Ukázka
Ukázka
Ukázka

+ 2 další ukázky

Přestože se Honza natrvalo dostal do dětského domova v pěti letech, na svou rodinu si nepamatuje. Vzpomíná: Jako kdybych se narodil v šesti letech. Tam v tom prvním ústavu, tam snad nebyli vůbec dospělí , jen samý děti.

Honza se dětí stranil, měl potíže se soustředěním, záchvaty vzteku a později s útěky. Do ústavu s přísnější kontrolou byl umístěn už v osmi letech a následně byl přeřazen ještě několikrát.

S Honzou se propadneme do odcizené rutiny ústavů, kde fungoval řád založený na odměnách a ještě spíš trestech. Do světa dětských rvaček i šikany, ale i přátelství a dobrodružných objevitelských výprav. Později budeme mít možnost sledovat Honzův odchod na vytouženou svobodu.

Nahlédneme také do Honzova vnitřního světa: spatříme boje, které svádí se svými démony, i neutuchající touhu po naplnění snu: vést obyčejný život.

Kniha vznikla v rámci projektu Hlasy ohrožených dětí, realizovaném spolkem Ašta šmé. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a grantem Velvyslanectví USA v Praze.

Scénář
Máša Bořkovcová, Markéta Hajská, Vojtěch Mašek, Marek Pokorný
Art
Marek Pokorný
Redakce
Helena Kaftanová, Daniela Kramerová, Marek Pokorný
Žánry
ze života, životopisný
ISBN/ISSN
978-80-906587-0-7 (Ašta šmé)
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
190 x 250 mm
Tisk
barevný
Stran
94
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin7.2.2017 14:38Nejisté domovy: Silnější než někdo
    Já jsem měl jako malej ohromitánskou sílu. Dřív jsem to nechápal, že jsem ji dostal od Boha, abych pomáhal lidem, ne abych jim ubližoval.

    Zmíněný citát je pěkná sebereflexe hlavního, opět romského, hrdiny, která se ovšem prakticky příliš neodráží v načrtnutém životním osudu, který je velmi pohnutý a ze všech tří asi nejdivočejší. Zde naplno vyplouvá na povrch surovost prostředí, nepřízeň sudiček stojících u kolébky, život, který se "nemazlí"... A ačkoli se závěr komiksu možná snaží vzbuzovat dojem možnosti "lepších zítřků", v tomto případě tomu věřím ze všeho nejméně.

    Výtvarné zpracování je po grafické stránce úžasné, i když jsem se zprvu trochu bál, že bude komiks plný podivně sekvenčně naplánovaných stránek. Není. Příběh je velmi dobře vyprávěn, jednotlivé části jsou dokonale vypointované či jinak důrazně působící historky, které tvoří obdivuhodný celek.

    Celkový dojem: 90%
  • jankie
    Zhodnotím všechny tři díly série:

    1. Lili - jediná necigánská, nejhezčí kresba - logicky jsem po tom sáhl jako první. Pro mne příjemné překvapení. Líbila se mi kresba i scénář. Přišel jsem k několika zajímavým myšlenkám, nad kterými bych jinak nepřemýšlel -> účel vzniku komiksu byl splněn.

    2. Silnější - jelikož jsem vyrůstal přímo mezi cigánskými rodinami na malém městě, pak bydlel v cigánské čtvrti (křižovatka Cejl/Bratislavská pro Brňáky) a brigádničil s cigány na stavbách, mám k tomuto etniku extrémní odpor založený na mnoha reálných zkušenostech. Tak jsem i přistupoval k tomuto komiksu. Nakonec jsem byl opět jako v případě Lili příjemně překvapen. Komiks jsem slupl jako malinu. Honzovi jsem fandil a doufám, že se má a bude mít dobře. Kresba mi po pár stranách taky sedla.

    3. Gadžo - takoví zcela klasičtí cigáni, jak je známe. Dočteno jen abych věděl, jak moc velký bude hrdina zm.d. Kresba a lettering příšerné. Ocenit musím výborný nápad zveřejnění zápisů soc. pracovnic - je to zase náhled do zcela jiného světa a snadno předčí zbytek komiksu.

    Přiznám se, že mám silné předsudky ke grantům, neziskovkám apod. (podotýkám že opět na základě mnoha osobních zkušeností). Když jsem uviděl opravdu kvalitní provedení a vlastně "nulovou" cenu, byl jsem lehce rozhořčen, jestli ty peníze nebylo lepší investovat vhodněji. Ale tyto tři příběhy opravdu nenásilnou cestu ukazují (asi nejen) pro mne skrytější část naší společnosti. Forma je vhodně přizpůsobena předpokládané cílové skupině. Uvítal bych klidně další díl, tvrdší až surový,který by zapůsobil i na otrlejší.
2411