4

Trilogie Nikopol - Kultovní záležitost, některými přeceňovaná, jinými nedoceněná, avšak originální a vcelku nadčasová. Ono už to vlastně není ani sci-fi, rok 2023 je téměř realitou, a i když ambiciózní vize budoucnosti nejspíše nebudou naplněny, souboj ideologií stále probíhá a svět ne až tak vzdálený tomu z románu 1984 by měl být i nadále strašákem všech světových vlád ... Za mě 4*!

Bez nadsázky ten nejpodivuhodnější komiks, který se mi prozatím dostal do rukou. První sešit mě ještě příliš nechytil, tluče se v něm moc prvků, které nejdou moc dobře dohromady. A já nemám rád politická témata. Druhá a třetí část je už ale z jiného ranku. Volavka je halucinace, něčím připomínající vize Williama Sewarda Burroughse, Chladný rovník by se zase líbil Dalímu. Celkově je toho v Trilogii Nikopol mnoho, s čím se musím popasovat, co musím vstřebat a strávit. Zaujal mě chlad, který z příběhu stoupá, zároveň je ale ta atmosféra beznaděje skličující. Je to umění pro umění, samoúčelné, což nevadí. Tohle dílo mne oslovuje i dráždí.

Trilógia Nikopol je rozhodne myšlienkovo zaujímavým titulom, ktorý nezostarol a stále je svieži svojimi originálnymi scenáristickými a aj vizuálnymi nápadmi. Nie je to pre každého, ale ak máte radi politické sci-fi satiry, môže vám to prekvapivo dobre sadnúť. Predsa len to nie je kultové dielo len tak pre nič za nič. =►Celá recenzia◄=

Čekal jsem náročnou politickou sci-fi, ale začalo to egyptskými bohy hrajícími Monopoly…
Trilogie Nikopol je kniha podivných a docela praštěných povídek, které jsou absurdní takovým tím správným způsobem. Pobaví a zároveň nechtějí, abyste pátrali po hlubším významu, nebo snad dokonce po nějakém ponaučení. Snad jenom ukazují to, že lidstvo je malé, přízemní a nepoučitelné. Sci-fi a budoucnost jsou zde vlastně jen kulisy, které umožňují tento šílený postapokalyptický svět někam umístit.

První album "Jarmark nesmrtelných" je jakási politická sci-fi groteska, u které není potřeba se obávat nějakého politizování. Je to akčním, zábavné a vtipné. Druhé album "Volavka" opouští politiku a k již známým hrdinům přibírá modrovlasou holku s krabičkou plnou drog. Je to taková divoká povídka, která hrozně rychle uteče. Má výborné tempo a baví. Když si začnete říkat, že úvod máte za sebou a teď se rozjede hlavní děj, tak to skončí. Třetí album “Chladný rovník” pak pokračuje v podobném tempu jako druhé album, ale situace jsou snad ještě absurdnější a vtipnější. Zároveň uzavírá celou trilogii s mohutnou dávkou ironie. Konec se opravdu povedl.

Bilalova kresba je silně osobitá a na této trilogii je krásně vidět, jak se v průběhu dvanácti let, po kterou Nikopol vznikal, měnil její styl. I když je ve všech albech nesmírně detailní a má propracovaný koloring, tak teprve až od druhého alba se mi ta kresba začala líbit, přičemž ve třetím albu jsem s ní byl nejspokojenější.

Asi nemá smysl psát cokoliv o komiksu, když už bylo napsáno vše u předchozího vydání. Současné souboru tří knih spolu s pár bonusovými stránky působí kompaktněji a "nějak" se to najednou lépe čte. Možná je to však tím, že jsem Nikopol četl opět až po x letech. Celý komiks do sebe lépa zapadá a jeho atmosféra působí na mne mnohem víc. Ač jsem si to v lednu nemyslel, zatím je pro mne kniha letos to nejlepší co zde vyšlo a ARGO si krapet, ale jenom krapet, vylepšilo jméno. Dal bych tak 95 ze 100.