4

Po přelouskání všech povídkových knih jsem si trilogii Temnota vábí/Divoký hon/Bouře a běsy nechal hezky na konec, abych si ji mohl přečíst naráz bez přerušování, tak jak je to nejlepší. Dobře jsem udělal. Ale teď mi tu k ohodnocení leží Temnota vábí.
Tu jsem nečetl tolikrát jako první Hellboyovské knihy, takže jsem úplně neměl v paměti jak moc se mi líbila nebo ne. Teď můžu říct, že dost. Vlastně, po Červu dobyvateli ji beru jako doposud nejlepší. Čím to? Hellboy je sice v základu pořád stejný a zápletky se v různých obměnách opakují, ale občas se prostě povede, že to do sebe všechno krásně sedne. Oproti předchozím nepovídkovým knihám tu máme určité změny - pryč jsou nacisti, šílení vědci, obří gorily s mechanickýma rukama či Lovecraftovské kosmické zlo a zrůdy z kosmu. Přesto nejde říct, že by Temnota vábí byla 'komornější'. Jen se od sci-fi kulis přesunula více k pohádkám, fantasy a slovanskému folklóru, což sice není žádné novum, povídky to dělaly běžně, ale je do jisté míry osvěžující mít pro jednou dlouhý příběh bez Ogdru Jahad. Místo toho tu máme (živé i mrtvé) čarodějky, (mrtvého) lovce čarodějnic, nemrtvou armádu, bohy, Kostěje Nesmrtelného či pomstychtivou Babu Jagu. To jen tak namátkou. Nejlepší vedlejší postavou je tu však skřítek Domovoj, ten neměl chybu, neskutečně zábavný sympaťák :D Dějem tu pohne i pár starých známých postav jako Bromhead, Hekaté či Gruagach. Aneb odměněn jest ten kdo poctivě čte a má v paměti všechny do té doby vyšlé Hellboye, člověk pak ocení jak se různé dřívější linky sbíhají do jednoho velkého epického příběhu, respektive jeho závěrečného dějství, které začíná právě tady. Tím že příběh této knihy není přehlcen vším možným (jako třeba Probuzení ďábla - vím že tohle využívám jako příklad přeplácanosti už asi potřetí a že to působí jako hate, ale já tu knihu jinak mám rád, fakt že jo, ale prostě je to dobrá ukázka toho jak vypadá opravdu překombinovaný Hellboyovský příběh) ale vypráví víceméně přehledný a přímočarý děj který není těžké usledovat a čtenář se v něm neztrácí, je zkrátka sympatický. Nevšiml jsem si hluchých míst ani nějaké přehnané zkratkovitosti. Ta kniha prostě jede a baví od začátku do konce, což se Mignolovi ne vždy dařilo.

A od příběhu volně přecházíme ke kresbě. Tu si vzal na starost Duncan Fegredo, a je jedním slovem úžasný. Naprosto dokonalá volba jako 'náhrada' za Mignolu. Vizuálně prostě celá kniha vypadá parádně! Fegredo silně vychází z Mignolova stylu, ale je podrobnější, detailnější, dynamičtější (což je vidět hlavně na akci která vypadá dosud snad nejlépe co kdy v Hellboyovi vypadala), ale zároveň si ponechává i cit pro atmosféru a veškeré krajiny, pozadí, kulisy a celkově prostředí působí pořád tak jak jsme zvyklí. Obzvláště když se Hellboy dostane do světa Baby Jagy, to zasněžené prostředí a lesy… to je lahůdka. Možná je to moje osobní úchylka, že se sněhem prostě vždy vše vypadá a působí lépe a přidává to atmosféru, ale tady to opravdu platí a na mě to funguje maximálně. A když to tradiční Hellboyův kolorista Dave Stewart svou barevnou paletou ještě povýší na další úroveň, pak se můžeme bavit o jedné z vůbec nejlépe vypadajících knih z celého Hellboy univerza.
Velmi vydařené jsou i poznámky a náčrtky na konci, hezký pohled do zákulisí.

Celkově tak vychází v rámci série velmi silná kniha. Povedený soběstačný příběh který ale rozvíjí události předchozí, oku lahodící kresba a pohlcující atmosféra. Tohle jsem si užil se vším všudy od začátku do konce, a po několika povídkových sbírkách proměnlivých kvalit je Temnota vábí vyloženě jak za odměnu. 9/10

Tohle se povedlo. Začíná nám tu další trilogie. Hellboy schovává hlavu v písku, a snaží se utéct před svým údělem. Jenže život je svině, dostane se do křížku s čarodějnicemi. Což navíc vyústí v to, že po něm jde Baba Jaga, která je na něj právem nasraná. Další skvělý díl, kde tentokrát Mignolu, coby kreslíře nahradil Duncan Fegredo, a povedlo se. Fegredo má vlastní styl, přesto dodržuje Mignolovu estetiku. Jediné co bych Fegredovi vytkl je hodně chaotická kresba v bojových pasážích. Jinak skvělých 8/10

Další skvělá četba s Hellboyem.
Jediný problém jsem měl s kvalitou knihy jako takové, tím myslím brož. Přečetl jsem zatím jen jednou, a já jsem na knihy opravdu šetrný, a už se kniha láme a praská. Ještě párkrát přečtu a budou vypadávat stránky. Bohužel v době kdy jsem kupoval nebyla k dispozici pevná vazba.

Temné, tvrdé a Fegredo - co víc dodat. K tomuto asi spěl Hellboy. Rozjezd druhé "trilogie". Prostě pecka. Celá kniha hraje a je čtivá. Konečně je to míň ukecané a odsýpá to. Dobře zmáknuté odkazy na legendy a historii. Za mě jeden z top Hellboyů.

Tak tohle byla paráda. Na tohle jsem se těšil, na jeden velký epický ucelený příběh, který skvěle připravuje půdu i pro další díl(y). Fegredova kresba se mi neskutečně líbí a rozhodně prospěla. Tam kde je Mignola se svojí kresbou jednodušší, ale zároveň temný a ponurý, tak Fegredo kreslí mnohem detailněji, víc si s tím vyhrává, ale zároveň tam stále nechává Mignolův rukopis. Co se týče příběhu, tak tam mi přišlo, že Mignola díky tomu, že se nemusel věnovat kresbě si s ním více pohrál a nemám mu co vytknout. Zkrátka epický příběh.

Můj problém s Hellboyem je, že z klasických polodetektivních příběhů se stala jakási mystická pouť, pracující s různými mytologickými motivy, které směřují k prorokovanému finále, kdy má chlapík s upilovanými rohy stanout v čele armády pekelné. Osmé album tak v mnohém odkazuje na předchozí svazky, což by mi tolik nevadilo, kdybych se nezačal ztrácet v tom, kdo, proč a s kým. Rovněž by už autor mohl pomalu opustit témata baby Jagy, Rasputina a Hékaté, kteří se neustále vracejí, aby je Hellboy zase poslal tam, kam slunce nesvítí.
Nic však nelze upřít báječné hororové atmosféře, která naštěstí z vyprávění nevymizela. Nijak tomu neublížila změna kreslíře, protože Duncan Fegredo poctivě navazuje na štafetu, jíž mu Mike Mignola předal. Osobně se dokonce domnívám, že je v některých ohledech i lepší, ale to už je věc individuálního přístupu. Temnota vábí tak nezklamala, ale ani nenadchla - prostě jen další svazek rozšiřující základní univerzum, tentokrát těsně provázaný s předchozími událostmi.

Hellboy v plné parádě! Na mé straně je maximální spokojenost a ikdyž komiks nekreslil Mignola, vůbec to nevadí. Kresba od Fegreda je stejně tak precizní a působivá, má plno detailů na které jsme zvyklí od M. M. a navíc jí doplňují krásné barvy. Co se týče příběhu, tak ten je jednoznačně strhující a dokáže čtenáře vtáhnout. Dostaneme se totiž do světa Baby Jagy, která chce Hellboye totálně zlikvidovat. Pošle na něj několik známých postav dodávajících příběhu to správné koření. Skvělá zábava s tímhle červeným ďáblem. Jasných 5* :-)

"Hellboy 8: Temnota vábí" je komiksem, který skalního fanouška nadchne, protože se zde dále rozvíjí mytologie hellboyovského světa, ale zároveň může odradit ty, kteří o celé sérii pochybovali. Není zde nic zásadně nového, co by je mělo ohromit, nic, co by je mělo udržet a přimět si koupit další. Je zde prvek, který do nás vkládá očekávání toho, co přijde, protože se v podstatě nic nedořešilo, vyvstalo nebezpečí nové, ale pro některé čtenáře to může být jen nastavovaná kaše. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/06/662-hellboy-8-temnota-vabi-70.html

Mignola předal starosti s kresbou Fegredovi, soustředil se na scénář a je to sakra znát. Výsledkem je rozsáhlý epický příběh, po minulém díle obrat o 180 stupňů. I když bych si přece jenom přál, aby vše nadále kreslil Mignola. No ale člověk nemůže chtít všechno.

Velice povedený book Hellboye, který mi výrazně spravil chuť po předchozím Pražském upírovi. Tentokrát hodnotím na 92%, a to jak po stránce kresby, tak příběhu. Velice se mi líbilo zapojení Kostěje Nesmrtelného, návrat Baby Jagy, a i dalších velkých jmen. Tento book mi opět připoměl, proč mám Hellboye rád a nedočkavě čekám na další pokračování tohoto masivního příběhu.

Za Hellboye bych dal i zlaté prase (a levé varle). Je mi z vás ouzko.

„Teda holky, vy vypadáte, jak když někomu utek kompost!“ (Hellboy ví, jak složit dívce kompliment)

Něnagljadnaja krasota - Krása nesmírná. Jako malému špuntovi mi máma tyhle pohádky četla mnohokrát. Já je děsně miloval. Bylo to něco úplně jiného než náš Český Honza nebo klasické kombo Němcová/Drda. Ruské lidové pohádky byly jako z jiného světa. Dodnes mám v hlavě ty fantastické postavy a doprovodné ilustrace - zlá Baba Jaga v podivném dřevěném moždíři, pěstní souboj Kulihráška se sedmihlavým drakem nebo Váňuška stínající dračí hlavy kosou, hrozivý pták Mogul a můj nejoblíbenější, Kostěj Nesmrtelný s duší schovanou ve vejci (a vejce v kachně, kachna v sudu a sud v širém moři).

Mike Mignola snad nemá slabou chvilku. Tentokrát nastudoval slovanské legendy a povídačky a aktuální počin měrou vrchovatou zaplnil nadpřirozenými postavami, jež obývají krajiny ležící převážně východně od Karpat. Poté, co v úvodu Hellboy odmítne přistoupit na nabídku čarodějnic stát se jejich králem, ošklivé babizny popadne zloba a nebohého pekelníka pošlou rovnou do spárů Baby Jagy. Ta jde Hellboyovi po krku z celou armádou nemrtvých, protože na něj má pifku kvůli dávné záležitosti týkající se výstřelu z jeho pistole a jejího prázdného očního důlku. Objeví se i překrásná Vasilisa se svou panenkou, rozkošný domácí skřítek Domovoj, bůh hromobití Perun nebo ultimátní vazbič Kostěj Nesmrtelný. Nejvíce se mi líbila dvoustrana s impozantním lesním duchem Lešijem a jeho obřími vlky. Vrací se i staří známí Vladimir Giurescu a Ilsa Haupsteinová a na okamžik se zde mihne démon Gruagach. Znalost předchozích dějství je tedy vítána (ale není vyloženou nutností). Temnota vábí je mela epických proporcí, Hellboy se má co otáčet, Mignola mu tady dává pořádně na frak. Závěrečný epilog pak nevěstí zrovna růžovou budoucnost.

„Teď půlnočních trub zní už hlas
a temnota vábí nás.“

Duncan Fegredo není Mignola. Ani Corben. Jeho pojetí Hellboyova universa má sice lehký nádech původní kresby, ale (a zde se zcela rozcházím s názory některých komentujících) výšin Mistrova umění zdaleka nedosahuje. Mignola působí na oko jednoduše, o to více jsou jeho obrázky účinnější, hrany ostřejší, zákoutí tmavější. Fegredo si s tím moc hraje, linka je oproti originálu překombinovaná, občas je Hellboy kuriózně zkroucený a některé tváře či postavy také nejsou úplně košer. I přes tyto nepatrné výtky se ovšem jedná o vynikající práci, interiéry jsou vyloženě povedené, stejně tak "mignolovské" detaily (výřezy soch, ptáků ve větvích stromů, veverka). Akční scény (Hellboy versus Kostěj!) potvrzují, že Fegredo je kreslíř na správném místě. Tradičně dokonalé barvy Davida Stewarta jsou samozřejmostí. Když držím v pacičkách zvětšený formát (Library edition Volume 5 od vydavatelství Dark Horse), slintám blahem.
Trošku mě mrzí, že se Fegredo více nerozmáchl v jedné kresbě ze závěru - Igor Bromhead umírá a vidí Hellboye v pekle, kterak sedí na drakovi v čelé své početné armády. Fegredo ten výjev narval do panelu na třetinu stránky a draka úplně ufiknul. Tohle si říkalo o celostránkový monstrobraz. Já tyhle portréty rudého pekelníka s dorostlýma rohama a hořící korunou nad hlavou absolutně žeru.

Jakožto zanícený fanoušek Hellboye a všeho okolo něj, nečekám na tuzemské překlady a rovnou kupuji originály ze zahraničí. Pokud to s Rudochem myslíte alespoň trochu vážně, činíte tak také. Povzdechy o úmorných prodlevách mezi českými vydáními v případě Comics Centra pozbývají jakéhokoliv smyslu. Komiksy holt nejsou rohlíky a rozprodat náklad v našich končinách není jen tak.

Mimochodem, Mike Mignola se loni po několikaletéleté pauze opět vrátil ke kreslení Hellboye. Nový příběh nese název Hellboy in Hell a momentálně je na pultech již druhé číslo. Ale tohle už rudí dávno vědí, že?

Tak mě Fegredova kresba lepší než Mignolova rozhodně nepřipadá. Je skvělá až parádní, kdybych ji nemusel srovnávat, tak bych se nebál říct fantastická, dokáže navodit atmosféru prvních dílů, to se ji upřít nedá, ale holt v srovnání s Mignolou je slabší. Což ji však stále nechává stát vysoko na pomyslných stupních grafického Olympu. Co se mi moc líbí – a líbilo vždy - je taková monochromatičnost jednotlivých panelů i celých stránek – kdy je kresba kolorovaná odstíny jedné barvy - převážně fialovou, tyrkysovou, hnědou, do žluta, je to radost si knihou jen listovat. Za co jsem rád opravdu hodně je, že tu máme konečně epičtější příběh, který se vine celou knihou – a asi bude i pokračovat. A taky, že je stavěn na ruských pohádkách. Bohužel už si je z dětství, kdy nám je vtloukali do hlav ve škole i družině, moc nepamatuji, asi to budu muset napravit, protože to jsou pohádky pěkné, slovanské, tudíž geopoliticky blízké;-) a holt vše z dětství má nádech nostalgie a rád se k tomu budu vracet. Navíc zachvilu budu asi pohádky doma předčítat, tak je třeba mít pořádnou rozmanitou zásobu, na vánoce jsem už pořídil antologii pohádek arabských, himalájských, tak teď ještě koupím nějaké ruské, abych si s malou přečetl jak to bylo s tím Kostějem a Babou Jagou:-) Peruna nám ale vraždit nemuseli, Radegast by mohl za to v příštím díle Babě Jaze ukopnout koule. A co ta reklama na Ú.V.P.O.?? Svítá na pokračování??

Konečně jsme se zase po letech dočkali návratu tohoto pekelného chlapce. Příběh má velmi solidní tempo a je jen málo času k dalšímu nadechnutí. Nejrůznější potvory a bohové z ruských bylin, pohanských legend a jiných mytologií se zde opravdu valí ze všech temných stínů. Fegredo na postu nového kreslíře hravě obstál a coloring, který je u Hellboye používán patří k mým nejoblíbenějším. Mám toho pekelného chlapíka moc rád, jen mě opravdu mrzí ta doba, která uplyne, než přijde na další návštěvu.

Tohle je po Pražském upírovi naprosté překvapení. Velmi milé překvapení. Je to sice prapodivný mytologický guláš, které vévodí armáda Baby Jagy, která zabíjí bohy na potkání, ale jinak mi teď kresba strašně moc sedla do té parádní hororové atmosféry. Být každý Hellboy takový, tak se snad stane i mým oblíbencem. Místy jsem hltal okénko po okénku...

Celkový dojem: 80%

Po čase mě Hellboy zase opravdu bavil, kresba je skvělá, snad vážně i zatím nejlepší.

ClimbVibe - jasné, len sa mi zdá, že keby sa Hellboy vzdialil od "souboje s co největší výstavkou hororových/pohádkových postaviček", tak by stratil dve tretiny svojej pútavosti.

Brkowycz to vlastně shrnul perfektně. Hellboy v kostce...Je pravda, že se mi to možná malounko začíná okoukávat (zvlášť po tom, co jsem nedávno přečetl všechny starší díly) a že je Hellboy je prostě malounko vidlák, ale na druhou stranu to má šílenou atmosféru, kde musim říct, že kresba Duncana Fegreda mi přijde o chloupek lepší než Mignolova a atmosféra ještě hutnější, ale prostě tentokrát jen hodně slušný...Na druhou stranu mi to možná jen úplně nesedlo. Uvidíme až to dám znova...
----Tak jsem to dal znova a z kreseb Baby Jagy jsem si uchcával a scény před zasněženým lesem jsou parádní. Navíc to vypadá jakoby se pomalu ale jistě schylovalo k Hellboyovu konci...

erik: Vím asi jak to myslíš, jen mi tohle hodnocení (jedinečná kvalita, netrpí změnami image) sedí spíš na Asterixe nebo Tintina než na Hellboye. A nikdo přeci nechce experimentální zoufání. To co chci např. já je prostě solidně vystavěný příběh. A proč? Protože mám pocit, že si taková super postava v tak krásném vizuálu prostě zaslouží něco zapamatovatelnějšího než souboje s co největší výstavkou hororových/pohádkových postaviček.

brkowycz, ClimbVibe - mne to pripomína AC/DC, človek vie, že dostane jedinečnú kvalitku, ktorá netrpí zmenami image, poďme s dobou syndrómom, experimentálnym zúfaním a pod. kravinami.

Nevím jestli byl opravdu Hellboy dřív o tolik lepší, nebo mě prostě jeho příběhy už přestali bavit a na stejné triky Mignolovi neskočím dvakrát. Příběh není vyloženě špatný, docela jsem se i celou dobu bavil, jenže mi prostě přijde, že Hellboy je taková figurka, ktrerou vždy někdo vezme, někam ho strčí a něco tam Hellboye napadne, něco jiného Hellboye zase zachrání... prostě ten příběh ho nese jak divoká řekal a on jen mává kolem sebe pěstí. Nedostává chytré nápady, Deus ex machina na každý druhý stránce, žádný zvrat v ději, nečekaná událost. Jasně, baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný, super postavy, ale nejsou autora, jsou převzaté (ukradené?) z folklóru. Prostě z toho mám pocit, že scénáristicky se vezme Hellboy, pár postav z legend staré rusi, naházej se do mixéru, ten se zapne a "něco" z něho vyleze. Ten konec jsem navíc vyloženě nestihl, najednou to celé skončí jakoby z ničeho nic, dost podivným koncem. Doufám, že v další knize to bude ještě probírané, snad za ty dva roky nezapomenu děj, než CC vydá další díl.
Co bylo příjemné překvapení je Fegredo. Skutečně parádní kresba, lepší než Mignola. Zachovává jeho styl, ale je daleko detailnější, víc postavy vykresluje. Opravdu se mi líbil a kresbu jsem si užil, takže za ta moje hodnocení zase zvedá. Rozhodně taky lepší než předchozí povídková kniha.

Tenhle Hellboy je pro mě i přes ten příběhový mišmaš dokonalost a to ze dvou důvodů:

1, Fegredo převedl kresební styl Mika Mignola k dokonalosti
2, kde jinde uvidíte tolik nádherně bizardních postaviček typu Domovoje, Lešije, Peruna, Kostěje a dalších

Technické zpracování velice kvalitní. Doufám, že na další díl nebudeme muset čekat další dva roky.

Ako klasický davový detvák komunistickej doby som žral ruské rozprávky a báje. Mojim číslom jedna bol Iľja Muromec, bohatier, ktorý rozsekal všetko, čo mu v knihách postavili do cesty. Aj dnes čítavam deťom temné rozprávky o Babe Jage a Vasilise s bábikou, Kostejovi nesmrteľnom a pod., nuž som sa v tejto knihe cítil ako doma.

Mignola definitívne zbalil ceruzky, čo je škoda, aj keď sa Fegredo ukazuje ako dokonalá kópia (hoci sa marketingovo prezentuje ako osobitý čarbač). Zasa, príbehu autorovo sústredenie výrazne pomohlo. Dá sa dokonca baviť o epickej šírke. Staré postavy sa vracajú, čarodejnice túžia po troške patriarchátu (nekecám) a napokon, Baba Jaga má toľko horiacich lebiek, že s nimi podkúri aj pekelníkovi. A to sa ešte čosi liahne z jednej truhlice. Pokiaľ si Mignola do budúcna tento rozmer uchová, tak nech pokojne nechá plagiátorov kresliť o dušu.

Bez ohľadu na Mrázika, Vtáka ohniváka, Čuda Juda a ďalšie geniálne potvory, ktoré Mignola nezahrnul do Vábenia temnoty, je to parádna záležitosť. S prehľadom najlepší Hellboy, aký tu doteraz vyšiel. Len tak ďalej.

...a samozřejmě hned musí přes facebook pasivně agresivně obvinit zákazníky/čtenáře, že za všechno přece můžou oni. Co jen bychom si bez toho Comics Centra počali :))

Doppelganger: Nojo, když nechtějí zlevnit pevnou vazbu a lidé si stěžují, že dvojnásobek ceny paperbacku je hnus, tak se zdraží paperback a můžeme leda držet huby, ne?
A ne že by to rok zpátky (báj voko, už se přesně nepamatuji, možná i dva) avizované zlevnění nebylo úsměvné. Prohlášení, že paperback bude stát 149,- a pevná vazba 399,-, pak taky vzalo za své. A to jsem jim už chtěl začít věřit a pookřát...

Po delší době jsem si koupil Hellboye a byl jsem překvapený jak moc je to pořád na jedno brdo. Ten příběh je splácanina pohádkových a hororových motivů prokládaných akcí. Bohužel bez špetky humoru a nadhledu (a Hellboyovo "Ty parchante" to nezachrání). Kdyby tohle byl můj první komiks o pekelníkovi, asi bych vydržel číst hodně pozorně, ale tady jsem po pár kapitolách už začal spíš jen prohlížet obrázky než opravdu vnímat "děj". A musím říct, že vizuálu není co vytknout. Duncan Fegredo převzal Mignolův styl sakup prdum a je to opravdu pastva pro oči. Nádherné tvary postav a prostředí, kompozice a barvy - to je prostě pořád důvod si Hellboye koupit/půjčit/prolistovat.

No hlavně když se člověk koukne na Hru o trůny, tak je vidět, že to jde, vydat nádhernej vázanej komiks za 329 korun! Jenom to nesmí být Comicscentrum...

vidím, že strategie "cena paperbacku = 50% ceny hardbacku" už vzala za své... anebo má hardback tentokrát podsazenou cenu?