělo by být poznat, jak to slovo vzniklo a co by asi tak mohlo znamenat. A v neposlední řadě to taky musí znít stejně cool jako v originále, protože jsme přeci v CP2077, žejo!. No a tohle se prostě nepovedlo. Kdykoli vidím "kumba", otvírá se mi kudla v kapse. Nebo "okrajář"! Co to jako tvl je?

Pořídil jsem tuhle knihu https://www.obchod.crew.cz/detail/komiks-603129-svet-hry-cyberpunk-2077 , kterou samozřejmě překládal taky Ženíšek. No a ne, prostě se to nedalo, vůbec mi to nelezlo do hlavy a nedávalo smysl. Takže jsem si sehnal tu samou knihu v angličtině - a vida! Najednou to tam bylo. To samý hra. Já teda anglicky rozumím docela dobře, ale právě vzhledem k množství etnik a argotů jsem si to pro jistotu dal i s anglickýma titulkama a nelitoval jsem. A každýmu bych to doporučil.

Btw. pokud jste ještě neviděli anime Kyberpank: Okrajáři, teda pardon - Cyberpunk: Edgerunners, tak tam samozřejmě doporučím zvukovou stopu v původní japonštině, nekažte si to žádným dabingem (ani anglickým). A pokud podobně jako já japonsky zas tak dobře nerozumíte :-), tak se zase přímo nabízí anglické titulky. Ty české, které byly v době vydání seriálu, jsem radši ani nezkoušel.

S Nanits jsem se setkal již v původní elektronické podobě. Nanits jsem četl a hltal plnými doušky spolu s hudbou a zvukovými efekty, které byli dokonalé. A ikdyž jsem velký zastánce knih a papíru, tak Nanits jsi mě získalo a kupoval jsem každou kapitolu co byla vydaná. O to víc mě potom mrzelo zrušení vydávání a nakonec i nefunkčnost aplikace nebo nemožnost si přečíst již zakoupenou tvorbu, která teda bohužel nebyla nikdy dokončena. Byl to pro mě hořký konec.
Poté se objevila tato kniha, kde pánové dopsali rozdělaně kapitoly.
Tak jsem to opět zakoupil a pojal se číst.
V první řadě hned podotknu, je znát , že komiks byl dělán původně do již zmiňované aplikace s hudbou a efekty. Některé stránky , hlavně bojové scény, působí jakoby jim něco chybělo.
Jinak je to dílo hodné vaší pozornosti. Jen bohužel je tu svět Nanits jen nakouslý a tak nějak není nic uzavřeného. Samotná kniha je označená jako kniha první, nicméně jestli bude někdy pokračování je ve hvězdách. Takhle ta kniha defacto nemá konec. Jen náznaky věcí příštích.

No já obecně s českýma překladama mám lehce problém u Sony, protože u nich dělá překlady někdo kdo překládá doslova idiomy a působí to strašně, často ty věty nedávají smysl a musím si to za pochodu párovat co postavy řekly ve skutečnosti anglicky s tím, jak to bylo přeloženo a udělat si z toho finální verzi, která dává smysl. Tak jsem rád, že tohle snad není ten případ. Jestli je problém jenom v nějaké pražáčtině a smysl zůstává zachován, tak to už překousnu :) Dík, těším se. Ale možná s tím počkám na podzim na PS 5 Pro :D

Light: Vůbec nic, byl jsem naprosto spokojen, stejně jako u CP komiksů nebo Zaklínače 3, kterého Filip také kompletně překládal, je to celkem dříč co se týká her. Bude to spíš osobní preferencí, prostě to Deefha nesedlo, stane se, také mám překladatele, od kterých prostě nezvládnu nic přečíst. Já třeba jseš, seš nezaregistroval, ale nejsem klasický Čech, možná to bude tím :) Každopádně uvidíš, držím palce, hlavní příběh uteče jak voda, užij si "konce" ;)

Deefha - zrovna minulý týden jsem konečně pořídil komplet edici Cyberpunku na PS pětku, co je špatně s překladem, ať vím, co mě čeká?

Ze všech tří CP2077 komiksů, které u nás zatím vyšly (těším se na XOXO!), je Výpadek rozhodně nejlepší. Výtvarným stylem, způsobem vyprávění, příběhem i celkovým poselstvím. Kdyby to šlo, dal bych spíš čtyři a půl hvězdy. Fakt dost dobrý. Ale měl bych k tomu dvě věci:

1) Za ten překlad přijde Ženíšek do pekla - platí samozřejmě hlavně pro hru (hrál jsem radši s anglickými titulky, to se fakt nedalo), ale vidět takhle dokurvený i komiks, to prostě fyzicky bolí.
2) Když už se někdo snaží, aby mu postavy mluvily jakože hovorově, tak ať kurva nepoužívá "jseš", ale úplně normálně "seš". Nikdo neříká "jseš"! Prostě nikdo! A je to tam asi milionkrát...

Tahle manga je to, co by mohl být Brutal, kdyby měl nějaký propojující děj a nebyl úplně blbej :D Zatím jsem mírně pozitivně překvapen.

Za samotný příběh bych hodnotil vlastně celkem průměrně, ale to zpracování? Naprosto skvělý počin a přijde mi docela šílené, jak dobře se tu autorům podařilo vzít operu a přepracovat ji pro úplně jiné médium jako je komiks. Opravdu luxusní "kus umění"!

Těžko se mi hodnotí, protože kvalita jednotlivých příběhů extrémně skáče. Přestože si velmi vážím myšlenky, za kterým kniha vznikla, nakonec přece dám jen 2*, protože ty nejlepší části jsou velmi dobré, ale ty nejslabší jsou fakt naprostý děs (a i když Ukrajině fandím, tady na mě byla občas ta propaganda trochu moc). I přes moje nižší hodnocení ale doporučuju přečíst.

Alenka v říši divů je bezpochyby jeden z nejbláznivějších příběhů, jaký byl kdy napsán. Svět, v němž je téměř všechno vzhůru nohama, všichni se tu chovají divně, dělají bláznivé věci, mluví nesmyslně a někteří vypadají i dost bizarně. Je to tak šílené, až je to kouzelné. Na sedmdesát kreslených stránek samozřejmě nepřenesete původní Carrollův příběh v celé jeho komplexnosti, scénáristovi Lewisi Helfandovi se přesto podařilo řadou jednotlivých skečů navodit tu správnou ztřeštěnou atmosféru. Výtvarník Rajesh Nagulkonda přidal komiksu na pohádkovosti a výsledkem je nekomplikované líbivé leporelo báječných dobrodružství jedné malé holčičky v podivuhodném kraji divů. Nehledáte-li hlubokomyslná životní moudra, literární skvosty či velká umělecká díla, s Alenkou si tady můžete užít chvilku báječné zábavy.

Toto komiksové album obsahuje tři povídky mistra mystické hrůzy Edgara Allana Poea - Jámu a kyvadlo, Černého kocoura a Skokana, a to v moderním podání scénáristy Martina Vaňa (alias Eberhardta von Grubendorfa) a výtvarníka Jiřího Cardy. Adaptace klasických a slavných literárních děl je vždy věc ošemetná, vyznačující se množstvím rizik, a ne vždy se podaří naplnit základní kánon obsahu a atmosféry zpracovávané předlohy. To, že čtenář originál zná, může být stejně tak výhodou, jako nevýhodou. V tomto případě se autorům podařilo vetknout do povídek spoustu temnoty a děsivé atmosféry, malinko jim však pokulhává dějová linka. Některé přechody jsou hodně krkolomné, občas jsem měl dokonce pocit, že jim z řady vypadl nějaký ten panel, tím spíše, že slovní doprovod je ořezán doslova až na holou kostru. Grafika Jiřího Cardy mě osobně příliš neuhranula, nicméně věřím, že se najdou fandové, pro něž je fantasmagorická a nedají na ni dopustit. Jáma a kyvadlo nebyla ódou na radost, ale nebyla ani zklamáním. Technická poznámka: proč je na obálce uvedeno, že se jedná o grafický román, když jak originály, tak obsah téhle kniha jsou povídky?

Dave je dvacetiletý mladík bez peněz, bez děvčete, zato s naprosto marnou a neperspektivní prací v nonstop večerce Poslední zastávka. Teď se ale zdá, že se děje něco významného: Dave se totiž zamiloval. To by koneckonců nebylo nic zvláštního, tedy pokud by Dave nebyl upír. Jessica Abelová a Gabe Soria popisují trampoty upířího mládence s láskou bez velkých gest, fanfár a oslnivého lesku. Jejich civilní, hravý přístup k tématu si tak trochu utahuje sám ze sebe, a také z provařených upířích klišé. Ruku v ruce s tím, jdou i kresby Warrena Pleece, podpořené barvami Hilary Sycamorové, které stojí oběma nohama na zemi a dávají vyniknout silné a sevřené struktuře příběhu. Ten je přímočarý a hodně osobní. Přestože neřeší velká dilemata ani neprovádí hloubkový průzkum upíří duše, dokáže nastolit otázky, na které se obtížně hledají odpovědi. Současně ukazuje, jak zrádná a falešná může být dychtivost po počitcích, které málokdy přinesou to, co se od nich očekává.

Lili byla unesena. Výše výkupného je stanovena na 10000 Euro v malých bankovkách. Místo předání - zámek Bois Renard (Culhat). Brána se otevírá a dobrodružství začíná. Jeho průběh je ponechán na čtenářích, protože to oni rozhodují, jak se bude záchrana Lili odehrávat. Komiks, který je současně gamebookem. Jak se dostanete k závěrečnému vyvrcholení je ponecháno čistě na vás, na vašich špatných či dobrých rozhodnutích a někdy samozřejmě i na štěstí. Problémem gamebooků obecně je skutečnost, že vlastně nemají žádný příběh, byť se mnohdy tváří nesmírně důležitě a poučně. Faktem však je, že přes všechny proklamace a mnohomluvné reklamní upoutávky, jde čistě o to, projít labyrintem a zabít bosse či najít poklad. Můžete to dělat v jeskyních, na hradech, v kosmických lodích nebo třeba na zámku Bois Renard. Bonusem Unesené pak je, že vám celé bludiště nabídne obrazem a v barvách. Kromě neustálého skákání ze stránky na stránku, jsou v některých panelech ukryty tajemné odkazy, které vás nutí být neustále ve střehu. Ztratit se tady, je pravděpodobně ta nejsnadnější věc pod sluncem a nevěřím, že se někomu podaří zachránit Lily hned napoprvé. Z tohoto pohledu je Unesená nápadem k nezaplacení, na druhou stranu je toho bloudění a slepých uliček možná až příliš. Člověk totiž velmi rychle ztratí prvotní nadšení, a kniha mu žádný únikový prostor nenabídne. V komiksovém provedení má gamebook ještě jednu nevýhodu navíc: panely vás zobrazí v místnosti či chodbě aniž by bylo zřejmé, odkud jste přišli.

Já jsem se toho trochu bál, bál jsem se nějakého naivního splatterpunku, ale James Tynion IV je naštěstí šikovný scenárista, který, ač mě to celé děsí a zajímá trochu méně, než záhodno, to pěkně ukočíroval po stránce čisté plynulosti i napětí.

Celkový dojem: 70%

Není to zlé, ale nejlepší na tom celém je galerie na konci.

Zkrátka Dan Černý s jeho humorem a stylem kresby. Víc by asi nebylo třeba dodávat. Zpočátku jsem si říkal, že tohle je možná až moc pro děti, bez narážek pro dospělé, ale pak se to nějak zlomilo a já jsem se bavil. Ani tento DC omnibus nepostrádá úvodní povídání o historii tohoto komiksu.

Romance ze střední díl druhý, plná citu, pocitu, touhy, lásky, nepochopení, něhy, poznávaní, lásky. Příběh je tuctový, ovšem plyne tempem, který mi je sympatický a dokáže pohladit po duši.

Tohle je strašně nedoceněný komiks, pokud jde o příběh tak prostě paráda se spoustou postav, které superman na verbuje aby odrazily útok na zemi prostě klasika.

Hodnotenie oboch kníh ako celku. Chřtán som si kúpil, lebo mám rád kresbu Šejiča. V prvej knihe mi kresba vadila, najmä hlavy na digitálnom pozadí mi hodne pripomínali fotokomiksy z Brava. Druhá kniha má kresbu výrazne lepšiu. Rovnaké je to s príbehom, prvá kniha predstavuje postavy, v druhej už sledujeme putovanie a aj keď je komiks ukecaný, veľmi-veľmi ukecaný, číta sa dobre. Problémom je, že dve knihy príbeh len načali, končia cliffhangerom a pokračovanie nebude. Áno, Dort tvrdil, že sa hovorí, že niekedy o pár rokov bude aj tretí diel, ale aj keď som hľadal, jediné čo som našiel je, že Šejič projekt pred desiatimi rokmi stopol, lebo sa nepredával. Takže aj keď sa mi druhá kniha páčila, odporúčam ju len tým, ktorým nevadí, že dostanú pekne nakreslený úvod do neexistujúcej ságy. Je to ale škoda.

Hodnotenie oboch kníh ako celku. Chřtán som si kúpil, lebo mám rád kresbu Šejiča. V prvej knihe mi kresba vadila, najmä hlavy na digitálnom pozadí mi hodne pripomínali fotokomiksy z Brava. Druhá kniha má kresbu výrazne lepšiu. Rovnaké je to s príbehom, prvá kniha predstavuje postavy, v druhej už sledujeme putovanie a aj keď je komiks ukecaný, veľmi-veľmi ukecaný, číta sa dobre. Problémom je, že dve knihy príbeh len načali, končia cliffhangerom a pokračovanie nebude. Áno, Dort tvrdil, že sa hovorí, že niekedy o pár rokov bude aj tretí diel, ale aj keď som hľadal, jediné čo som našiel je, že Šejič projekt pred desiatimi rokmi stopol, lebo sa nepredával. Takže aj keď sa mi druhá kniha páčila, odporúčam ju len tým, ktorým nevadí, že dostanú pekne nakreslený úvod do neexistujúcej ságy. Je to ale škoda.

Že začátku jsem si říkal že to už ztrácí dech, ale jak se blížil konec, tak jsem byl jak na jehlách jak to dopadne.

Uzavřena mini serie, která by neměla uniknout pozornosti žádnému fanouškovi DC comics.

Nuda, navíc neustále přerušovaná vedlejšíma linkama o ničem.

Konec série, která za mě měla tak akorát délku, myslím, že čtvrté album už by mohlo být na škodu. Takto jsem se po celé tři díly bavil a závěr přišel v příjemném tempu. Určitě by se v tomto světě dal vystavit několikadílný epos ve stylu Ekho, ale nevím, jestli by mě to ještě bavilo. Tyto tři díly mě ale bavily víc, než jsem vůbec čekal.

Za mě mírně lepší, než první díl. Zajímavé zvraty, parádní Mygatule, drsné bitvy... Velmi příjemné čtení, když si chcete cca 30 minut odpočinout a neřešit složité zápletky a komplikované děje.