4

A to ta obálka vypadala tak slibně...Danglár dobrej. Na poslední straně inzerován ZUKO, to počítám asi nikdy nevyšlo, že ? (anotace: postkatastrofický svět, krásné ženy, rafinovaný sex, násilní gayové, bezprizorní žoldáci a celá řada dalších ztroskotanců přežívajících na troskách zničeného světa - což by šlo).

to: vasek
Pokud chceš vědět, kde je Kopl teď, tak to doporučuji jeho Krále Artuše a Tři mušketýry.

V roce 98 se v ostravské experimentální laboratoři Dittmara Chmelaře objevila sympatická snaha o genovou mutaci mezi Kometou a Crwí. Mělo jít o ryze český komerční časopis s pravidelnou periodicitou, zaměřený spíše na odrostlejší publikum nebo dospělé čtenáře. Pokud vím, tak byli autoři publikovaných komiksů i celkem slušně honorováni a v záměru nakladatele bylo vytvořit našlápnutý časák plný sexu, krve a rokenrollu. Což se (přiznejme) žalostně nezdařilo. Možná to bylo dáno nepřipraveností trhu a výtvory spíš podprůměrných kvalit. Možná měl nakladatel velké oči: publikovalo se za každou cenu barevně (i černobílé komiksy se tiskly na barevný podklad, což je tedy podle mého nehorázné plýtvání), tisklo se na lesklý drahý papír a zřejmě v obřím nákladu (remitenda byla prý neskutečná).

Takže se není čemu divit, že to šlechtitelská stanice Ostrava po třetím čísle zapíchla. A to je podle mě škoda. S rostoucím číslem je totiž cítit znatelné zvýšení úrovně… A Origami trojka se dá i celkem číst (na rozdíl od předchozích dvou čísel, která bych snad ani nedával do knihovny, ale slušelo by se je zašoupnout někam dospod kompostu a nechat vyhnít ze světa).

Určitě nejzajímavější z celé trojky je setkání s Danglárem. Skvělá obálka, a neméně perfektní kresba uvnitř vyhnala (aspoň u mě) hodnocení nad padesát procent. Ale jen co by se Rákosníčkovi za nehet vešlo.

D'Artagnan = krystalická ultranuda, ovšem výtvarně taky patří (v origamáckém měřítku) k nadprůměru.

Petr Kopl se v kresbě od minulého čísla neskutečně zlepšil a celkem by mě zajímalo, kam se ve svém výtvarničení dostal dnes. Jeho příběh mi tedy nijak extra nevadil – prostě taková normální blbůstka.

No a „Velký třesk“ jako tečka celého publikačního pokusu má alespoň příhodně ironický název…

Zkrátka a dobře…Origami byla taková slepá ulička českého komiksu. Kdyby byla bývala měla skromnější cíle, mohla i nějaký ten pátek fungovat jako průměrný fanzin.

Déjá vu vynikající, kresba o několik řádu výše než ostatní počiny v Origami. Za něj tolik bodů, zbytek srágora, který sráží body dolů - Dartaňana jsem nezvládl ani dvě stránky.

Strašná sračka. MdS

neviem ako sa k tomuto postaviť. objednal som si to a keď som to po pár týždňoch konečne čítal, nevedel som prečo som to objednával