9

Výborné, opravdu. Příběh, jenž napíná a je skvěle nakreslen, tato kolonizační loď rozhodně není místem, kde bych chtěl s nadšením žít. Nebohé děti na pozadí konfliktu mezi kolonizátory a separatisty, o kterémžto pozadí se ale nic nedozvíme a tak těžko soudit, co se vlastně stalo, kdo má jaké motivace a kdo je tudíž dobrý a kdo ten zlý. Kniha to sice lehce implikuje, ale jasné to opravdu není. Což je zároveň škoda a zároveň není, a samozřejmě to některým nebrání bez hlubší znalosti hned typicky nálepkovat "svoločí." Pokud by šel autor více do hloubky, mohlo to být z tohoto pohledu zajímavější, ale už by to nebylo tolik o dětech. A tato kniha je hlavně o dětech a situaci, do které se nevlastním zaviněním dostaly. A tak je to asi dobře, příběh drží pěkně pohromadě a nerozbíjí se celkovou situací. Za mě velká spokojenost. Nevím, zda-li by nějaké pokračování dávalo smysl.

Musím říct, že ani tady MB nesáhlo vedle a tak trochu začíná hrát dominantní roli na poli kvalitního sci-fi v komiksu v tom našem malém, i když trochu nasyceném, českém rybníčku. Lemire zde vyprodukoval velice zajímavou zápletku s přiměřeným napětím, kde se mísí téma mateřského citu umělé inteligence s povstaleckou svoločí.

Celkový dojem: 70%

Zajímavý sci-fi komiks vždy potěší a Matce se to povedlo vrchovatě. Lemire zde opět dokazuje, jak umí dobře pracovat s postavami a emocemi, přičemž dokázal i napsat věrohodné chování dětských postav, což se ne každému autorovi podaří. K tomu přidal napínavý příběh plný akčních scén a mrtvol více než bych očekával. Vyprávění má od začátku svižné tempo, které ke konci ještě graduje, takže je těžké čtení byť jen na chvíli přerušit. Nutno ještě vyzdvihnout výbornou kresbu, která se k tomuto vesmírnému dobrodružství skvěle hodí. Nemám, co bych knize vytknul.

Tak toto mě opravdu dostalo. Příběh, který se vyvíjel jinak, než jsem očekával, ale výrazně lépe, než jsem očekával. Kresba byla parádní a jen umocnila celkovou atmosféru celého komiksu. Nemám co vytknout, jedna z nejlepších věcí, co jsem v roce 2022 četl.

Dojemná a zajímavě namalovaná záležitost. Zaujal mě konec, který je jakýmsi pokusem o happyend, ale já ho tak nebral.

Hodně povedené sci-fi, které má atmosféru, trochu napětí a hlavně dobře napsané postavy.

Přiznám se, že když tohle začalo vycházet, začal jsem se po všech těch těch Black Hammerech, marvelovských eskapádách a nekonečných sešupech i vzešupech prokládaných čuměním na vrata stodoly s Lemirem rozcházet. Po prvním sešitě Sentientu jsem vyhodnotil, že už toho bylo moc a sérii zabalil. Nakonec ale až české vydání ukázalo, že jde o velmi ohraničený (doufejme) jednorázový příběh o dobrodružství osamělé party dětí uprostřed kosmu, což je docela originální koncept. Lemire umí dobře pracovat s dětmi a jejich psychikou, dokáže ve čtenáři vyvolat křehkou zranitelnou dětskou beznaděj, kniha má správně tísnivou atmosféru a dokáže čtenáře drapnout a nepustit až do úplného konce. Takže opět skvělé, tentokrát více žánrové čtení. Možná jsem se s Jeffem trochu unáhlil. Nakonec tedy tradiční Lemirovské nadšení o kterém jsem si myslel, že už ho moc nezažiju.

Matka je perfektné sci-fi, pri ktorom je najlepšie nič o príbehu pred čítaním nevedieť. Opäť sa to Filipovi a spol. podarilo a znovu vybrali veľmi silný príbeh, ktorý zaujme a až do napínavého finále nepustí. Veľmi príjemné prekvapenie. =►Celá recenzia◄=

Na první dobrou jsem chtěl dát 3 hvězdy, ale neunáhlil jsem se, nechat to den odležet, v hlavě si prošel co se stalo v jednotlivých kapitolách a usoudil, že 4 budou zaslouženější. Hodně velký palec musím dát Lemirovi nahoru, za to že myslím v páté kapitole jsem naprosto nevěděl kdo je ten bad guy (Val/Vik). Hezky pěkně mě MB učí že i klasické sci-fi může být dobré.

Tak tohle bylo opět hodně povedené. Zajímavý příběh, docela napínavý, k tomu dobře nakreslené. Kniha skvěle zpracována po technické stránce, překlad také ok, MB mají další úspěšnou trefu do černého. Skvělá kniha.

Tak tohle jsem vážně nečekal a Lemire mě překvapil. Věděl jsem, jak ten příběh začíná. Tu knihu jsem si plánoval koupit už v angličtině, tak jsem o tom už něco četl. Jelikož mám od Lemira už něco přečtené, tak jsem měl určité očekávání, jak se ten příběh bude vyvíjet. A ono ne. Je to úplně jiné a jsem za to rád. Událostmi naznačenými v anotaci je na začátku navozena určitá situace a následný děj pak pomalu nastavuje vztahy mezi čtenářem a hlavními postavami. Potom se příběh najednou zlomí a nabírá takové tempo, že jsem skoro nedýchal. Pecka! Kresba je trošku jiná, není to mainstream nejtěžšího kalibru, a o to více se mi líbila.

Dik. Nevšimol som si.

maco: Stačí se podívat do poznámky :)

Aky je rozdiel medzi limitkou a klasickou verziou.