9

Trochu jsem byl před četbou skeptický - říkal jsem si, že krátké komiksové povídky těžko mohou na pár stránkách zachytiti nějaký příběh. O to větší pak bylo moje překvapení a především potěšení. Historie Divokého západu - tragické osudy jednotlivců, i celých indiánských národů, naděje ve zbohatnutí, které rychle pominou, velmi nízka cena lidského života, těžká vymahatelnost práva, kde jediným zákonem je mnohdy jen zákon silnějšího. Je jasné, že v povídkách jsou silnější i slabší kousky, ale nenarazil jsem na žádný vyložené nepovedený. Na to, kolik se v knize vystřídalo kreslířů, tak i v totmo ohledu zůstala úroveň hodně vysoko. Tuto knihu si rád někdy zopakuji.

Musím říct, že mi to vážně sedlo a líbí se mi obzvlášť ten historický přesah s autorskou licencí. Do toho narativ tříštěný různými dobovými předěly doprovázené pověstnými hodinkami. Jo, proč ne, takový westernovský metal hurlant. Kresba zúčastněných je na výbornou, každý styl mi sedl. Sceénáristicky už to bylo věru velmi eknomické, ale vzhledem k povaze alba to lze vzít na milost. Výhradu mám snad jednu a to k celkovému kreslířskému rázu. Až tady mi de facto došlo, jak dokáže být místy evropská kresba zaměnitelná. Tady mi kolikrát došlo, že neznat ty kreslíře, prohlásil bych, žese dost často jedná o to samé. Někdy mi to přišlo moc rutinérské, ničím speciální, prostě to namaluj a hotovo. Nicméně, to mi přišlo na mysl tak 2x-3x, ale jinak mi to na celkovém dojmu neubíralo.

Mno, zrovna jsem dnes debatoval o rizicích krátkých forem a že se domnívám, že komiks to odnáší víceméně nejvíce, pakliže nejste tedy geniální tvůrce stripů s nevyčerpatelnou studnou inspirace. Ač zde máme proplétající se a relativně sympatický společný motiv v podobě zlatých hodinek, dříve než jsem se stačil s nějakou postavou a příběhem ztotožnit, seznámit, propadnout ději, byli všichni tatam. Něco mělo nápad, bezpochyby, ale rychlost toho všeho, co se mělo odehrát (a o ty hodinky prakticky nikdy nešlo), pro mě nějak celou věc emočně sterilizovalo.

Celkový dojem: 40%

Pro comicsový western mám slabost, a pro krásně namalovaný zvlášť. Ani mi nevadila zkratkovitost povídek, jako celek za mě super.

Nádherný komiks. Začíname v r. 1763 v Pensylvánii a končíme v Novom Mexiku roku Pána 1938. Scenáristom je u nás neznámy Tiburce Oger. Priamo v komikse sa síce uvádza, že scenár napísal „v spolupráci“ s Hervém Richezom, to ale pravdupovediac netuším, čo znamená (avšak neznie mi to ako spoluscenárista). Nech tak či onak, v spolupráci s výnimočnými francúzskymi ilustrátormi nám sprostredkováva históriu Divokého Západu... ako píše užívateľ Norri „jakože hodně rychle“. Ale nevadí to, možno skôr naopak: je lepšie, ak je príbeh krátky a úderný, než dlhý a nudný. Je to silné, miestami smutné, akoby bez nádeje a tragické a nespravodlivé voči statočným a milujúcim ľuďom... ale taký je život a také bolo aj drsné osídľovanie rozľahlých amerických pláni, počas ktorého sa chtiac-nechtiac zrodilo toľko tráum, že sa z niektorých z nich americká spoločnosť stopercentne nevylízala v podstate dodnes. Menia sa mestá i miesta, samozrejme roky a postavy, či už dobré, zlé alebo tie medzi tým (to je asi najrealistickejšie). Jediné, čo zostáva, je krásna, ale krutá príroda a zlaté hodinky: nemý, ale paradoxne o to „zhovorčivejší“ sprievodca (tento koncept mi pripomenul film Krvavé husle z r. 1998, snáď majú tvorcovia majú čisté svedomie). Pozornému čitateľovi neujde fakt, že jednotlivé príbehy na seba nadväzujú. V „poviedke“ Conestoga sledujeme výpravu putujúcu cez nebezpečné územie v sprievode dvoch mužov, pričom jeden z nich je dospelá verzia vedľajšej postavy z predchádzajúceho príbehu. V Conestoge vystupuje žena, ktorá na konci povie, že v budúcnosti bude mať viacerých synov. No a jeden z nich, ešte ako dieťa, vystupuje v nasledujúcej „poviedke“ Střet u Pyramídového jezera. Atď. Josef Vybíral ponúkol tvrdú väzbu, tradične kvalitný papier a pár fajn bonusov v čele s úvodným Ogerovým slovom a párstranovou galériou. Z takých prekrásnych ilustrácií je skutočne náročné vybrať favorita, ale ja mám dlhodobo slabosť pre „vyblednutý“, akoby v jemnej hmle sa pohybujúci štýl Patricka Prugnea (Děti z Montmartru). Ostatní páni majú na konte vizuálne pecky Hrobař, Asgard, Čertův rypák/Tulipánek, Conan z Cimmerie alebo Až do posledního, takže výtvarná stránka sa komentuje sama. Súhlasím (opäť raz) s Norrim, že nie je OK uvádzať Mariniho medzi autormi, keď nenakreslil žiadny z príbehov. Keď už, explicitne sa malo uviesť, že je iba autorom obálok. Okrem toho je na zadnej strane obálky uvedené „17 slavných autorů komiksových westernů mapuje historii dobývaní amerického Západu“. Mne z toho logicky vyplýva, že je reč o ilustrátoroch. Tých je v skutočnosti „len“ 15. Vydavateľ však medzi nimi uvádza aj Mariniho (ktorý opakujem nekreslil žiadny príbeh) a dokonca scenáristu Ogera, v zozname mien však naopak chýba Hervé Richez, čo ešte viac vyvoláva otázky, kto vlastne písal scenár. Sú to detaily, ale diabol sa ukrýva práve v nich.

Zajímavý způsob, jak profrčet historii divokého západu. Ale jakože hodně rychle. Komiks v krátkých a ještě kratších příbězích ukazuje nabytí a pozbytí hodinek různými lidmi. Ve většině příběhů je známa osoba, která hodinky do dalšího příběhu přenese, ale jinak jsou ty příběhy zcela izolované. Nevýhodou těch krátkých příběhů je, že během těch pár stran nemáte šanci si ke komukoliv udělat nějaký vztah a většina smrtí držitelů hodinek je vám vlastně zcela ukradená. Během čtení se ve mě jen sbíral pocit zmaru a pomíjivosti. Jako kdyby ty hodinky byly prokleté a přinášely svým majitelům smrt. Ale byla to drsná doba a ve westernech se v posteli moc často neumírá. Navíc komiks o několika obyčejných lidech, kteří by zemřeli stářím v posteli, by byl nejspíše poněkud nudným. Na konci knihy zůstává jediná otázka. Jak je možné, že ty hodinky zůstaly po těch staletích, po tolika majitelích a po tolika eskapádách stále krásné a stále funkční.

Každý příběh je kreslený jiným kreslířem a to z ní činí úžasný sborník evropských tvůrců. Přehled stylů je pestrý a je opravdu radost tím listovat. Často zamrzí, že jsou ty příběhy tak krátké a vy si tu kresbu nemůžete užívat déle. Zamrzela mě ještě jedna věc, a to že Marini, který je uvedený v seznamu autorů, je autorem jen dvou variant obálek ze tří a nenakreslil si žádný příběh.

Go West Young Man je veľmi atraktívnym westernovým komiksovým projektom. Máme tu 14 rôznych príbehov, z ktorých každý má iné zápletky, postavy, miesta a čo je hlavné, všetky majú iných kresličov. Jedná sa o popredných európskych komiksových tvorcov a také mená ako Ralph Meyer (tvorca Hrobára od Crew) alebo François Boucq (Bouncer, Dobrodružství Jeronýma Moucherota atď.) už určite poznáte viacerí. Komiks však dopláca na nevyrovnanosť, niektoré príbehy sú perfektné, iné vyšumia do prázdna a chýbajú im zaujímavejšie nápady či pointy. Celkovo sa však jedná o kvalitu a bavilo ma to. Vo Francúzsku obsadil komiks v hlasovaní TOP100 komiksov za rok 2021 skvelé 6. miesto. Ak bude komiks úspešný, od Vybírala sa dočkáme aj pokračovania s názvom Indiáni. =►Celá recenzia◄=