4

Shodou okolností jsem Jeruzalém začal číst v srpnu, kdy začíná i sama kniha, takže jsem si každý následující měsíc přečetl jen danou část. Doslova jsem tedy Rok v rozděleném městě strávil spolu s autorem. Určitě zajímavá zkušenost s knihou, kterou všem doporučuji. Zároveň jsem tak během roku měl spoustu času, abych si nastudoval doplňkovou četbu o Jeruzalémě, Izraeli a celé oblasti Blízkého východu. Oprášil jsem žalostné znalosti ze školy a k nim přidal hodně nového. S tím je ale spojena moje jediná a zároveň velká výtka. Ze samotné knihy jsem se zas tolik informací nedozvěděl. Samozřejmě to nebylo ani cílem. Nejedná se o encyklopedii. Ale autor tady často něco jen naťukne a jde hned od toho. Z předchozí knihy - Barma - jsem takový pocit rozhodně neměl. Vše podstatné bylo už na stránkách knihy a čtenář tolik netápal. Byl to mnohem více ucelenější zážitek. Jeruzalém v tom jde jen tak po povrchu. Škoda. || Mám také dojem, že kdybych Jeruzalém přečetl na jedno posezení, tak bych dal nižší hodnocení. Ten rok knize hodně přidal.

S Barmou bych to zařadil mezi Šen-Čen a Pchjongjang.

Asi jsem udelal velkou chybu, kdyz jsem cetl Delisleho i Sacca. Sacco emotivne popisuje, zatahuje vas do kazdeho detailu pribehu, vyucuje vas. Delisle ukazuje, jak promrhava zivotem a jak mu stale moc nejde vypravovani.

Delisleho komixy vypravi pribehy ve stylu - "Odjel jsem na rok do Izraele. Rano jsem odvedl deti do skolky, odpoledne hledal kavarnu. Nasel jsem jednu uzasnou, sem budu chodit." Tato situace se v knizce opakuje asi 5x
Sem tam se vyskytne odvazny napad - "Dneska jsem se rozhodl vyrazit za dobrodruzstvim. Pujdu pozadat nekoho znaleho mistnich pomeru, at jde se mnou. Ridic spal, prekladatelka na mne nemela cas a humanitarni pracovnice se se mnou nechtela bavit. Tak jsem sel do kavarny."

Dve hvezdicky - kreslit umi. A cca 10% pribehu stoji za precteni.

Jeruzalém: Rok v rozděleném městě - První setkání s Guyem, a jsem rád, že k němu došlo. Bavilo mě to hodně, jelikož se nenásilnou formou podíváte nejen do současného Jeruzaléma, ale nakouknete i trošku do dějin. Při čtení budete objevovat různé části Jeruzaléma a uvidíte místa krásná i opravdu hrozná. Je to krásná knížka a jako další sáhnu nejspíše po Barmě... Za mě 5*!

Komiks "Jeruzalém: Rok v rozděleném městě" je ukázkou toho, jak skvěle je možné propojit životopisný a cestopisný komiks, podat dostatek informací o místě i o sobě a zároveň pobavit i se zamyslet nad tím, jaký to vlastně všechno má smysl. Nemá, ale lidská nenávist, lidské předsudky jsou tak hluboké, křivdy neustále otevřené, že prostě není možné najít kompromis. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/09/272-jeruzalem-rok-v-rozdelenem-meste-90.html

Ačkoli jsem měl zprvu pocit, že se Delisle nikam moc neposouvá, na konci mi bylo líto, že je už konec... Ačkoli se Guy opět projevuje mnohdy jako ňouma, popř. jako lehký buran; ačkoli se Guy někdy tváří jako kdyby spadl z Marsu (viz překvapení nad věcmi, které jsou pro člověka, který se jen minimálně zajímá o palestinsko-izraelský konflikt naprosto zřejmě a známé); ačkoli se Guy přes relativní nadhled a objektivitu v tomto nečernobílém světě projevuje lehce propalestinsky (není se čemu divit ostatně); tak je to nádherné dílo plné zajímavé každodennosti, politické satiry, společenského zkoumání a takové - nechci, aby to vyznělo jako hloupé klišé - normální lidskosti... úplně stejný jako v Barmě, Číně i KLDR, přesto možná ještě o něco lepší Delisle.

Celkový dojem: 90%

Skvělé, stejně jako ostatní Delisleho knihy. Možná ještě lepší. Příbylo trošku barev a přesto, že by se mohlo zdát, že po návštěvách Číny, Severní Koreje a Barmy bude Izreal poněkud nudnější, téměř opak je pravdou. Při čtení jsem se (ani nevím proč) nemohl ubránit srovnání s Habibi od Thompsona. V tomto případě platí, že méně je někdy více. Skromnější výtvarné pojetí a daleko lepší příběh. Nejspíš proto, že ho psal život.

Const.ex: A cos četl doplňkového? Sebag Montefiore?