15

Naprosto úžasná kresba, ale bohužel v součtu naprosto průměrné, místy až hloupoučké (ale bez onoho brakového kouzla), příběhy. Snaha navázat na Barbara Conana od Roye Thomase prostě nevyšla. Nemá to kouzlo a tenhle Conan nemá jiskru. Lehce nad průměrem je úvodní "Karmínová čarodějka" a "Ten, který přežil". Možná ještě "Zvíře v kleci". Asi bych udělal líp, kdybych si tohle jen prohlížel, protože nakreslené je to fakt skvěle...jinak nic. Ale co, o to víc jsem rád, že mám v knihovně 15 svazků sebraných "Chronicles of Conan" (bohužel pár posledních se mi stále nedaří sehnat).

Máme tu dalšího Aarona a tentokrát dostal za úkol napsat drsného cimeřana Conana. A opřel se do toho hned od začátku, kdy hned v prvním sešitě posílá Conana na smrt. Nicméně záhy zjistíme, že začátek nás má jen namlsat, abysme mohli netrpělivě vyhlížet jak to dopadne, ale mezitím si musíme epizodicky projít stručnou historii Conanova života. Všechno to spojuje prakticky jen symbolika Conana tvář v tvář jisté smrti. Jednotlivé sešity mají pokaždé svůj vlastní příběh a jedná se tak v podstatě o povídkovou knihu. Každá s povídek má čím zaujmout a já se u čtení rozhodně bavil. Bohužel na samém konci knihy zjistíte, že nejste o moc dál než na začátku a tak je tato kniha jen jakýsi předvoj k druhému dílu. A jsem velmi zvědavý zda se bude Aaron chtít i v druhé knize rozjímat nad životem Conana, jelikož dostal za úkol napsat právě jen dvě knihy ( 12 sešitů ).
Co se týče kresby, tak tam nemám prakticky co bych vytkl. Skvěle se ke Conanovi hodí a pokračuje ve stejném stylu jako u Dark Horse. Je přehledná a má pestrou barevnou paletu na níž se příjemně kouká.
Nového Conana jsem si tedy užil a jsem zvědavý co nám přinese druhá kniha. Očekávání jsou na místě. 4*

V tomhle novém pojetí Conana Aaron dobře skloubil to, co už dobře kdysi zmákl Marvel a po něm Dark Horse. Ctí se howardovská tradice a i když vím, že sešity v sérii přibývají, pořád je správné uvažovat, jestli je Conan skutečně mrtvý. Z literatury víme, že Howard psal na přeskačku, takže se není čemu divit, že fanoušci a čtenáři do poslední chvíle čekají, co bude. Tohle se dobře četlo a Aaron se nám snaží dát širší měřítko, skáčeme z jedné doby do druhé, to vše propojené jednou ústřední dějovou linkou. Sám nevím, co čekat, ale bavilo mě to a jsem rád, že Marvel nepaběrkuje. Snaží se toho zhostit po svém a jde mu to. Za mě spokojenost. I když jsem přeconanován, tohle mě opravdu bavilo a četlo se to dobře.

Docela fajn nápad se smrtí Conana. Tak snad neumře už v druhé knize. Konečně zase nové příběhy. Myslím, že to Aaronovi sedlo.

Člověk se těší na steak a dostane unifikovaný hambáč z mekáče. Příběh pro mě bez srdce a napětí. Škoda.

Zatím to nejlepší od Aarona co v češtině vyšlo - tohle mu sedlo!

Za mě spokojenost, byť Busiek má mnohem větší tah na branku....libi se mi nicméně "návrat"k přímočarosti marvelovskeho Conana, takže i když to není to nejlepší, je to stále dobré 😁

Já si tedy skutečně myslím, že Aaronovi Conan nesedí (srv. trudoš). Nedokážu vysvětlit pořádně proč, ale tam, kde třeba Truman (nebo Busiek) postupuje dosti obdobně, jsem ze světa Cimmeřana naprosto unešen a hltám jeden příběh za druhým, s chutí poznávám zdejší regiony... tady jako by Conan trochu klesl na brakové čtivo, kam podle mnohých jistě patří, ale já jsem stačil poznat, že tomu tak úplně není. Aaron je trochu ukvapený (srv. Norri), naivní, scenáristicky senzacechtivý, všude až nadbytečně krvavý...

Celkový dojem: 50%

Zpočátku jsem si k tomuhle Conanovi nemohl najít cestu, ale nakonec jsem docela spokojený. Jak se scénářem, tak s kresbou. Mám akorát pocit, že některé povídky byly příliš uspěchané a některé části ani nejsou povídkami, ale spíše shrnutím určité části Conanova života. Má to však i své silné momenty.

„Král Conan nastolil v království mír. A ten mír ho zabíjel.“
Člověk to nesmí moc porovnávat s komiksy, jaké v posledních letech vydával Dark Horse a už vůbec ne s tím, s čím prostřednictvím Glénatu přišli Evropané. Smysl nové série, která se po letech vrátila do stáje Marvelu, je totiž navázat na atmosféru příběhů, které pro ně v sedmdesátých letech psal Roy Thomas. A dát jim trochu modernější háv. V tomhle ohledu splňuje Jason Aaron zadání na jedničku, stejně jako Mahmud Asrar coby výtvarník hlavní dějové linie.
Není to však Jason Aaron, kterého mám rád – buď mu postava barbara Conana tak úplně nesedla, nebo jej omezoval kánon, který kolem hrdiny vznikl, ale tentokrát nepředvádí nic, co by mělo jeho specifický rukopis. Nevadí mi přitom epizodní koncept vyprávění, pouze se ukazuje, že krátké historky nedávají autorovi příliš prostoru pro víc, než nějaké to máchnutí meče a rozbití lebky. Jako sbírka povídek je to fajn, ovšem pro rozjezd nové řady bych si představoval něco údernějšího.

M_M jako lepší než Skalpy? Punisher?