4

Toto komiksové album obsahuje tři povídky mistra mystické hrůzy Edgara Allana Poea - Jámu a kyvadlo, Černého kocoura a Skokana, a to v moderním podání scénáristy Martina Vaňa (alias Eberhardta von Grubendorfa) a výtvarníka Jiřího Cardy. Adaptace klasických a slavných literárních děl je vždy věc ošemetná, vyznačující se množstvím rizik, a ne vždy se podaří naplnit základní kánon obsahu a atmosféry zpracovávané předlohy. To, že čtenář originál zná, může být stejně tak výhodou, jako nevýhodou. V tomto případě se autorům podařilo vetknout do povídek spoustu temnoty a děsivé atmosféry, malinko jim však pokulhává dějová linka. Některé přechody jsou hodně krkolomné, občas jsem měl dokonce pocit, že jim z řady vypadl nějaký ten panel, tím spíše, že slovní doprovod je ořezán doslova až na holou kostru. Grafika Jiřího Cardy mě osobně příliš neuhranula, nicméně věřím, že se najdou fandové, pro něž je fantasmagorická a nedají na ni dopustit. Jáma a kyvadlo nebyla ódou na radost, ale nebyla ani zklamáním. Technická poznámka: proč je na obálce uvedeno, že se jedná o grafický román, když jak originály, tak obsah téhle kniha jsou povídky?

Asi jak píše Darth Raelchi. Převyprávění hrozný, kresba taky hrozná, ale ty záblesky Poea to zachraňují od úplného odpadu. Asi se za to stydí i ten Martin Vaňo, když je tam podepsanej jako Eberhardt von Grubendorf.

Tohle bylo děsný, ale aspoň to nějak ctilo Poea a úplně ho tato adaptace nepokřivila. Kdyby nebylo public domainu, co by asi Krejčí v Dobrovským vydával. Jestli to bude něco na způsob Orwella od Namaie, super, ale jestli to bude něco jako toto, nebo RUR, tak poteškotě. Tohle se moc nepovedlo a když není nutné platit práva autorům předlohy, tak ať to sakra vypadá. Poe není fabrika sakra.