4

Na tento komiks jsem se hodně těšil, ale na můj vkus byl rozjezd až příliš dlouhý. První čísla na mě působila chaoticky, představilo se hodně postav, mezi kterými nebyla žádná spojitost. Ke konci se však vše začalo měnit k lepšímu a děj začal dávat smysl a přibylo i napětí. Za mě 3,5*, ale trochu slabší, takže nakonec musím dát za 3.

Cela tahle serie by mela byt povinna cetba. Nejen ve skolach, ale i pro vsechny, co hazou bez rozmyslu levici ci pravici, komousema ci nackama. Pro kazdyho, kdo nechape, jak se Hitler mohl dostat k moci. Pro kazdeho, kdo ma pocit, ze antimetismus byl jeho vynalez.Takhle se pise historicky comics. Takhle se pise o politice. Skrz proste pribehy lidi a jejich bezvyznamne zivoty. Osobne pro me silnejsi serie nez Maus, protoze Berlin nehraje na city, proste jen pomalu a vecne ukazuje, jak se hrouti nemocna spolecnost. Jak snadne to je.

Jednoduše ale pěkně nakreslené, náhodně se potkávající lidé v Berlíně a jejich osudy. Hodně se mi tu líbí bubliny s myšlenkama, náhodných kolemjdoucích. Nějaké to bohémsství, nějaká ta politika.

Je to i není takové, jak jsem očekával. S politickou stránkou toho komiksu, tj. s popisem sílícího komunismu i národního socialismu, s tím jsem počítal. Nečekal jsem ale, že vyprávění bude roztříštěné do tolika malých a vlastně i bezvýznamných příběhů obyčejných lidí. Zpočátku jsem se v tom špatně orientoval a snažil jsem se mezi těmi příběhy hledat spojitost, která tam zatím moc není. Autor čtenářům to čtení ani moc neulehčuje a všechno jim servíruje po malinkých střípcích a vy potom zběsile listujete tam a zpátky, abyste si to dali dohromady. Ale díky právě této roztříštěnosti dokážete nasát atmosféru té doby. Sledujte osudy lidí, kteří tíhnou ke komunismu a nebo k národnímu socialismu, a přestože dneska byste jim plivli do ksichtu, tak v kontextu té doby a její atmosféry rozumíte tomu, proč se těmi ideologiemi nechali strhnou. Však v knize mimo jiné zazní, že se zatím mohou bavit o drobných rozdílech v politickém smýšlení, ale nakonec, v revoluci, jsou už jenom dvě strany.
Grafická stránka komiksu je taky fajn. Líbila se mi kresba, přestože jsem měl problém některé postavy v té záplavě tváří rozeznat. Hodně se mi líbilo i panelování. Ač jde jen o čtverce a obdélníky, tak mi díky kompozici připadaly estetické a nápadité.
Nakonec musím zmínit něco, co hanebně sráží české vydání. Je to velikost knihy. Tentokrát nejde ani tak o kresbu, jako o písmo. Vidím dobře a ještě se mi nestalo, abych musel komiks číst z takové blízkosti jako Berlín. Chvílemi jsem dokonce litoval, že nemám lupu. 4,5*

Berlín #01: Město kamene - Téměř po sedmi letech od mého prvního čtení se vracím do ulic Berlína roku 1928, později také 1929, abych znovu objevil krásu a zmar všedních dní, v níž si jeho obyvatelé museli zvolit směr, kterým svůj život vlastně povedou. Jason Lutes nás bez milosti vhodil do doby, ve které bylo Německo názorově velmi rozdělené, jeho obyvatelé navzájem znepřátelení a ve vzduchu se pomalu schylovalo k další bouři. Tato série je a asi i navždy bude v mém osobním Top Ten seznamu, jelikož tohle by si měl přečíst opravdu každý ... Za mě 5*!

Jednoznačná pětihvězda. Meziválečný Berlín v komiksové podobě snad ani nemohl být zpracován lépe. Děj sleduje osudy několika postav různých sociálních vrstev a politických přesvědčení. Ve vzduchu je cítit, že začne přituhovat. Jedna ze scén například zobrazuje události z 1. Máje 1928, kdy policie postřílela komunistické demonstranty, nacistické bojůvky začínají být čím dále více aktivnější... Ale nahlédneme i do každodennosti zahrnující divoký a až dekadentní noční život buržoazie, každodennost chudiny a tak dále. O Berlínu by se dalo psát dlouze. Věřím, že jej ocení hlavně někdo, kdo se zajímá o historii poválečného Německa nebo první poloviny 20. století v Evropě obecně. Kresba je krásná, detailní. Musím říci, že mi je sympatické Luteosovo pojetí nahoty, které je realistické, tj. nejsou nám předkládány dokonalé typy lidí, což je bohužel běžný nešvar.

Jason Lutes věrně zachytil dobu mezi dvěma velkými válkami z pohledu obyčejných lidí, pro které nepřátelský konflikt byl tím posledním, co je zajímalo. Dokonale pronikl do intermezza, ve kterém se o vliv v Berlíně (a tedy v celém Německu) přetahovaly dvě mocensky vyrovnané strany - nacisté a komunisté. Autor nerozehrává žádné srdcervoucí drama, jen rozdá karty různým postavám a následně sleduje, jak si ve hře zvané život povedou. V tomhle vsadil na jistotu, protože díky výběru tématu nemohl šlápnout vedle.
Jenže pravdou je, že jeho vyprávění nepřináší nic nového. Neokouzlí originálními postavami či zápletkou a ani neohromí finální pointou. Je to jednoduše profesionálně odvedená práce. Ale víc jsem v tom bohužel nenašel. V čem komiks naopak vyniká, je detailní realistická kresba, která věrohodným způsobem zachycuje budovy, stroje, dopravu. Je to mnohokrát lepší než listovat starými pohledy nebo sledovat filmy, protože pod rukou Jasona Lutese všechno ožívá a skutečně existuje.

Jason Lutes mi onehdá zpříjemňoval pobyt v nemocnici. Ze startu je to trochu tužší záležitost, autor našlapuje ztěžka a hledá téma, v závěru první knihy se to ale konečně rozjede tím správným směrem a ta druhá už se pak jenom veze. Moc pěkný příběh, nejspíš si jej pořídím do sbírky. I když co já vím, třeba se mi to jenom zdálo... ta sedativa tenkrát zabírala docela rychle.

Jasun Lutes dokáže skvěle zachytit lidské životy, a to figurální formou, kdy se neustále přeskakuje od jedné postavy ke druhé. Všechny životy jsou však vykreslovány výborně, ať to jsou životy, které jsou ovládány politickým smýšlením, vlastními uměleckými snahami, anebo jen životy, které se snaží uchytit a udržet v době, která jednoduše některým přála více než jiným. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/08/723-berlin-1-mesto-kamene-80.html

Konečně něco, co na první pohled zaujme a svým dějem vás vtáhne přímo do ulic.

Berlín, je ta kniha, kterou si vždy rádi přečtete, díky tomu, že neprožíváte život pouze jedné postavy, ale prožíváte životy více lidí, kteří se mohou, ale také nemusí střetnout přímo na ulici Berlína. Berlín mě osobně vtáhl do děje hned a svou příjemnou kresbou mi zpříjemnil ne, jen jeden den. Pokud vás již nudí superhrdinové a příběhy, které mají skoro stejné zápletky (PS - mě tyhle příběhy ještě nenudí), tak je Berlín právě pro vás.

A teď něco málo k ději: Marta Mülerová, která se do Berlína vydala studovat malířství se jednoho dne roku 1928 střetne ve vlaku s Kurtem Severingem, který pracuje v Berlíně jako novinář. Marta se s Kurtem hned seznámí a stanou se přátelé. Tohle je však pouze jedna dějová linka. Jinak se také setkáváme s matkou samoživitelkou, nebo s mladým židem, který to v Berlíně nemá zrovna jednoduché.

Budu někde na pomezí nynějších hodnocení. Berlín pro mne není srdcová záležitost, ale velmi příjemně překvapil. Má to atmosféru, zajimavý historický pozadí, mnoho příjemně lidských a nedokonalých postav. Kresba super, detailní ale přehledná, přesně sedí k typu příběhu. Úplně to se mnou nerezonovalo, ale neodložil sem to (což se mi, bohužel, stává poslední dobou často) ba dokonce četl jsem s chutí a zájmem => 4 hvězdy :-)

Bohužel, pro mne zklamání - Takový Alois Nebel (kterého mám na české poměry ještě rád), jen v Berlíně ;)
Poznat chlapa od ženské, nebo vůbec rozeznat, o kterou postavu se jedná, mi dělalo značné potíže ;) Emoce to ve mě tedy žádné nevyvolalo, bohužel...

Na tento komiks jsem se těšil od doby, kdy jsem na něj tady uviděl poprvé odkaz. Cítil jsem, že půjde o další závažnější dílo a v tomto ohledu jsem nebyl zklamán. Vlastně není nic, na co bych si tentokrát mohl stěžovat.

Přelom 20. a 30. let 20. stol., to byla všeobecně mizerná doba hospodářské, ale i politické krize - nejen v Německu. Ale Berlín představoval bezpochyby velmi intenzivně bublající kotlík, ve kterém se střetávaly dvě koncepce, které v budoucnu zanechají miliony mrtvých, komunismu (radikálního socialismu) a fašismu (nacismu). Křehká demokracie a liberalismus sice formálně Výmarskou republiku zastřešovaly, nicméně hrály až "třetí housle" a sloužily jako fackovací panák oběma nastupujícícm ideologiím. Berlín, Město kamene, velmi působivě zachycuje tuto atmosféru politické mizérie, pocitů beznaděje, zrady velmocí a strachu z vnitřního nepřítele; divokou atmosféru, která se přitom vkradla do relativně "civilizované" a "kulturní" společnosti. Ačkoli se zdá, že autor účelově jakoby vykresloval levicovou stranu jako tu sympatičtější a tu "hnědou" výhradně jako spolek zlých tyranů, celé město a jeho problémy jsou nahlíženy z mnoha stran a mnoha očima. Hrdinů tu totiž máme hned několik a každý pochází z jiné vrstvy společnosti, z jiného kulturního ovzduší, a má tedy jiné zkušenosti a názory na svět. Najdeme tak lidi názorově ukotvené, či naopak v chaosu tápající. Novinář Severing pak představuje někoho, kdo se snaží zachovat si nadhled. A to se myslím daří i J. Lutesovi, autorovi knihy. Těším se na další kapitoly...

Celkový dojem: 90%

Největší světoví autoři vždy dobře věděli, že ty největší příběhy se vyprávějí z pohledu těch nejobyčejnějších lidí. Právě těch, které se historické události, sociální změny a neovladatelné vichry doby dotýkají ze všech nejvíc. Možná je to právě onou měrou sugesce, kdy se prostý čtenář dokáže nejlépe vcítit do osudů postav, nebo možná existencionálním pocitem, který se dere ven a vyvolává strach z toho co vše se může stát.

Ne jinak je tomu v grafickém románu Berlín, jehož první díl mě zcela uchvátil. Nenásilnou formou nás seznamuje s osudy několika lidiček, spojených životem v době mezi světovými válkami a konečné transformace směru německých "omylů", které dovedly svět až k největší katastrofě dějin. Lidiček, kteří se možná mohli opravdu potkat v ulicích Berlína. Síla románu je v použití skutečných reálií a rozmanitost použití "vzorku" postav, jenž obsáhne názorové spektrum zprava do leva, aniž by se autor snažil někomu nějak stranit. Naopak, Berlín není protkán černou nebo bílou, je sycen odstíny šedé...

Takových děl na našem trhu opravdu není mnoho a to je velká škoda. Berlín ve mne zanechal stejně silné pocity jako Joe Sacco a jeho Palestina nebo ještě obsáhlejší Gaza. Vlastně si tato díla nejsou nepodobna ani grafickou stránkou. I Berlín je kreslen černobíle, avšak pevnou linkou a ač to tak na první pohled nemusí být znát, tak i s obroským důrazem na detail a vyjádření emocí... Opravdu škoda, že takových grafických románů je u nás jako šafránu.