
+4 dalších obrázků
Skleněné město původně postavil Paul Auster jako novelu a patří (prý) mezi novodobou klasiku. Čemuž vcelku rozumím, je to taková postmoderní metafyzická kafkovina vyprávěná takřka jako noir detektivka, nad tím pochrochtá nejeden intelektuál. A když je něco úspěšný literární počin, nutně musí následovat adaptace, což musí nutně dopadnou strašně. Ale protože se o tom rozepisuju do Tipů, tak asi tušíte, že v tomto výjimečném případě vzniklo dílo přinejmenším ucházející.
Vůbec se nebudu pouštět na tenký narativní led této knížečky. Začtěte se, nechte se zmást, mentálně zadupnout a donutit přemýšlet, přiznat si, že to asi nechápete. A je to tak v pořádku. Téma a symbolika Skleněného města je sice zajímavá, ale to by samo o sobě neospravedlňovalo existenci adaptace.
David Mazzucchelli, resp. jeho vyprávění obrazem ovšem ano.
Běžnému čtenáři to jméno zas tolik neřekne. Ale mezi comicsáři patří mezi elitu typu Will Eisner, Jack Kirby, Alex Toth, prostě člověk, který definoval novodobý americký comics. Je nejen skvělý comicsový vypravěč, ale i učitel. Rozhodně doporučuju probrousit youtube a mrknout na jakoukoliv jeho přednášku, otevře vám to oči podobně jako třeba
Understanding Comics Scotta McClouda. Který mimochodem podle City of Glass Davida Mazzucchelliho comics a vyprávění comicsem vyučuje.
Ano, je to čtení spíš pro lidi, co se zajímají o comics jako médium. Co ho tvoří nebo chtějí tvořit.