1

Zaslechl jsem nějaké drby, že tvorba tohoto komiksu byla celkem anabáze, každopádně jde o sympatický projekt, který se věnuje velmi zajímavému příběhu, o kterém jsem neměl ani tušení. Problém ztotožnění se (srv. draco) s někým jsem neměl a nepociťoval. Spíše mě zajímal celkový osud celé výpravy, jejich adaptace v neznámém prostředí, potkávání cizího a budování úplně nové komunity a života. Jenže o tom se v samotném komiksu už téměř vůbec nedovíme (viz draco), jen pouhé náznaky. I doplňující text chybí (viz draco), a to je škoda veliká, protože předmluva je celkem o ničem, spíše takové PR pro fakultu.

Po výtvarné stránce jsem spokojen (Šimečková mi hrozně připomínala Jislovou tentokrát), jen by kresba nemusela být někdy tak karikaturní (což se podle mě nehodí) a Tereza Šmucrová - která jinak kreslí náramně - by nemusela dějové pasáže ze 60. let 19. století doplňovat moderními mapami s německými dálnicemi a současnými africkými zeměmi. Ale to je jen taková poznámka pod čarou a třeba jde o účel, umělecký záměr, či co, to já nevím. Anna Dvořáčková a Mariana Francová mě taky zaujaly, vlastně všechny 4 autorky porazily podle mě na hlavu své dva mužské spoluautory. Komiksový feminismus tentokrát vyhrál na plné čáře, a tímto zdravím Laydeez do comics.

Celkový dojem: 60%

Mno... Z komiksu mám rozpačité pocity. Líbí se mi, že je zpracovaný více výtvarníky, jejichž styly do sebe přecházejí a prolínají se a ti UMÍ, ale...

To zatracené ALE! Pracovat s kolektivním hrdinou umí málokdo, Lope de Vega by mohl vyprávět. A tady to nefunguje. Hrdinou je v podstatě celá vesnice, se kterou se nedovedu ztotožnit. Příběhem nás nemá kdo vést, vše je jakési zaobalené, plytké, nejasné, v mlze, kontury chybí. Já osobně jsem opravdu hledala někoho, s kým se ztotožnit a jako nejvýraznější postava vychází ta zdánlivě nejvíce negativní a ani ta moc nekoná a nakonec vlastně ani negativní není. No a ten konec? To je co? Žádná pointa, nic se nedozvíme, umřeli všichni nebo budovali Nový Zéland až dodnes? Žádný textový dodatek či vysvětlivky, jen literoprázdno.

A to nejhorší? Že mě to nezaujalo ani natolik, abych si osud Stodských zkusila vygooglit, což je to nejmenší k čemu má otevřený konec skutečného příběhu ponoukat.