9

Můj druhý "Jodo" a musím říct, že asi trochu zklamání. Po Královské krvi mi snad Borgia zase zlepší náladu. :-D Jinak souhlasím se SKOTem. Za mě průměr s krásnou kresbou a příliš rychlým koncem

Když jsem začal MDEK kupovat, říkal jsem si, že budu mít všechny díly v pevné vazbě a žádný neprodám. Po přečtení tohoto dílu ale asi svůj záměr přehodnotím, protože vím, že toto už podruhé číst nebudu. Nebýt kresby, tak jdu ještě níže, protože ta pozvedla komiks aspoň na průměr. Co se ale týče děje, tak i když začátek vypadal nadějně, nakonec se to vše zvrhlo ve zmatený a poměrně nezábavný příběh, jehož plus je, že aspoň nebyl příliš dlouhý. Pro mě velké zklamání.

Klasický Jodorowsky tentokrát zřejěmna vlně parodie, scénář založený na jednom triku, střída prostředí , z nich některá jsou samozřejmě úchvatná. Vlastní děj mnoho neznamená, včetně naprosto useknutého konce . Malba velmi pěkná a jako vždy škoda formátu MDEKu, ve větším by vynikla mnohem lépe.

Průměrnější Jodo, ale stále nadstandard, ačkoliv kvalit Metabarona nedosahuje. Rozsah tak akorát, fajn sci-fi jednohubka podpořená úchvatným vizuálem - suma sumárum 3,5/5

Týpek bez citů (ovšem naštvat z nějakýho záhadnýho důvodu se umí) se dokáže přeměnit v cokoliv, aby nabančil komukoliv. Takže to machrácky válí, ale není jasná motivace, proč to všechno vlastně dělá. A ti ostatní taky, hlavně u toho vést silácký řeči...
No, nebudu to rozpitvávat, prostě booom, křach, zap, kaboom. Plácnutí do vody.
Asi nejsem cílovka.

Na úvod se sluší říct, že jste nic tak šíleného dost pravděpodobně ještě nečetli. Jodorowsky nastaví laťku divnosti vysoko hned od začátku, když nám představí doktora Courcolaneho, který křižuje vesmírem a vybírá od lidí sperma. V momentě, kdy uvidíte větu: „V zacházení s dildy jsem přece expert, monsignore,“ vám bude jasné, že se vám do ruky dostalo něco jedinečného. Díky humorné bizarnosti dialogů, tak příznačných pro Jodorowského, a úvodnímu mikro příběhu na planetověznici, dokáží autoři na pár panelech a stránkách čtenáři představit svůj unikátní a bláznivý vesmír, kde bude možné absolutně cokoliv. Ne úplně typická space opera začíná a bude to šílená jízda! Více v recenzi na https://nerdopolis.cz/2021/07/18/recenze-showman-killer-alejandro-jodorowsky/

No nevím. Spíše bych se přiklonil k těm rozpačitým názorům na databázi. Jodo tady ani zdaleka nesplňuje svůj standard. Děj je zrychlený a postavy bohužel působí až parodicky. Je tu sice pár dobrých nápadů. ale poprvé mi Jodovy postavy byly tak nějak jedno a moc se mi nechtělo číst. Fructusova kresba/malba je fajn a k vidění je opět pár velkolepých vesmírných výjevů, jak už je u Jodorowského knih zvykem. Celkově docela průměr i když mě to mrzí. Srovnání s Metabarony, nebo Incalem to nesnese ani náhodou.

Showman Killer - Nehledejte v tom žádné přelomové dílo a naleznete ezotericky šílenou fantaskní jízdu téměř nepřemožitelného antihrdiny, tak typického pro Jodowerse. Tady zkrátka nemohu souhlasit s ostatními. Má to svižné tempo vyprávění, je to úchvatně nakresleno, nechybí tomu štiplavý humor, klonovací Bioroboptéry, velké souboje, Suprahierofantka a také Tuleňohlav ... Za mě 5*!

Tohle se asi jinak než jako parodii číst nedá. Jediný problém ovšem je, že to není příliš vtipné.

Celkový dojem: 30%

Tak tohle se nepovedlo. Je to slátanina, ve které Jodorowský paroduje sám sebe. A nebo se prostě jenom vykrádá. Příběh je jednoduchý, ale je v něm naplácané úplně všechno. Jakoby se mistr Jodo inspiroval receptem pejska a kočičky na upečení dortu - když tam dám všechno co mám rád a co už fungovalo jinde, tak to nemůže být špatné. Ale může, mistře! Zlý pes by mohl vyprávět - po tom dortu hekal a naříkal v houští ještě celých čtrnáct dní. Trošku to zachraňuje humor, kterým je to lehce okořeněné.

Tentokrát se nepovedla ani výtvarná stránka. Tak jak se říká, že má Jodo štěstí na dobré kreslíře, tak tohle musí být ta výjimka potvrzující pravidlo. Nicolas Fructus kreslit umí, ale ztrácí se to v jakémsi experimentálním rozostřování. Většina panelů nemá ostrou kresbu všude, ale jen někde. Občas to vypadá, jako špatně zaostřené fotky. Například ostrý detail na koruně, který je ale z větší části překrytý bublinou s textem, ale obličej vyplňující vetšinový zbytek panelu je neostrý. Jakože proč? Snažil jsem se přijít na to, jestli k tomu rozostření došlo v postprocesu k nasimulování hloubky ostrosti a nebo zda to tak bylo už přímo namalované, ale nedošel jsem k jednoznačnému závěru. V některých případech by to Fructusovi ušetřilo práci a v jiných by naopak bylo náročnější nakreslit jemné rozmazání oproti ostré kresbě. Ať je to tak či onak, výsledný celek se mi nelíbí.

Prostě další Metabaron, jen jemnější a kratší se solidní kresbou, ale to je asi tak vše. Jodo vypravěčský styl se nezapře a ty jeho hatla matla patla už mě nějak ohromit nedokáží. Setkat se s tím jako nováček, plesám blahem a hledám další, jelikož už jsem toho viděl a četl od něj dost, nijak zvlášť mě to ze židle nenadzvedne. Prostě solidní průměrná Francie.

Nový bezemoční, výrazně OP zabiják všemi aspekty připomíná dalšího metabarona v bizarním sci-fi vesmíru, který by jen s minimálními úpravami mohl být tím incalovským. Klasicky rozehraná space opera o záchraně univerza před všepožírajícím zlem z jiné dimenze nabírá ve 3. sešitě ráz čisté (lehce sebeparodické) komedie, takže je vlastně úplně jedno, co se uděje a jakým způsobem hrdinové hrozbu zažehnají. Čte se to pořád dobře, svižně a má to své nezaměnitelné kouzlo, jen pachuti z Jodorowského recyklace se nedá uniknout. Ovšem okulahodící malba sem skvěle padne a převažuje hodnotící misku vah k lehkému nadprůměru.

Pokud to celé vezmu tak, že mistr Jodorowsky re rozhodl vytvořit parodii na své díla, je to opravdu zábava. A navíc ta úchvatné ztvárnění...

Showman Killer patrí v sérii Majstrovských diel európskeho komiksu (MDEK) síce k tým slabším komiksom, ale ak ste fanúšikom Alejandra Jodorowskeho a hlavne jeho sci-fi počinov, tak tu nájdete všetky jeho časté ingrediencie a pravdepodobne sa budete pri čítaní dobre baviť. =►Celá recenzia◄=

Hrozná krávovina. Pulpová verze metabarona možná nevypadá z počátku až tak zle. Kromě toho, že je to těžká metabaronská parafráze, kterou už jsme několikrát viděli, zarazí Jodorowski hlavně naprosto přepálenými schopnostmi hlavního hrdiny a zaujme tajuplným nahozením hlavní linie. Skleněný zámek se bortí v okamžiku, kdy čtenář sezná, že čte zápletku vypadnuvší z pera Járy Cimrmana jemuž přes rameno našeptával Neil Gaiman. Jako sorry, ale to, v co tenhle příběh vygraduje už nezachrání ani nádherně malovaný vizuál s úžasně propracovanými fantaskními motivy. Ne že by to občas nebylo zábavné. Ale od knihy tohoto formátu a produkce bych čekal spíš trochu korektnější notu.

První dva sešity jsou celkem povedené. Příběh se postupně buduje, má svoje tempo, nápady a zaujme. Zdá se, že autor měl dobré dny. U třetího sešitu, to vypadá, že dobré dny zmizely. Závěr se mi zdál chaotický, velmi rychlý a s prvky méně vhodné parodie. Kresba je zvolená velmi dobře a hodně příběhu pomáhá. Kniha rozhodně není přelomovou prací Jodorowského, ale nezklame. Na české poměry stále nadprůměrné dílko. Dal bych tak 70 procent.