1

Tak tohle mě vážně bavilo. Pět samostatných příběhů, každý jiný, dějem i vizuálem, ale všechny jsem si užil. Ano, jsou tam rozdílné přístupy ve vyprávění i zpracování, ale právě proto mě to zaujalo a bavilo.

Tak jsem zase dostal chuť na Gaimana a pustil se tedy i do jeho Vražedných tajemství. Čekal jsem cosi ve stylu Sandmanovských kraťasů, tedy uzavřené, kratší poetické povídky. Víceméně to sedí, i když bych přeci jen řekl že v Sandmanovi si autor vybral ty nejlepší chvilky, ale popořadě.
Titulní a nejdelší příběh Vražedná tajemství představuje bezesporu vrchol knihy. Je to velice příjemný bonus k Luciferovi/Sandmanovi a pokud jste fanoušek těchto sérií, tak už jen kvůli tomuto příběhu stojí za to knihu koupit. I díky kresbě P. Craig Russella jsem měl po celou dobu ten příjemný pocit, že čtu něco zvláštně povědomého a přitom nového. Tohle je skvělý doplněk. Jediné co bych vytknul, je trochu odbyté vyústění, respektive jeho vysvětlení. Nepovažuju se za člověka kterému by všechno muselo být servírováno polopaticky (což je jeden z důvodů proč mám Gaimana rád) ale kdybych dostal víc indícií a nemusel je v tom hledat, zážitek by byl lepší a celý příběh rázem údernější, ale to je jen takový detail který mi zážitek moc zkazit nemohl.
Následující dva kraťasy Cena a Dcera sov jsou docela příjemné dobře psané jednohubky, jen tomu schází nějaká pointa nebo cokoli co by je nějak povýšilo, takhle ve mě z nich zanedlouho už moc nezůstane. Kresba Michaela Zulliho neurazí, ale i on si už vybral lepší chvilky (Poslední pokušení, Sandman). Pak je tu Harlekýnův Valentýn, kde mi sice moc nesedí kresba, ale to je jen osobní stanovisko. Alespoň se to četlo rychleji protože jsem se nemusel kochat panely. Příběh začínal zajímavě a skutečně mě bavil, bylo tam hodně zajímavě nahozených nápadů, ale závěr nedostál očekáváním. Zážitek byl tedy takový polovičatý, a dle 'bonusů' k příběhu se s tím přitom dalo dělat tolik... Knihu uzavírá storka Fakta v případě zmizení slečny Finchové. Ani tady se nedočkáme nějaké pointy kvůli které bych si na to do budoucna lépe pamatoval, ale po celou dobu to příjemně bavilo. Všechny ty filmové odkazy v průběhu představení byla radost objevovat, tohle se četlo dobře. Kresba opět Zulli.
Nemá moc cenu hodnotit jako celek, neb je to opravdu jen sbírka náhodně sebraných povídek které spojuje jméno autora, o nějaké koncepci tedy mluvit nelze. Každý si tu může najít to své, ale řekl bych že většina také nejvíce docení titulní příběh a ty ostatní zůstanou tak na půli cesty. Nicméně dojmy zůstávají pozitivní, bylo příjemné se zase na chvíli vrátit do Gaimanova světa, byť jsou to opravdu jen jednohubky a žádnou čtenářskou euforii jako v případě jeho vrcholných děl čekat nelze.

Strašnej mišmaš. Kvalitativně dost rozdílné příběhy, úvodní víc než fajn, Harlekýn, ten mě sral už v angličtině...

to Kapis : pro neho to ale nebyl spokojenej zivot,rika to hned na zacatku.. :)
Jinak za me paradni pribehy,nevim,kam na to ten pan chodi... :) 5*

Tak za mě slabší. Nejsem snad úplný blb, ale motivaci toho (BACHA BOJLER!!!) chlápka, v prvním příběhu, proč vraždil a co jakože mělo být tou pomstou, která se mu dostala v podobě spokojeného života s rodinou, jsem nějak nepochopil - a to jsem to listoval od začátku znova - nicméně je to určitě pěkně doplnění Sandman-Luciferovského univerza, kdy se to všechno ještě tvořilo. Dalším dvěma povídkám chybělo nějaké vyvrcholení pořádné, Harlekýn taky nic moc, už po týdnu nevím, jak to skončilo. Zato ta poslední povídka, ta se mi líbila mooooc, takový trochu nádech částí mého oblíbeného Hesseho Stepního Vlka to mělo. Jestli není ten Gaiman občas ale kapku přeceňován?

"Vražedná tajemství a další příběhy" - Jestli mi letos něco udělalo fakt radost, tak to bude asi tato sbírka ... Nenuceně a přitom snově vyprávěné příběhy vás vtáhnou do děje mnohem rychleji, než zmizí samotná paní Finchová a díky lehké příběhové lince vás pohladí po duši. Taková by klidně mohla být předmluva celé sbírce, protože ať už se začtete do jakékoliv povídky, neměli byste být zklamáni. Více podobných knih a byl bych v sedmém nebi ... Za mě 5*!

Nový Gaiman je pro mě trochu zklamáním, abych pravdu řekl. Nejsem si jistý, jestli to je tím, že by "nebyl dost dobrý", nebo jsem ho prostě tentokrát nepochopil, každopádně mi většina příběhů přišla na Gaimanův standart dost slabá.

Vražedná tajemství jednoznačně táhnou celou knihu, i tak mi ale nepřišla bezchybná. Velmi potěšilo, že se mytologií jasně odehrávají v Sandmanovsko-Luciferském vesmíru, který já tak miluji, ovšem nepřináší žádné nové věci, spíš recykluje dříve načrtnutá témata. Silným momentem je tedy pointa celého příběhu, která není úplně očekávaná a čtenáře donutí o ní přemýšlet. Pěkné. Vražedná tajemství jsou navíc doprovázena kresbou Phillipa Craiga Russela, která se mi v jiných komiksech (Sandman: Lovci snů) líbila, ale která mi tady přišla spíchnutá horkou jehlou. Málokdy je za anděly vůbec nějaké pozadí, obličeje postav mají dost často nakročeno ke karikatuře a celkově si myslím, že Russell umí mnohem lépe.

Zbytek příběhů mi přišel dost průměrný a kresbou nezajímavý. Stvoření noci a Fakta v případu zmizení slečny Finchové jsem znal už z jeho povídek, a už tehdy mě zmíněné příběhy nijak neuchvátili. Celkově je počítám mezi slabší a myslím, že Gaimanovi povídkové knihy jsou doslova nacpané mnohem lepšími příběhy ke zpracování, než jsou ty, co se objevují v téhle knize. Tajemný podzemní cirkus byl mnohem lépe zvládnutý v knize "Poslední pokušení", ve "Stvořeních" noci mi zase přišlo, že jsme se dozvěděli akorát to, že má Gaiman rád kočky.

Dcera sov mi přišla jak fan-fikce nějaké neoblíbené šprtky, která sní o tom, že ačkoliv "nezapadá" mezi lidi ve třídě, je ve skutečnosti tajemnou dcerou sov, která to jednou všem těm lidem, co se jí smáli, že je tlustá, nandá.

Harlekýnův valentýn je příběhově opět celkem zajímavý, řekl bych druhá opravdu lepší povídka této knihy, dost možná i na úrovni samotných Vražedných tajemství, ale našedlá "fotokresba" to docela strhává. Harlekýn poskakující kolem "Dívky" by měl asi působit více vesele a rozerně, a tak bych si představoval mnohem rozvernější kresbu, tahle je hrozně umírněná a klidná, přesná a skoro až realistická, což mi k příběhu nesedí.

Další věc, která mi vadila, už nakousl Lenny. Kolikrát to není komiks, ale obráky s popisem. Minimum bublinových dialogů mi v tomhle celkem vadilo, a tak spíš než komiks, jsou to opravdu velmi bohatě ilustrované Gaimanovi povídky, ve kterých kresba za moc nestojí a 3 z celkových pěti jsou celkem slabé,

Adaptace prozy do komiksu v některých případech nedopadla úplně nejlíp, zvlášť Stvoření noci trpí nadužíváním vyprávěcích rámečků a nedochází k té správné symbioze obrazu a textu. Celkově je to podařená sbírka, kde Neil opět dokazuje, že je autor s obrovskou fantazií - http://www.youtube.com/watch?v=Pswb0LOf2A8&feature=youtu.be.
3,5*

Oh yes. Gaiman a další komiksový orgasmus. První sandmanovsko-luciferovský příběh snad netřeba ani komentovat - všichni to známe a je to opět geniální. Příběh o kočkách mě dojal, ten o sovách přiměřeně zaujal. Na Harlekýnovi mi trochu vadila ona fotorealistická a lehce šedá úprava, ale příběh ji kompenzoval. A poslední cirkus opět více než fajn příběh. Teď mám chuť si přečíst Knihu Henochovu...

Celkový dojem: 90%

Mrzí mě dva příběhy, které už česky vyšly, ale i tak je kniha velmi povedeným sborníkem, kde dostanete pět různých příběhů, které spojuje úžasná fantazie Neila Gaimana a jeho spolupracovníků. Dobré čtení, které vás na chvíli přenese do jiných světů, ale pro mě první příběh nastavuje tak vysokou laťku, že se mu ostatní nevyrovnají. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/03/1113-vrazedna-tajemstvi-dalsi-pribehy-70.html

Perfektní sbírka typicky Gaimanovskych pribehu. Nejslabsi casti je Dcera sov, ktera je mozna az moc jendoducha a hraje si na vic nez je (ale to uz vime z Crwe), nicmene zbyle povidky jsou opravdu skvele.
Pro vahavce - v Crwi vysly dva pribehy, ktere tvori cca 25% knihy, takze koupe ma vazne smysl.
85%