1

Mnohem lepší, než jsem čekal. Mladí Titáni nejsou moje srdcovka, ale tento příběh se opravdu povedl. Geoff Johns krásně vystihl to co měli čtenáři rádi na starých příbězích Titánů a převedl to do nové podoby s novými hrdiny. Díky tomu parádně funguje ten kontrast a práce s postavami a jejich motivacemi. Čte se to velmi dobře, je to zábavné a celkem i drsné a dané zvraty nepůsobí vycucaně z prstu a dávají v širším hledisku smysl. Za mě tedy moc fajn komiks, který je lepší, než jsem čekal.

Nepatřím k těm fanouškům, kteří po světě chodí s transparenty, že na co Geoff Johns sáhne, to se ve zlato promění, ovšem přiznat mu musím několik povedených znovuzrození hrdinů DC. A Mladí Titáni z roku 2003 k nim bezesporu patří. Autor hezky navazuje na původní zájem o hrdiny - teenagery, jež se snaží vymanit ze stínů svých „otců“. Tentokrát se jde o generaci dál, takže těmi „otci“ jsou právě ti, co ještě nedávno sami dělali sidekicky. Scénář se přitom nepodbízí cool postavami, které existují jen proto, aby vyhověly poptávce, takže trable mládežníků jsou snadno pochopitelné i pro současného čtenáře. Zároveň děj eskaluje překvapivě drsným způsobem, přičemž dovedně kombinuje nové události s těmi starými. Což s sebou samozřejmě nese handicap v podobně alespoň povšechné znalosti toho, co bylo dříve – nejde však o nic, co by čtenář nedohledal ve starších číslech Komiksového kompletu.
Bonus s prvním vystoupením Kid Flashe je fajn, ale je tu evidentně jen pro to, aby byla naplněna norma.