1

Tak nič. Po jednotke, ktorá ma trochu sklamala, som sa utešoval tým, že dvojka to dobehne. Nedobehla, ale naivne som to čakal do trojky, či náhodou. Žiadne „náhodou“ sa žiaľ nekonalo. Jasné, ono to nie je zlá manga trilógia, no vadila mi slabá práca so scenárom, absentovala výraznejšia zápletka. Zhovorčivá hrdinka (striedavo skvelá, striedavo otravná) chodila od jednej postavy k druhej, s každou sa porozprávala (a zjedla koláč a vypila pomarančový džús) a šla o dom ďalej. Mňa to proste nebavilo. Séria mi pripadala divná v tom, že každý, kto má talent (píše, maľuje...), sa za to hanbí. Ešte kurióznejšie bolo, že ho okolie vnímalo ako čudáka. V Japonsku som nikdy nežil (žiaľ), takže netuším, či mi niečo uniká a je to nejaké špecifikum ich mentality (v zmysle je dôležité nevybočovať z anonymného davu), alebo to bol len čisto scenáristov nápad. Výchovný apel (pomoc slabším, starostlivosť o osamelých, odsúdenie šikany atď.) chvályhodný, ale chcel som si užiť aj príbeh. A ten tu skôr nebol, než bol. Našťastie, ku koncu, kedy už som fakt hádzal do žita nie jednu flintu, nie dve flinty, ale osemnásť flínt naraz (áno, dá sa to), sa scenáristka konečne spamätala a začalo to ísť do mierneho dojatia. Za mňa síce neskoro, ale zas ako vraví klasik: lepšie neskoro, ako nikdy. Túto sériu budem spätne vnímať ako priemernú. Skôr manga pre deti, aby si vážili priateľov a rodičov.

Wow. Přiznám se, že jsem měl předtím trochu obavy... v první a druhé knize bylo vícero motivů, které byť byly opravdu pěkné, tak jsem si nebyl jistý, jak (a pokud vůbec) se na závěr skloubí. Do poloviny tohoto třetího svazku jsem se ještě začal obávat, že už asi vím, s jakou finální definicí štěstí se tu nakonec vytasí (protože ten motiv je v každé druhé manze, a nejen tam), a že to bude strašný kýč.
Jenže pak nastoupí finále, všechno do sebe zacvakne, a já říkám wow. Asi jsem sentimentální jak prase, ale sebralo mě to. Nejen že má celá série větší hloubku, než se až do posledních stránek může zdát, má to ale i opravdu krásnou myšlenku a už dlouho jsem nezavíral knihu s takhle dobrým pocitem. Mám teď zase o čem přemýšlet, a jsem šťastný, že jsem se k tomuhle dostal, něco takového jsem potřeboval.

Zdál se mi zase ten stejný sen #03 - No, jako nebylo to špatné, ale tato poslední kniha mi už přišla poněkud zbytečně natáhnutá. Jako celkově když se nad tím zamyslím, tak by se dal děj celé série shrnout pouze do několika málo kapitol a jsem až překvapený že to vlastně vydalo na tři celé knihy. Anyway máme to za sebou, už víme co je to štěstí a můžeme se posunout dále ... Za mě 3*!

Podstata štěstí je vyřešena. Máme tu konec knihy, kterou jsem si moc užil. Žádné natahovaní, každá stránka má smysl, všechno do sebe krásně zapadne. Jsem šťastný. Příběh mě navnadil k dalšímu tvůrčímu dílu a koupi Chci sníst tvoji slinivku.