5

Je jedno kolikrát to budu číst pokaždý je krásně snový.

Žaponská poetika mystika meditace

Když jsem tuto mangu začala číst poprvé, přišla mi vskutku zvláštní. V jednotlivých krátkých příbězích jsem nenacházela žádný smysl, přesto ale byly velmi čtivé. Takto jsem došla k desáté povídce, než jsem si řekla dost. Otevřela jsem si předchozí komentáře u Myšlenek smyšlenek tady, na comicsdb, a pak jsem to zkusila od začátku "znovu a lépe".

Znovu od první kapitoly a zkoušela jsem se na příběhy dívat z jiného úhlu pohledu. A najednou mi opravdu začaly dávat smysl, všimla jsem si, že tam vidím drobnosti, které mi předtím unikly, ale které byly důležité proto, abych našla v příbězích nějaký ten smysl. A hle, opravdu jsem v tomto zvláštním Igarashiho světě viděla stopu mého oblíbeného Hayaa Miyazakiho, o kterém se autor zmiňuje na zadním přebalu knihy, a říkala jsem si, jak jsem předtím mohla být tak slepá.
Tato manga mě nakonec oslovila, ač se to na první otevření nezdálo, a jsem hrdá na to, že mám tento exponát ve své sbírce.

Poslání v podobě vzbuzování fantazie, o kterém se na konci autor zmiňuje, u mě rozhodně splnil. :-)

Autor na konci píše, že pokud nás alespoň jeden z příběhů inspiroval a podnítil naši představivost, tak autor dostal tu nejlepší odměnu. No. Dobře, řekněme že se mu to povedlo. Máme tu babičku co vypadá jak Benjamin Button, podivného Balzamovače či chlapečka co se ztratí v "zrcadlovém světě". Pár nápadů je tam dobrých a atmosféra tomu rozhodně nechybí. Hlavně části kde prší nebo fouká vítr. To jsem si opravdu užíval. Jinak je to na mě ale moc "art", moc divný, ale zároveň málo úchylný a strašidelný. Podmanivý vizuál kde forma převládla nad obsahem. Já vím, jsou to japonci a měl jsem to čekat, ale číst víc jak dvacet povídek kde prakticky nejsou pointy je na mě asi trošku moc. Sice zajímavá exkurze do japonského folklóru, ale do druhého dílu nepůjdu na to jsem prostě moc malý poeta .o) na druhou stranu mě nakladatelství Hanami nálakalo na jiné tituly a já dostal chuť na trochu dalšího japonska...

Krásné krátké mysteriozní místy až surrealistické příběhy. Něžnost promíchaná s hororem. Fantastická kresba. Byl-li autorovým cílem vzbudit v čtenářovi mysli představivost (jak píše na konci), u mě se mu to povedlo do posledního puntíku.

Celkový dojem: 90%

Mangu nemusím a japonskou mytologii neznám. Znám ale japonskou literaturu 20. století a nějaké ty pohádky, a tak vím, že především nesmím čekat evropskou zápletku a už vůbec ne pointu. A to pro mě byl klíč k "pochopení" Myšlenek... jestli vůbec má smysl mluvit o pochopení. Užila jsem si divnost těch minipříběhů. A ta kresba!

Je zajímavé, co člověk dokáže vymyslet a ještě zajímavější je sledovat, jak své nápady podá. Můj dojem z Myšlenek byl spíše takový, že jsem si jednotlivé příběhy oťukával a snažil se v nich prokousat nějakou cestičku, která by mi pomohla nalézt něco, čeho bych se mohl chytit. Ale pak jsem si uvědomil, že to vlastně není podstatné, a tak jsem to všechno hodil za hlavu a prostě si užíval čtení i obrázky. Jednotlivé myšlenky příběhů totiž vyplouvají na povrch nebo zůstávají ukryté, a tak je na každém, jak si co přebere a zda vůbec, nicméně vizuálně alespoň na mne určitě působí esteticky pozitivně.

Hodnotit číselně moc nemá smysl. Jednotlivé "povídky" jsou vizuálně nápadité, ale pointa se v drtivé většině případů stejně nekoná. Mému zvrácenému vkusu se to líbilo, ale hodně bych váhal jestli doporučit někomu jinému.

Dvacet tři minipříběhů. Občas člověk neví která bije, občas probleskne až bradburyovská atmosféra. Mám spíš rozporuplné pocity, přeci jenom japonský folklór neznám tak dobře abych se všude chytal. Jedním slovem se tenhle komiks popsat dá. Je prostě strange. :)

Daisuke Igarashi je jeden z mých nejmilejších autorů. K jeho příběhům se rád vracím.

Skvěle nakresléné krátké snivé příběhy, ve kterých nejde zas až tak moc o příběh a o pointu někdy ještě míň.. ~_~ Určitě patří tato sbírka k nejlepším mangabukům, co se na našem trhu objevily. Hanami nám předkládá samé lahůdky.

Poniczech: To měly všechny kusy, dík za připomenutí, jsem to už kdysi chtěl dát do poznámek, tak teď díky tobě činím :)

Jen zajímavost - nevím, jestli to byla chyba jen toho svazku, který jsem si půjčil v knihovně, ale na hřbetu měl chybně uvedenou dvojku, i když šlo o první díl.