2

Hehe, ač Pražák, též jsem chvíli bydlel za Cejlem. Chodíval a dodnes chodívám po té ulici často kolem třetí ráno, jakožto takový malý bobřík odvahy a můj neustálý boj s předsudky. Tak mi občas nabídnou sex nebo marihuanu, popř. tu trávu chtěj oni, někdy řvou a dělaj bordel. No a co. Ačkoli kolega pode mnou píše o reálných zkušenostech, tak "odpor k etniku" je prostě rasismus, lhostejno na zkušenostech. Já si třeba myslím o Češích jací jsou to často hloupí zm*di (reálné zkušenosti), ale nepotřebuju tu sdělovat, jak moc je nesnáším:-) Ale to je jen taková paradoxně uvozená poznámka pod čarou, kterou jsem si nemohl odpustit.

Docela se mě dotýká, že hlavní hrdina příběhu je můj vrstevník a jmenuje se také "Míša". V komiksu dokonce zazní i mně blízké destinace (Hanspaulka, Na Dlouhém lánu), kde má přebývat v průběhu času jeho rodina. Těžko člověk hledá v tomto komiksu pravdu, hlavní hrdina mluví jinak (čiší z něj sebestřednost), jinak mluví jeho očividně intelektuálně těžce zaostalá matka, jinak mluví zprávy a dokumenty psychologů či lidí z dětských domovů. Ostatně konfrontace těchto papírů s výpovědí matky, případně s celým vyprávěním, je asi to nejsilnější, co komiks nabízí.

Komiks - a vlastně celá tato série - kromě individuálních nešťastných příběhů otevírá mnohem širší otázku o smyslu dětských domovů, jejich náplni a celkově životě v nich. A je to pochmurné čtení, byť mnoho lidí zaměstnaných zde může mít dobré úmysly a práci zde vnímat jako určité poslání. Samotný Michal vzbuzuje střídavě lítost a empatii, možná mu člověk i uvěří jeho (i sociálně?) inteligenční výhodu oproti okolí; střídavě ale leze jeho raplovství a arogance na nervy.

Lettering je sice celkem děsný, ale k té kresbě se asi hodí.

Celkový dojem: 80%

Zhodnotím všechny tři díly série:

1. Lili - jediná necigánská, nejhezčí kresba - logicky jsem po tom sáhl jako první. Pro mne příjemné překvapení. Líbila se mi kresba i scénář. Přišel jsem k několika zajímavým myšlenkám, nad kterými bych jinak nepřemýšlel -> účel vzniku komiksu byl splněn.

2. Silnější - jelikož jsem vyrůstal přímo mezi cigánskými rodinami na malém městě, pak bydlel v cigánské čtvrti (křižovatka Cejl/Bratislavská pro Brňáky) a brigádničil s cigány na stavbách, mám k tomuto etniku extrémní odpor založený na mnoha reálných zkušenostech. Tak jsem i přistupoval k tomuto komiksu. Nakonec jsem byl opět jako v případě Lili příjemně překvapen. Komiks jsem slupl jako malinu. Honzovi jsem fandil a doufám, že se má a bude mít dobře. Kresba mi po pár stranách taky sedla.

3. Gadžo - takoví zcela klasičtí cigáni, jak je známe. Dočteno jen abych věděl, jak moc velký bude hrdina zm.d. Kresba a lettering příšerné. Ocenit musím výborný nápad zveřejnění zápisů soc. pracovnic - je to zase náhled do zcela jiného světa a snadno předčí zbytek komiksu.

Přiznám se, že mám silné předsudky ke grantům, neziskovkám apod. (podotýkám že opět na základě mnoha osobních zkušeností). Když jsem uviděl opravdu kvalitní provedení a vlastně "nulovou" cenu, byl jsem lehce rozhořčen, jestli ty peníze nebylo lepší investovat vhodněji. Ale tyto tři příběhy opravdu nenásilnou cestu ukazují (asi nejen) pro mne skrytější část naší společnosti. Forma je vhodně přizpůsobena předpokládané cílové skupině. Uvítal bych klidně další díl, tvrdší až surový,který by zapůsobil i na otrlejší.