9

Hodnocení za obě knihy: Upřímně nerozumím nízkému hodnocení tohoto komiksu, protože šlo o super žánrovku, ještě navíc zasazenou do netradičních kulis. Příběh byl poměrně přímočarý, srozumitelný, tak akorát akční a celý komiks byl navíc krásně kreslený. Nejedná se o žádné přelomové dílo, ale pobavilo a přesně proto jsem tento komiks kupoval.

Druhý svazek adekvátně zakončuje příběh a oproti tomu předchozímu nijak zásadněji kvalitativně nevybočuje. Opět kresebně a scénáristicky solidní, ale ne strhující.

Pekne kreslený dejovo priemerný európsky brak. Príbeh je postavený na niečom, čo pripomína dobitie Aztéckej ríše Hernandom Cortézom, aj keď môžete tušiť, že inšpirácia je pomerne voľná, keďže sa v príbehu vyskytujú rastlinní démoni. Napriek tomu poznať, že Duafaux si prečítal trochu dejepisných kníh. Napriek tomu je príbeh pomerne naivný, spoliehajúci sa na neuveriteľné náhody a hlúposť ako hýbateľa deja. Ešteže sú knihy pomerne uzavreté, aj keď vráta otvorené k pokračovaniu si autor nechal.
Hodnotenie je za všetky 4 diely spolu.

Průměrný evropský dobrodružný komiks. To není odsouzení, ale vysoký standart. Znamená to pěknou kresbu a exotické historické prostředí. K tomu přiměřenou dávku násilí, krve, tajemna a nadpřirozena. Nejsem z toho odvařený, ale dobře mě to pobavilo. Některé stránky jsou po výtvarné stránce skutečně ohromující a není jich málo. Džungle je pro evropské kreslíře vděčné téma, protože na ní mohou ukázat, co umí. Conquistador byl můj první výlet do světa Aztéků a já doufám, že ne poslední. Dostal jsem chuť podívat se konečně na Apocalypto. Toto hodnocení je společné pro obě knihy. Po jejich dočtení mám dobrý pocit z dobře odvyprávěného a uzavřeného příběhu.

„To je ten nevděk mocných. Jakmile jim už nemůžeme posloužit, zbaví se nás.“ Záver perfektného štvordielneho komiksu, ktorý Josef Vybíral stihol vydať v dvoch knihách. Mne sa na takomto kuse krásneho komiksu nechce za každú cenu hľadať chyby. Kebyže sa ku mne čosi takéto dostalo ako k štrnásťročnému, tak by som sa z toho posr... a dal by som 5* z 10. Načo kritizovať? Prečo? Pripadá mi to tak, ako keby som bol v lese a počas magického skorého rána by som na lúke, vlhkej od rannej rosy, zahliadol dvanástoráka. Naše pohľady by sa stretli a on by mi svojimi majestátnymi očami prezradil pravdu o živote, vesmíre a tak vôbec. Následne by sa mlčanlivo, filozoficky stratil v hustnúcej hmle a ja by som namiesto úžasu kritizoval, že mal pravé ucho o tri milimetre kratšie ako ľavé. OK, dávno nemám štrnásť, ale stále je to Philippeom Xavierom (ktorý je v našich končinách žiaľ neznámy autor, rozhodne to treba napraviť) krásne nakreslené dielo s luxusnou tvrdou väzbou a s tomu odpovedajúcim kvalitným papierom, ktorého je radosť dotýkať sa, láskať sa s ním. Absencia bonusov zamrzí, ale to je detail dostatočne kompenzovaný mäsitou výtvarnou stránkou a dynamickým scenárom Jeana Dufauxa (Barakuda, Murena), ktorý proti sebe stavia kvázi civilizované kresťanstvo a „barbarský“ život pôvodných obyvateľov v súlade s prírodou a matkou zemou. Áno, uznávam, príbeh enormne nestrhne. Občas som sa jemne strácal v postavách, vzťahoch a ich motiváciách. Situáciu komplikuje fakt, že to vrie aj medzi jednotlivými skupinami španielskych conquistadorov, keďže ako to už chodí, každý správny beloch je posadnutý mocou a majetkami, pre ktorých získanie je schopný ísť (doslova) cez mŕtvoly. Conquistador je asi naozaj „ten“ prípad komiksu, kde vizuál víťazí nad obsahom (už len na obálku som sa nevedel vynadívať). Ale ani scenáru nechcem krivdiť. Zápletka je trochu mdlá a postavy mi neprirástli k srdcu, avšak je to plné úžasných atrakcií, ktoré vo mne spoľahlivo prebudili dieťa so zatajeným dychom listujúce krásnym komiksom. Temná mexická džungľa, priepasti a nad nimi podozrivé mosty, prastaré povesti, krvavé rituály, nahé krásne ženy, švárni bojovníci oháňajúci sa mečmi, smrteľne nebezpeční Indiáni, bájne poklady, šialenstvo, opice, pyramídy. Určite palec hore i za to, ako festovne si zamakal (taktiež u nás neznámy) báječný kolorista Jean-Jacques Chagnaud. Istý nekonzens vytvára fakt, že kým minule bol kladený vcelku veľký dôraz na mystické prvky (miestami idúce až vyložene do fantasy), tu temer úplne ustupujú do úzadia.

Tady platí to co u Barakudy s tím rozdílem, že tady je druhá kniha mnohem horší než ta první.
Kresebně super, Xaviera mám rád. Ale opět se utvrzuji o tom, že Dufaux jde jako scénárista až na Murenu úplně mimo mě.
Což mám koukám problém, protože se s ním v ERBu do budoucna asi dost počítá. Ale já to přežiju, stejně jako Joda u Crwe, prostě ušetřím :)

Každopádně, za mě letos "nejslabší" ročník ERBu, protože po dalším letošním zklamání u Barakudy a Shi se mi líbil pouze Wild West. Petra Pana neplánuju. Škoda, nezbývá mi než věřit, že komiksy plánované v ERBu na příští rok mi sednou víc. Mám tuhle edici jinak moc rád, ale po letošku už je mi jasné, že i z ní si budu muset vybírat a padá tak můj záměr mít ji doma celou.

No ani pokračování dojem moc nenapravilo. Postavy nudné, bylo mi úplně jedno, co se tam s kým děje, zápletka celá zmatená, nemastná neslaná. Dočetl jsem to z povinnosti. Pěkně nakreslené, jinak velké zklamání.

Conquistador 3 a 4 je ukončením historicko-dobrodružnej série z prostredia španielskych dobyvateľov v Južnej Amerike. Atraktívnu tému spracoval Jean Dufaux temne, brutálne a dráždivo. V samotnom finále mi však k plnému hodnoteniu chýbali silnejšie momenty a sympatickejší hrdinovia. =►Celá recenzia◄=