Romantická manga o sladkém středoškolském životě a o tom, co všechno může způsobit zakázaný polibek.
Patnáctiletá Mako se přestěhovala s rodinou do Tokia a nastoupila na střední školu. Ale ne ledajakou – na této škole funguje neobvyklý Klub kavalírů, mladých chlapců, kteří se věnují a dvoří děvčatům, ale nikdy jim nemohou poskytnout lásku a líbání je naprosto zakázáno. Takové věci se Mako nelíbí, nechce mít s Klubem nic společného. Ale jak už to bývá… odříkaného největší krajíc.

Scénář
Nači Júki
Art
Nači Júki
Obálka
Nači Júki
Překlad
Jan Horgoš
Žánry
romantický
ISBN/ISSN
978-80-7413-185-1 (Zoner Press (ZONER software, a.s.))
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
125 x 190 mm
Tisk
černobílý
Váha
170 g
Stran
184
Cena
169 Kč
Originál
Kiss Me Host-Gumi #01 ()
  • Plocan
    Plocan13.2.2014 22:20Líbání zakázáno #01
    Pozor! Text může obsahovat spoilery! Jelikož mi včera kromě Naruta dorazil i třetí a tedy i poslední díl Líbání Zakázáno, rozhodl jsem se sjet si ho pěkně od začátku a pořádně si zopakovat o čem byly první dva díly. Tááákže...
    Patnáctiletá Mako Anzai se s rodiči přestěhovala z venkova do Tokia. Přihlásila se na nejlepší školu ve svém okolí a hned při zahajovací slavnosti se dovídá, že se jedná o čistě dívčí školu s jedinou chlapeckou třídou. Třídu tvoří 30 krásných chlapců, kteří na škole provozují takzvaný „Klub kavalírů". Ten funguje v podstatě jednoduše: Každá žačka dostane na začátku měsíce body, jejichž počet se (jak jsem pochopil) odvíjí podle jejich prospěchu a za body si může zaplatit společnost jednoho z třiceti kavalírů. Klub kavalírů navštěvuje každá třída na škole během prvních čtyřech hodin a nakonec ten kavalír, který nasbírá za celé své studium nejvyšší počet bodů, odejde i s prémií 100 miliónů jenů (což je podle dnešního kurzu zhruba 19,75 miliónů korun).
    Mako nedopatřením stihne hned první den poškodit obraz toho nejoblíbenějšího kavalíra Goua a je potrestána a donucena pracovat měsíc jako pomocná síla v klubu kavalírů. Mace (nevím, jak to správně skloňovat) se nejprve samotný klub vůbec nezamlouvá a bere to spíše jako otrockou práci a snaží se ostatní dívky od klubu odradit, protože je to něco naprosto nesmyslného a pravá láska je přece úplně o něčem jiném. Protože na ni Gouovy řečičky nezabírají, rozhodne se Gou vyhlásit soutěž o svůj trůn krále kavalírů. Ten, kdo si jako první podmaní její srdce, vítězí. Když je Gou zahnán do kouta, políbí Maku (a poruší tak jedno z hlavních pravidel kavalírů). Maka mu následně vyhrožuje, že jej napráská řediteli. Když jí však jistá studentka jedno dopoledne vysvětlí, že klub kavalírů vlastně škole pomohl a díky němu se všechny dívky snaží, aby měly dostatek bodů, pochopí Mako, že by Goua neměla udávat. Zvlášť, když k němu sama něco cítí. Takhle to však nevidí Gouův rival z klubu Takuró a řediteli řekne o Gouově prohřešku. Gou je okamžitě vyloučen ze školy a jediný, kdo může situaci zachránit je Mako. Když sama „políbí" Takuróa, je Takuró donucen stáhnout obvinění a Gou se tak může vrátit do školy.
    A jako návnada na další díl je odhalení, že první polibek Mako nebyl s Gouem, ale pravděpodobně s jiným kavalírem...
    Manga je jako oddychovka dobrá. Líbí se mi kresba očí a velké panely. Příběh je celkem poutavý a rozhodně se těším, jak se bude ubírat až do posledního dílu, který jsem tedy ještě nečetl. Bonusový příběh o ztracených trenkách taky nebyl k zahození a celkem mi sem i seděl. Rozhovory na konci s profily hlavních postav byly taky moc pěkné a i boční lišty s komentáři autorky pobavily.
    Nepřekousnu však, když čtu mangu a nemám rád hlavní postavu... Jako třeba v případě Ve službách nuly Saita... V tomhle případě nemám rád Mako. Je strašná. Nesympatická, uřvaná, na jednu stranu ji naštve zmínka o jejich vlasech, na druhou stranu se nestydí pořvávat po holkách jakési kraviny o lásce.
    Naprosto stupidní mi přijde, že se trápí tím, že ji Gou připravil o... Ne, není to panenství... Ne, není to polibek... Je to obětí! Ano, o první obětí... Ach jaká přeslazená klišé kravina.
    Taky se mi nelíbí, že autorka (nebo její asistentka, nevím, jak to mají uspořádané) nedokáže pořádně nakreslit dav, protože ten někdy dělá divy. Například v Narutovi i neznámé postavy v davu vypadají originálně. Tady je dav holek s naprosto stejnými vlasy, účesy a výrazy. Takové stínové klony. Dál se mi nelíbí, jak neustále poukazují na to, že Gou a všichni kavalíři jsou nezletilí a tudíž pijí jen nealkoholické zázvorové pivo, nebo hroznový džus... Úplně to pak kazí atmosféru. Taky nechápu, jak můžou do klubu chodit úplně všechny dívky ze školy. To jako ani jediná z nich nemá přítele? A jestli jo, tak to jsou tedy pěkně tolerantní...
    I když je to dobrá manga na oddych, má stále mnoho chyb. Problém není až tak v kresbě, jako spíš v nelogičnostech a nepříjemné uřvané a hloupé hlavní hrdince. Těším se na další díl, ale oproti jiným mangám v mé knihovničce je to slabý průměr. Doufejme, že další díl na tom bude lépe...
    55%
  • Mitsuko
    Mitsuko6.2.2014 19:45Líbání zakázáno #01
    Typická shoujo manga. To samozřejmě není mínus (aspoň pro romantiku milující dívku jako já :3). První díl Líbání se mi dost líbil. ^_^ Sice mi přijde "trošku" ujetý mít na škole takový Klub kavalírů... :-D ale dejme tomu. Moc se mi líbí kresba, hlavně roztomilý obličejík Mako na obálce. :3 A postavy jsou mi dost sympatické. Prostě je to taková milá, pěkná manga pro holky. ^^ Ale zajímalo by mě, co by na takový klub říkaly třeba zadané studentky nebo spíš jejich chlapci... :-D ale do příběhu je to zajímavý nápad. :-)

    Text může obsahovat spoiler! Klub kavalírů je vlastně jediná chlapecká třída na jinak dívčí škole, na kterou právě nastoupila Mako - dívenka z venkova, co se najednou ocitla v Tokiu a poznává městský život. Mako je vlastně takové trdlo...hned první den omylem trochu "vyzdobí" plaketu jedničky Klubu kavalírů Goua. A za to je odsouzena k vypomáhání v Klubu, který se jí ovšem naprosto protiví. Klub vlastně funguje tak, že studentky každý měsíc dostanou určitý počet bodů (zjevně se ten počet liší i podle prospěchu) a za ty si můžou v klubu "objednat" některého kavalíra...ne, není to žádný bordel na školní půdě, všechno je to naprosto počestné - kavalíři mají přísný zákaz si s dívkami něco doopravdy začínat, jen spolu pijí drinky (které jsou samozřejmě nealko, protože jsou nezletilí :-D) a kavalíři děvčátka okouzlují svými řečičkami. A podle toho, jak moc jsou dobří a jak moc si je holky objednávají, se jim přičítají body a kavalíři jsou podle nich rozděleni na žebříčku popularity. No a když k nim do klubu přijde taková venkovanka Mako, která je naprosto odsuzuje, král Gou vyhlásí, že kdo si jako první získá její srdce, ten získá pomyslný trůn. Všechno se to ale tak nějak proplete a zaplete...nakonec no zjevně není jenom hra o trůn a první místo. ^_^

    Jak už jsem zmínila, Líbání zakázáno se mi líbilo. :-) Jen snad ještě něco k jedné z poznámek autorky, které v knížce jsou...nevím už přesně kde, ale v některé poznámce psala, že redaktorka (nebo možná kamarádka, teď přesně nevím) po ní chtěla, jestli by nenakreslila příběh plný krásných kluků...a tak nakreslila příběh o dívčí škole s JEDINOU chlapeckou třídou... :-D když se to řekne takhle, zní mi to celkem zajímavě, ale nakonec jsou tam stejně nejvíc ti kluci, takže to požadavkům vlastně odpovídá. :-D
    Za mě dobré počtení. ^_^
  • kaylin
    kaylin5.6.2013 16:30Líbání zakázáno #01
    "Líbání zakázáno 1" není mangou, která nadchne všechny. Nejedná se o příběh, který bude tím pravým, co mají rádi fanoušci supermanů a drsných komiksů od Ennise, propracovaných od Allana Moora. Přesto se k nám tahle manga dostává a já si myslím, že si zaslouží pozornost. Není to umění, ale je to zábava. Jestliže si zvyknete, můžete se skutečně pobavit. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/06/112-libani-zakazano-1-65.html
131