9

Keiiii! Taeee! Keiiiii! Taeee! Lolitka Tae uniká z čehosi jako masokombinátu, na záchranné výpravě ji do obřího mimozemského města, poklidně civilně žijícího bez povědomí o probíhající invazi, následuje i (její) Kurono, s Gantzovou uniformou a zbraněmi schopný čelit pořádkovým jednotkám. Z momentálního kurzu představuje třicítka mírný úkrok stranou, pohled z úrovně dvounohých krys tu ještě nebyl a mezi (úchylně) ujetými nápady autora se pěkně vyjímá.

Jubilejní třicátý díl se soustředí hlavně na postavy Kurona a Tae, kteří se snaží navzájem najít na nepřátelské planetě poté, co se jim podaří utéct ze zpracovny lidského masa. A s nimi i množství dalších nahých lidí. Nahota však nepůsobí eroticky, ale spíše znepokojivě a dehonestujícně. Možná i proto Oku rezignoval na vyprsené krásky na předělech kapitol. V mimozemském světě je člověk považován za zvíře a také proto skupinu přeživších většina obyvatel ignoruje, jen "deratizéři" se jí snaží zlikvidovat, a někdo člověka dokonce má jako domácího mazlíčka. O čemž se brzy přesvědčí i Tae. Jenže možná pro ní bude největším nebezpečím právě člověk ve společném teráriu. To však neznamená, že by na planetě neexistovala i jiná fauna. Autor povolil uzdu fantazie a vyřádil se v místní ZOO. Nebo v kanálech, které obývají prazvláštní brouci s chapadly. A ano, dočkáme se i tohoto klasického japonského fenoménu, tedy chapadel, zkoušejících zaplnit všechny tělní otvory. Navzdory tomu, že se děj posunul od černé koule do úplně jiných sfér, ubylo akce a nic jsme se nedozvěděli o zbytku skupiny, bavila mě třicítka o něco víc než předchozí díly.

Gantz #30 - Dramaticky se nám mění situace, lidstvo pochytané mimozemskou civilizací se z minuty na minutu stává lovnou zvěří a odloučení Keie s Tae se stále více prohlubuje. Přitom Hiroya Oku nadále přiostřuje, 'obyčejné postavy' zbavuje nejen důstojnosti, ale také veškerého oblečení a míra nechutnosti některých výjevů překonává vše, co jsme zde doposud mohli vidět ... Za mě 5*!