Ukázka
Ukázka
Ukázka

+ 5 dalších ukázek

Koupit
Kanadský autor Jeff Lemire si prý přesně nepamatuje, jestli při kreslení svého prvního komiksu měl na stole připravenou silnou černou kávu, nebo whisky. Obojí by se hodilo i čtenářům, až budou prožívat tuto surovou povídku o bezejmenném hromotlukovi v pruhovaném triku, který ztratil svou rodinu. V živelných tazích, ve vzteklé kombinaci černé a červené barvy se odehrává cesta za pomstou, která vede přes zbloudilé námořníky i neporaženého zápasníka.

Komiks Zatoulaní psi dnes nabízí jedinečnou plavbu proti proudu času na samotný počátek kariéry autora, který se později proslavil díly jako Essex County nebo Potápěč. Ukazuje, jak to vypadalo, když slavný tvůrce poprvé zatnul pěsti.

Toto vydání navíc zdobí unikátní obálka, kterou Jeff Lemire oprášil ve svém archivu a nově připravil speciálně pro české fanoušky.

Scénář
Jeff Lemire
Art
Jeff Lemire
Ink
Jeff Lemire
Barvy
Jeff Lemire
Obálka
Jeff Lemire
Lettering
Eva Nečasová
Překlad
Martina Knápková
Redakce
Lukáš Růžička, Vojta Sedláček
Žánry
drama
ISBN/ISSN
978-80-7637-184-2 (Paseka)
Vazba
lepená v tvrdých deskách
Formát
164 x 230 mm
Tisk
černobílý s doplňkovými barvami
Váha
400 g
Stran
104
Cena
399 Kč
Originál
Lost Dogs (Top Shelf Productions, 2012)
  • faster86
    faster8628.5. 00:20Zatoulaní psi
    On vlastně všechno řekne Lemire v předmlivě. Kresba je o ničem, příběh je průměrný. Když ale přihlédnem k tomu, že jde o první komiks tak je to dobrý. Ale doporučil bych to lidem co mají essex, potápěče a rváče aby doplnili sbírku. Vzít si to jako nepolíbený Lemirem tak stejně rychle jak s ním začnete, tak skončíte.
  • louza
    louza27.5. 13:24Zatoulaní psi
    Lemireův debut. První snaha o vytvoření komiksu dopadla dost undergroundově. Lemire má možná svojský a originální styl kresby, mezi malířské hvězdy ovšem rozhodně nepatří ani dnes. Při srovnání s jeho více než dekádu starým debutem je ovšem až zázračné, jak velký řemeslný pokrok udělal. Kresba v sobě nese jeho rukopis, ale je hrubá a nezřídka na hranici čitelnosti. Stejně tak je to i s premisou. Tklivý příběh otce, který přijde o rodinu jde na dřeň a i když rozhodně nepostrádá emotivnost, citlivost s jakou autor vykresloval charaktery třeba v Essex County mu chybí zcela určitě. Rozhodně nejde o veselé čtení. Kniha spíš pro autorovy fanoušky, nebo alternativce vyžívající se v okrajové tvorbě. Sám Lemire nám už několikrát ukázal, že umí mnohem lépe.
  • perak
    perak17.5. 12:29Zatoulaní psi
    Kresba ještě není tak vytříbená jako u pozdějších Lemirových prací, samotný příběh je celkem jednoduchý, některé situace a dialogy byly spíše rušivé, ale i tak je kniha fajn a obsahuje základní atributy, na kterých Lemire postavil své pozdější kousky. Jedinec na pokraji společnosti, obklopený samotou i ve chvílích, kdy jsou kolem něj davy; deprese; osudová rozhodnutí; emoce až na dřeň; ... . Nepatří to asi k tomu nejlepšímu od Lemira, ale i tak to potěšilo.
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin4.5. 10:16Zatoulaní psi
    V celkem zajímavé předmluvě se Lemire zpovídá ze svých kritických pohledů na své starší práce, kterak se vyvinul, zlepšil atd. Je to možné, ale typický lemirovský (formální) rukopis je patrný už tady, a i když je to skutečně poměrně dost syrové i surové zároveň, celkem se mi to líbí. S příběhem je to horší. Různé momenty děje nejsou úplně originální, dialogy nejsou úplně vybroušené a na konci zbyde jen taková čtenářská pachuť deprese. Ale ne takové deprese "wow, to byl mazec", spíše takové "hm". Bylo by krásně na světě, kdyby každý ne úplně dokonalý debut dostal takové pěkné knižní zpracování!

    Celkový dojem: 40%
  • karl173
    karl173 mecenáš3.5. 17:40Zatoulaní psi
    Jak píše DR, tohle opravdu chtělo odvahu jít s tím ven. Osobně jsem nečekal, že to bude až tak syrově punkové.
    Kresba připomíná spíše letmé náčrty jaké dnes vídáme na zadních stranách komiksů.
    I tak to ale pro vyprávění příběhu stačí. Ten je prostý a krátký. Přesto však umí být dojemný.
    Na jednu stranu je potřeba Jeffa Lemira pochválit za jeho snahu a odkrytí jak začínal. Na tu druhou je však tento komiks zcela objektivně zatím spíše jen milý průměr.
    I tak jsem ale za jeho přečtení rád.
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš30.4. 21:56Zatoulaní psi
    Ano, je to Lemire, a to je asi tak vše. Mně se to vlastně líbilo, ale je to naprosto a neoddiskutovatelně prvotina se vším všudy co k tomu patří. Jasně rozpoznatelné zárodky současných kvalit Lemira co se jeho scenáristických dovedností týče. Kresebných také, ale Lemira jsem vždycky spíš bral jako autora než kreslíře, pro mě vždy byl účelový kreslíř, který chtěl vyprávět své příběhy a prostě si je nakreslil tak, jak si je muzikant zhudební. Asi nejlepší přirovnání je Metallica či Slayer a srovnání jejich prvních alb s jejich dalšími o mnoho levelů vyššími alby než se to stočilo do recyklovanosti, průměru/konzumu a sem tam nějakému výstřelu - ale přitom už nemusí, páč mají ustálenou reputaci (k Lemirovi to docela sedí). Zkrátka je to Lemire, ale není to "ten" Lemire. Příběh je vlastně prostinký, ale pořád funkční. Premisa o nevyzpytatelnosti života a jeho pomíjivosti je evidentní, včetně jeho vykreslování všelijakých různých outsiderů a vybočenců. Svým způsobem je to vlastně průměr, ale tu 4. hvězdu dám za tu odvahu se tomu jako autor postavit a říct, jo tohle je má prvotina a tohle jsem já. "Tady a tímhle jsem začal a tak to prostě je, a já s tím nic neudělám." Edice je od Paseky pěkná, ostatně jako vždy, když jde o Lemira. Za mě pořád spokojenost a tohle si dám na tu lemirovskou hromádku.
  • MindReader
    MindReader29.4. 11:29Zatoulaní psi
    Pěkná prvotinka, která poměrně obnažuje Lemira a ukazuje jak moc neoriginální scenáristou vždycky byl. Jasně, taky si od něj kdykoli rád něco přečtu, ale jinak mi přijde jako ten nejpřeceňovanější bobiks autor dneška. Většina jeho věcí stojí na plonkovym hraní na city tou nejjednodušší formou. Je to taková sračička typu filmů, který skrz emoce cíleně útočí na Oscara :D Ale tak když se to lidem líbí.. :D To, že je Lemire takovým velikánem dneška spíš vypovídá o slabosti konkurentů, než o jeho výjimečnosti.
41892