V pořadí dvacátém dobrodružství se Tintin vydává až do Tibetu, kde nechtěně objeví stopy po bájném yettim. Příčinou pro tak nebezpečnou výpravu je letecké neštěstí a vzpomínka na přítele Čanga, s nímž se Tintin poprvé setkal v příběhu Modrý lotos. Skvělou roli v tibetských velehorách opět sehraje kapitán Haddock, který se tu představí jako odvážný, ale značně nešikovný horolezec. V komiksu se také rovněž poprvé setkáváme s psím snem – Filutovi se zdá strašidelný sen poté, co si lízl kapky whisky.
Tato vydání mají na hřbetu dole malé číslo pořadí v sérii. Oproti 2. vydání je toto vydání v šířce i výšce o cca 2 mm kratší, mimo upravené tiráže je jinak zdá se totožné. - Scénář
- Hergé
- Art
- Hergé
- Obálka
- Hergé
- Lettering
- TypoText, s. r. o.
- Překlad
- Kateřina Vinšová
- Redakce
- Petra Jasovská, Ondřej Müller
- CdbID
- 8971
- Žánry
- dobrodružný, humorný
- ISBN/ISSN
- 978-80-00-06290-7
- Vazba
- lepená v měkkých deskách
- Formát
- 220 x 290 mm
- Hmotnost
- 260 g
- Tisk
- barevný
- Stran
- 64
- Původní cena
- 199 Kč
- Varianty
- Tintinova dobrodružství #20: Tintin v Tibetu (3. vydání) (2021)
Tintinova dobrodružství #20: Tintin v Tibetu (2. vydání) (2017)
Tintinova dobrodružství #20: Tintin v Tibetu (2010)
- Orig. alba
- Les Aventures de Tintin #20: Tintin au Tibet (Casterman
, 1960)

"... ty jeden kromaňonče...! Moje whisky, mameluku...! Upíre...! Ochlasto...! Nezmare...! Makrocefalíku! Amfytrijóne! Prášile...! Ektoplazmo...! Révokazi...! Lidožroute! Diplodoku...! Flibustýre...! Megalomane...! Slez dolů, ty násosko! (...) Strašáku do zelí! Kyanide! Pitekantrope! Satrapo...!" (Umberto Eco a já máme z kapitána radost, takové seznamy máme rádi.)
Příběh je přiměřeně dobrodružný, i přiměřeně zábavný. Už jsem četl ale lepší Tintiny.
Celkový dojem: 70%

Opět skvělý Tintin, velmi akční, album přečtete jedním dechem (na rozdíl od následujícího dílu). Sám Hergé si tento díl pochvaloval, no není divu...bílá, bílá a ještě jednou bílá barva...je prostě všude, ale vůbec nevadí...

Téma je mi velmi blízké a Hergého citlivé zpracování v době, kdy civilizovaný svět prožíval doslova yeti-mánii si zaslouží obdiv. Znám tenhle Tintinův příběh odmala a trochu jsem se bál, že když si ho teď po letech přečtu, tak ztratí vzpomínka na něj své kouzlo, leč nestalo se tak.

Tintin v Tibetu je album, které se zrodilo ve velmi nešťastném období jeho tvůrce.
Hergé zrovna procházel rozvodem se svou ženou a trpěl depresemi a nočními můrami, které
byli zahlcené bílou barvou (od toho dominantní barva tohoto alba odehrávající se z velké části
v zasněžených Himalájích).
Rada, kterou obdržel od svého psychologa a ke které se připojila velká část jeho přátel, byla přerušit práci.
Hergé, stejně jako Tintin, kterému všichni kolem něj radily ať pátrání po kamarádovi ztraceném po leteckém neštěstí vzdá, neuposlechl a pokračoval.
Výsledkem je vynikající(ne-li nejlepší) Tintinovo dobrodružství, a taky jediné, kde chybí jakkákoliv
záporná postava.

Ano, pro jednou zase tak trochu jiný Tintin. Pěkný příběh o věrném přátelství Tintina a jeho vzdáleného přitele Čanga. Zajímavostí je doba zpracování alba. Hergé na něm pracoval v letech 1958-59. A shodou okolností bylo roku 1959 v Tibetu tvrdě potlačeno protičínské povstání a Dalajláma uprchl do exilu.

Konečně trochu jiný Tintin. Bez všech těch špionů, podrazů a podobně. :) Ale příjemná změna.