Za mě tedy nic moc, ty klasické rozbehle série neberu, 100+1 conanů už začíná být celkem legrační, to tu fakt má Conan tak obrovskou základnu? A to ještě začnou s Savage swordem?
Překvapil Lemire, ten je jasnej, ty úplné novinky až na Kovboje neznám. Kovboj mě celkem překvapil, že to vydají, nějak nevím zda se mi to líbilo nebo ne. Kolosalku ZaK jsem čekal, ale raději bych něco úplně nového...takže za mě jen Lemire.
Nová řada Conana? Jako kolik jich ještě bude? Fantasy mám rád, ale jsou i jiné fantasy než Conan :/
Jinak Lady Baltimore, Pochmurný kraj - Odkaz, Údolí zrůd, Pizza Boy vypadají lákavě :)
Co se týká toho Kopřivy... pokud by tady někdo z Prahy chtěl něco zkusit, tak mám doma nečtené Zabíjení a milerád ho pošlu dál za nějaký ten nižší peníz :)
mkw: já teda spíš nakupuju a prodával jsem zatim asi jen jednou, ale vše v pohodě...asi je to prostě jen o domluvě mezi lidma...jinak klidně pošli seznam/fotky, čeho se budeš zbavovat a třeba si něco vyberu:D
Jak dobre se dari prodavat skrz bazar tady na comicsdb? Opravdu to tak frci, jak se tam objevuji dalsi a dalsi?
Potrebuju uklidit garaz a je tam dost veci, ceho se chci zbavit + jeste dalsi knihy, filmy a hry na konzole. Akorat se mi s tim proste nechce po kusu drbat :D
radek: První dva co psal přímo Scarface jsou dostupné a zároveň je to úvod, tak můžeš vyzkoušet a uvidíš. Další díly jsou více epizodní, teoreticky se dají číst samostatně, jen potřebuješ první dva, abys trochu poznal postavy, které pak samozřejmě každý autor svým způsobem vykresluje trochu jinak, ale rámec drží - kdybych měl Kladivo nějak shrnout, celá série je takový česko-slovenský Hellblazer s partou Constantineů :)
Kopřiva mi z českých autorů přijde nejlepší... ale je fakt, že ho vydáváme, tak nejsme nezaujatý. Byť už spíš než fantastiku (asi nejlepší je Asfalt), píše kriminálky (Rychlopalba) a teď technohriller (101 minut). A - zcela sobecky - Kladivo na čaroděje můžu doporučit. A to nejen kvůli tomu, že tam píšu, ale že se tam povedlo přitáhnout spoustu zajímavých českých autorů. Hlávka, Antonínová, Nečas, Mařík, Darek Šmíd, atd. A má to dost komiksový nátisk.
Kotleta me bavi jako oddychovka. Clovek vi, ze je to jen same sukani, kouzleni a strileni a na vypnuti mozku a relax je i ten jednoduchy pribeh akorat.
Kulhanka bych rad zkusil, ale eknihy ja nerad a kupovat to za ty penize nebudu.
Koprivu mam v planu, ale vzdy na me vyskoci nejaky zajimavy zahranicni kousek.
Z ceskeho fantasy asi nejvice leti serie Mycelium a potom slycham chvalu na serii Naslouchac.
Pred par lety jsem cetl Novotneho Valhalu a ac se mi to libilo, tak to urcite neni cteni, ktere sedne kazdemu.
Me ta ceska brakova fantasy prijde takova...ja vlastne ani nevim...kolikrat neco prectu, jsem si vedom, ze je to jen spoutu zvastu naplacanych na papir s literarni hodnotou ne vetsi nez toaletni papir, ale zaroven si uvedumuji jak skvele jsem se u toho bavil a odfrknul si u toho vice nez u nejakeho hlubokomyslneho, metaforami pretekajiciho a odraz spolecnosti vykreslujiciho a bla bla bla (dalsich tisic kravin si doplnte sami) + 20 ceskymi literanimi cenami ovenceneho autora/autorky.
Když už je řeč o českých autorech, tak bych ještě doplnil Oskara Fuchse. Zatim má venku 4 knížky a první tři bych určitě doporučil (pokud někomu sem tam nevadí hláškování ve stylu Kotlety), poslední čtvrtá mi už přišla slabší.
Co se týče beletrie, já se teď nejvíc těším na Zaslíbenou zemi od Jean-Michela Guenassii. Jsem zvědav, zda udrží tu vysoce nastavenou laťku, kterou si Klubem nenapravitelných optimistů nastavil. Každopádně netrpělivě vyhlížím.
@toe, @questor, @Draco nobilis: hele fér, alespoň se ta diskuse rozproudila a mám konečně alespoň nějaký přehled, kdo ho (ne)četl, potažmo kdy a koho považujete třeba ze lepšího (a pardon, ale Hrabal je fakt úplně jiná liga, to je jako kdybych chtěl Nezvala srovnáva s dětskými říkankami od Erbena - hele o tom žádná. Hrabala mám o dost raději než třeba Kunderu, který mě spíše dost irituje). Já si o něm myslím také své, a jak už jsem napsal, dost velkou roli tam hraje nostalgie teenagera i s tím, že z českých luhů a hájů tady tenkrát moc nebylo... čili jsem samozřejmě rád, za pohled nejen jiné generace, ale taky za tipy na další (a jestli vás nikdy úplně nezaujal Kotleta, pak asi bych Kulhánka fakt neotvíral).
@2scha @Alfi> Jo, Kopřiva mi příjde fajn, Roman Bureš je taky poměrně už zajetý jméno (nečetl jsem od něj vše), ovšem na Pavla Bareše se terpve chystám - takže díky za tip. Mrknu na recenze.
Z CZ autorov odporúčam Pavla Bareša, buď jeho knihu Meta (komorný thriller zo sveta kde existujú nadľudia ale ani jeden z nich nie je superhrdinom - hlavná postava je dievčina čo vie meniť podobu) alebo postapo trilógiu Kronos (znova s istou formou ľudí s metaschopnosťami)
Ediční plán bychom rádi zveřejnili v průběhu února. Není nás v týmu bohužel tolik, abychom zvládli vše najednou. Prioritu mají knihy a jejich zaslání do tisku.
Ono se to na první pohled nezdá, ale domlouvání se zahraničím je nekonečné čekání a čekání a vyřizování, dopisování atd. Tak to jen abyste věděl, že se neflákáme :-)
Kulhánka jsem nečetl, Kotleta mě nudil a Kopřiva je s Cormacem McCarthym můj nejoblíbenější autor :) A určitě nejzábavnější, a je jedno, jestli píše šílenost typu Asfalt nebo detektivku ze současné Prahy,
soulbringer: Napsala jsem šíleně dlouhý příspěvek včera večír a pak mi padnul net (aka šla jsem kojit budící se mímino a nepřehodily se wifiny a po zmáčknutí entru se můj text vaporizoval). Bazálně tam bylo rozepsáno v podstatě to samé, co píše Qvestor. Začala jsem prostě na kvalitních zahraničních dílech a ke Kulhánkovi se dostala až ve dvaceti. Ale třeba s Kopřivou, Žambochem nebo Neomillnerovou, které jsem objevila ve stejném věku, potíže nemám. Prostě fajn brak na přelousknutí. Mně vyloženě vadí Kulhánkovi chcípáčtí hrdinové. Od Kotlety jsem asi nic nečetla, už tak pět let mi na brak nevybývá čas (místo toho předčítám nahlas pohádky).
Velkej šéf: Zkus film Perličky na dně.
Mimochodem, protože Hrabal má momentálně výročí, připomnělo mi to, že jeden z místních členů aktuálně bydlí téměř Na Hrázi věčnosti. A na iRozhlas můžete najít jeho Povídky a v pořadu Počteníčko je Krasosmutnění.
A já si zrovna o víkendu připomněl Hrabalovu Perličku na dně, protože jsem zjistil, že si po nějakých patnácti letech pamatuji tak čtvrtinu těch povídek. Hezká náhoda. A za mne z Hrabalů vítězí Obsluhoval jsem anglického krále - první jeho kniha, kteoru jsem četl, a dosud má nejoblíbenější. Výhoda je, že se dá sehnat i v angličtině, tak anglickou verzí čas od času obdarovávám své zahraniční známé.
Menzelovy filmy naopak nemusím. Ale já celkově nikdy nenarazil na zfilmovaného Hrabala, který by mi sednul podobně jako jeho knihy.
Šlechtovo Pohraničí a Červenák mě jako jedni z mála baví doteď. U Hrabala mě baví, že lidi z nějakého důvodu zapomínají, že to není jen ta melancholie a dobráctví, ale že do toho hezkýho jazyka balí často dost hnusný věcí a pak jsou z toho v šoku, že to není "ten hezkej Hrabal". Hodně mám v tomhle rád Inzerát na dům ,ve kterém už nechci bydlet. :)
yogi: K Hrabalově tvorbě jsem se samozřejmě dostal přes Menzela, který mě vždycky bavil. Zkoušel jsem ho číst už na škole, ale nedokázal jsem ho skousnout. V posledním dvou letech jsem se k němu vrátil díky eknihám zpřístupněným městskou knihovnou v Praze ; teď si teprve můžu užít ty šílené hrabalovské souvětí, které nikdy nekončí, tu jeho melancholii. Co mě dostává do kolen je humanismus obsažený v těch knihách. A taky kapitoly, ve kterých Hrabal nenuceně popisuje, jaký svině jsou lidi.
A chystám se na Haška, to je takový rest.
Qvestor : Hrabal je asi můj nejoblíbenější český autor , kdysi jsem ho měl načteného celého , některé věci ještě jako samizdat a těším se až si dám jednou opáčko .
Jsem devadesátý ročník a fantastiku jsem začal číst kolem roku 2000. Začínal jsem autory jako je King, Lumley, James Herbert, Barker, Holdstock, Bradbury, Gaiman, takže jsem se rychle namlsal a tuzemská scéna, kterou jsem objevil až potom, mi nepřišla dost dobrá, přišla mi amatérská a přechválená. Hlavně mi vadilo známé prostředí, které postrádalo kouzlo. V pubertě jsem měl celkem rád Šlechtu a Kulhánka, občas Neomillnerovou, Medka a trochu Rečkové. Poslední akčňák, který jsem četl byl Kopřivův Asfalt - podle mne lepší než Noční klub. Potom mě tenhle druh knih přestal zajímat a kromě Mycelia, které je jiné než zbytek domácí produkce, jsem žádnou českou tvorbu nečetl. Ale vzhledem k jeho roztaženosti se mi Mycelium už taky zajídá. Teď čtu Hrabala a zdá se mi kvalitnější než nějaká domácí žánrovka.
Já jestli se tu k tomu můžu vyjádřit za ty "mladší", tedy narozený blíž k roku 2000: mám pocit, že jméno Kulhánek je mezi mladšími čtenáři fantastiky ještě pořád dost známé, ale málokdo ho podle mě reálně četl. Má to punc toho kultu, který se krade z knihoven a za který se solí nehorázné prachy na netu, ale většině lidí se nechce luštit z nekvalitních pdf skenů, takže to prostě v ruce neměli :) To, co jste zmiňovali s Kulhánkem v 90. letech, teď vnímám u Kotlety. Je tu skupina lidí, pro které je to základ české fantastiky a hltají všecko, co vyjde (a že toho Kyša sype dost) a vlastně jinou domácí fantastiku neznají a pak jsou ti, kteří to nehodlají číst už z principu, protože je to pro ně The Brak a každej měsíc na ně čumí z výloh knihkupectví nová obálka s Kotletovym jménem.
Pro mě tedy byla třeba Ikárie v devadesátém zjevení, ale moc dlouho mi to nevydrželo, obzvlášť u českých povídek jsem dost trpěl, třeba Procházku jsem fakt neměl rád . Ani z Kadlečkové jsem nebyl moc nadšený , o těch houbách jsem dal jen první díl a to je sakra ceněná autorka . A i ty přeložené romány byla fakt dřina číst , tenkrát hold překládal kdo měl doma slovník. Ještě mám v kumbále spoustu věcí z Laseru a spol nepřečtených, v lockdownu jsem jich pár přelouskal , když byly knihovny zavřené a dočetl jsem je většinou jen proto, že jsem zvyklý dočíst všechno i toho blbýho Alchymistu, ale ten měl pár stránek. Vyskočil jsem z toho sci-fi vlaku nějak v 95. , takže nástup Kulhánka jsem nezaznamenal . Ke sci-fi jsem se vrátil až s nástupem New weird u nás, Nádraží Perdido bylo pro mě fakt zjevení , taky třeba Bacigalupi se mi líbil , ale nekorektní akční nářezy pro náctileté kluky , to asi nebude pro mě . Taky do desetidílné ságy po 800 stranách se mi ňák úplně nechce .
Soulbringer: Není brak jako brak, není kult jako kult a Velkej šéf má taky pravdu :) V tomto případě se bavíme o braku a kultu skupiny Rigor mortis, v devadesátkách byl tenhle způsob sci-fi/fantasy/hororu pro "mladší" čtenáře tak nějak znuděné tehdy dostupnou "dinosauří" literaturou (ale i celkovou situací okolo) prostě zjevením a postupným kultem (a tak nějak rebélií), stejně jako samotný US mainstream komiks, britská antikorporační punková brutální sci-fi škola z Heavy Metalu, 2000 AD a podobně. Scarface nám určitě kdyžtak něco doplní ;) ale nějaké vzpomínkové anály určitě najdeš i na internetu, co se tehdy dělo (Stačí hledat zmíněné autory nebo třeba Marka Dobeše, Procházku, Šlechtu ale i třeba Ondřeje Neffa) ... To co bylo v devadesátkách zjevením už samozřejmě dneska může být a bude pro spoustu lidí dinosauří (respektive dnes tzv. boomer :) To je tak nějak i podstata kultu i braku, což jsou samozřejmě pojmy o kterých se dá diskutovat u piva na několik hodin...
To že jsou dnes zvláště první vydání Kulhánkových knih tak drahé samozřejmě nesouvisí tolik s kultem (který tomu ale samozřejmě pomáhá), ale spíš s tím, že už to fakt není dostupné. Tak jako všechno sběratelské. To stejné třeba první vydání Verneovek v češtině, Šípáků, Maye, Čtyřlístku... Vše ve své době obvykle brak, mainstream, čtení pod lavicí... později kult pro určité skupiny a dnes první vydání v cenách od deseti tisíc a výše... Ale to samé funguje u beletrie všech žánrů a vlastně u všeho co už není a někdo to sbírá a vystavuje - Známky se taky lepily jen tak hala bala a teď za ně dáváš milióny :)
Tím výše napsaným chci taky vlastně říct, že názor někoho, kdo má přehled, ti stejně nemusí nic říct, protože se orientuje ve staré fantastice, nebo jen v některých subžánrech, nebo opravdu ve všem, ale je to prostě opravdu hodně jinej věkovej rozdíl, což hraje velkou roli hlavně v tom, kolik toho má kdo zažito, přečteno, skouknuto, naposloucháno a tím pádem jak moc se od tebe liší v názorech, pohledu na věc, přesvědčením a... další nekonečná filozofická debata ;)
Jo a taky tím chci v podstatě říct, že si musíš tady (nebo ideálně někde v hospodě, restauraci, kavárně...) najít / vyhlídnout (tady třeba podle hodnocení, komentářů) lidi, co mají podobný chutě a podle těch se budeš tak nějak řídit, to je prostě jediná jistota ve světě :D Ale to už asi víš :) Je na mě pozdě a pozdě já se občas fakt rozepíšu když nemám s kým jiným pokecat :)
@Velkej šéf: férový pointy a pravda Coelho vtípky už jsou taky legenda (stejně jako se třeba s oblibou posměšky na dresu třeba Vievegha či Třeštíkové). Chápu, že pokud neholduješ sci-fi a fantasy, tak ti fakt nemá co říci. To byl jen takový obecný povzdech vůči tomu, jak internety z každého dnes dělaj "recezenta" a každý má přece právo na kritiku a silný názor (ačkoli ví o dané věci kulový), ale to už je prostě znak doby :) Já to samozřejmě nikomu neberu a brát nechci.
S tímhle vím, že nepohnu, ale upřímně mě zajímá fakt názor lidí, co maj přehled v český scif-fi a fantasy, pokud bychom se jakože chtěli bavit nějak seriózně. Jde o to, že ať už se budeme bavit o Kopřivovi, Žambochovi, Sněgoňové, či novému králi braku Kotletovi, atd. tak málokomu se podaří vyhnout se úplně tomu, aby tu a tam nebyl srovnáván právě s Kulhánkem. A to je jistě trochu škoda - jak pro Kulhánka, tak i pro ty ostatní. Nicméně svou stopu tady prostě bez diskuse zanechal.
Já si z Kulhánka srandu nedělám, právě protože jej prostě nečtu. Nemám o jeho kvalitách v rámci tzv. braku tušení, protože mne takováhle literatura obloukem míjí; ze zvědavosti do těch vod zabrousím vždy tak jednou za pět let, a uvědomím si, proč jsem vlastně nic takového takovou dobu nečetl. Nečetl jsem Kulhánka, nečetl jsem Kopřivu (knižního, komiksové povídky v antologiích i Nitro jsem četl), nečetl jsem Kotletu. Nevím, jestli někdo další letí jako tihle zmiňovaní, ale asi mnou takový autor taky zůstal nepovšimnut.
Z téhož důvodu jsem zmínil ty autory, které jsem zmínil. Protože ačkoli nemám se sci-fi nebo fantasy nějak extra velký problém, jejich ryzí podoba ve formě "trpaslíci mydlej elfy na dvou stech stranách" nebo "chlap loví upíry a hláškuje v Praze, v New Yorku, a nakonec i na odvrácené straně Měsíce" mne nechává chladným. Nějaká jména z tuzemské scény mi sice z nějakých podivných důvodů utkvěla v paměti (Bronec, Lukačovičová, taková ta malá hnědovlasá paní), ale ta jsou asi spíše potvrzení lokálnosti písečku, kde se čtou všichni navzájem, než nějakého úspěchu.
A závěrem bych chtěl říci, že přestože si z nečteného Kulhánka u nás doma srandu neděláme, Paolo Coelho to schytává v jednom kuse. Ani jeho, ani jiné motivační příručky nikdo v naší domácnosti nečetl, ale přesto nás takové útoky baví, dělají nám dobře na čuráka a pipinu a dávají nám pocit výjimečnosti. A ne, necítíme se vinni. Prosím, neber nám to. Jinak bychom se mohli třeba vyjadřovat ke covidu, aniž bychom měli jakékoli zdání o něm samotném nebo o medicíně všeobecně - tady člověk zná alespoň ten kontext, a když se ve světě literatury pohybuje dostatečně dlouho, nějaký ten názor si asi udělá ze znalosti žánru i z ohlasů kolem.
@soulbringer: protoze jsou frustrovani z toho za kolik se ted jeho knizky prodavaji a ze nic noveho nenapsal :) anebo dali 10-20k za vladce strachu a zjistili, ze to neni nic moc :D
Pokud nevíte, ve kterém vlákně přesně rozjet novou diskuzi, tak pravděpodobně toto bude to pravé. Také zde končí offtopicy z jiných vláken. Tak trochu odpaďák.
